Meila 7a מעילה

Myslí se [se záměrem piggulu] i na ztracené a na spálené.

A přece ztracené a spálené nejsou na světě, a přesto se učí, že se na ně myslí!

A řekl to Rav Asi takto? Vždyť Rav Asi se otázal rabiho Jochanana: Pomyslel-li [s úmyslem jíst] to, co se rozlévá, zítra – co [platí]?

Rabi Zera mu řekl: Již jsi nás učil o „alal“. Z toho plyne, že tento alal, protože nemá podstatu, nepřijímá nečistotu;

i ty rozlité [zbytky krve], protože jdou ke ztrátě, na ně záměr nepůsobí.

Ale to, že se učí „na ztracené a na spálené“, je obtížné! Rava řekl: Řekni: na to, co je určeno ke ztrátě, a na to, co je určeno ke spálení.

Rav Papa řekl: Rabi Akiva řekl, že pokropení působí na to, co vyšlo, jen když vyšlo maso; ale [vyšla-li] krev, pokropení na to, co vyšlo, nepůsobí.

Tak se také učí [v baraitě]: Porazil mlčky, a krev vyšla [ven]; i když ji pak [přinesl zpět] a pokropil jí, neučinil vůbec nic. U svatosvatých obětí podléhá meile, u obětí nižší svatosti nepodléhá meile.

Rabi Akiva řekl: Čemu se to podobá?

Rabi Elazar řekl: Když rabi Akiva řekl [své podobenství o dvou obětech za hřích], [mínil to tak, že byly poraženy] současně; ale o [porážce] jedné po druhé to rabi Akiva neřekl.

Učí se [v baraitě]: Rabi Šimon řekl: Když jsem šel do Kfar Pani, potkal mě jeden stařec a řekl mi: Říkal rabi Akiva, že pokropení působí na to, co vyšlo? Řekl jsem mu: Ano. A když jsem přišel a přednesl ta slova před svými druhy v Galileji, řekli mi: Vždyť je to nezpůsobilé! Jak může [pokropení] zjednat přijetí pro nezpůsobilé?

A když jsem vyšel a přednesl ta slova před rabim Akivou, řekl mi: Můj synu, což tak neříkáš? Což ten, kdo vyčlení svou oběť za hřích a ta se ztratí, a vyčlení jinou místo ní, a potom se nalezne ta první, a hle, obě stojí – podléhají meile obě. Porazil je a jejich krev leží v miskách – podléhají meile obě.