Menachot 2a מנחות

MIŠNA: Všechny moučné oběti, z nichž byla odebrána hrst ne pro jejich vlastní účel, jsou platné, avšak nezapočítávají se vlastníkům jako splnění povinnosti; výjimkou je moučná oběť hříšníka a moučná oběť žárlivosti.

Moučnou oběť hříšníka a moučnou oběť žárlivosti, z nichž [kohen] odebral hrst ne pro jejich vlastní účel, vložil ji do nádoby, odnesl ji a obětoval ji v kouři ne pro jejich vlastní účel, nebo pro jejich vlastní účel a zároveň ne pro jejich vlastní účel, nebo ne pro jejich vlastní účel a zároveň pro jejich vlastní účel – jsou neplatné.

Jak [vypadá] „pro jejich vlastní účel a zároveň ne pro jejich vlastní účel“? [Když řekl:] „Jako moučnou oběť hříšníka a jako dobrovolnou moučnou oběť.“ „Ne pro jejich vlastní účel a zároveň pro jejich vlastní účel“? „Jako dobrovolnou moučnou oběť a jako moučnou oběť hříšníka.“

GEMARA: Proč [Mišna] potřebuje uvést „avšak“? Ať raději uvede: „a nezapočítávají se vlastníkům jako splnění povinnosti“.

Tím nás učí toto: pouze vlastníkům se nezapočítávají jako splnění povinnosti, avšak samotná moučná oběť je platná a je zakázáno s ní [dále] nakládat jinak [než pro její účel], podle Rava, neboť Rava řekl: Celopal, který byl poražen ne pro svůj vlastní účel, je zakázáno pokropit jeho krví ne pro jeho vlastní účel.

Chceš-li, řekni [to] z úvahy, a chceš-li, řekni [to] z verše. Chceš-li, řekni z úvahy: Protože s ní jednou nakládal jinak, má s ní snad nakládat jinak ve všem a pokračovat?

A chceš-li, řekni z verše: „Co vyjde z tvých rtů, dodržuj a učiň, jak jsi slíbil Hospodinu, svému Bohu, dobrovolně“ (Dt 23,24). Je to snad dobrovolný dar, nebo slib? [Verš] to nazývá slibem a nazývá to dobrovolným darem! Spíše: učinil-li jsi, jak jsi slíbil, bude to slib, a pokud ne, bude to dobrovolný dar.