Řekněme, že naše Mišna není podle rabiho Šimona? Neboť bylo učeno [v baraitě]: Rabi Šimon říká: Všechny moučné oběti, z nichž byla odebrána hrst ne pro jejich vlastní účel, jsou platné a započítávají se vlastníkům jako splnění povinnosti,
לימא מתני' דלא כר' שמעון דתניא ר' שמעון אומר כל המנחות שנקמצו שלא לשמן כשירות ועלו לבעלים לשם חובה
neboť moučné oběti nejsou podobné zvířecím obětem: když [kohen] odebírá hrst z [oběti] v pánvi jako [z oběti] v hrnci, její úprava o ní svědčí; [z oběti] suché jako [z oběti] smíchané [s olejem], její úprava o ní svědčí, že je suchá.
שאין המנחות דומות לזבחים שהקומץ מחבת לשום מרחשת מעשיה מוכיחין עליה לשום מחבת חריבה לשום בלולה מעשיה מוכיחין עליה לשום חריבה
To je v pořádku podle Rava Aši, který řekl: Zde [jde o to], že odebírá hrst z [oběti] v pánvi jako [z oběti] v hrnci, tam [o to], že odebírá hrst z moučné oběti v pánvi jako z moučné oběti v hrnci.
הניחא לרב אשי דאמר כאן בקומץ מחבת לשום מרחשת כאן בקומץ מנחת מחבת לשום מנחת מרחשת
vždyť naše Mišna učí o změně svatosti, neboť uvádí: Jak [vypadá] „pro jejich vlastní účel a ne pro jejich vlastní účel“? Jako moučnou oběť hříšníka a jako dobrovolnou moučnou oběť.
הא מתניתין שינוי קודש הוא דקתני כיצד לשמן ושלא לשמן לשום מנחת חוטא ולשום מנחת נדבה
A také [řekneš-li], jak to vysvětluje Rava: zde [jde o to], že odebírá hrst z moučné oběti jako z [jiné] moučné oběti, tam [o to], že odebírá hrst z moučné oběti jako ze zvířecí oběti –
ואי נמי כדקא משני רבא כאן בקומץ מנחה לשום מנחה כאן בקומץ מנחה לשום זבח
vždyť naše Mišna [jedná o] moučné oběti jako [jiné] moučné oběti, neboť uvádí: „Ne pro jejich vlastní účel a pro jejich vlastní účel: jako dobrovolnou moučnou oběť a jako moučnou oběť hříšníka.“ Podle Raby a Ravy je tedy jasné, že naše Mišna není podle rabiho Šimona.
הא מתניתין מנחה לשום מנחה היא דקתני שלא לשמן ולשמן לשם מנחת נדבה לשם מנחת חוטא אלא לרבה ורבא מחוורתא מתני' דלא כר"ש
A [mudrci] stavěli [výrok]rabiho Šimona proti [výroku]rabiho Šimona, neboť bylo učeno: Rabi Šimon říká: „Je to nejsvětější, jako oběť za hřích a jako oběť za vinu“ (Lv 6,10) – některé z nich jsou jako oběť za hřích a některé z nich jsou jako oběť za vinu.
ורמי דר"ש אדר"ש דתניא ר' שמעון אומר קדש קדשים היא כחטאת וכאשם יש מהן כחטאת ויש מהן כאשם
Moučná oběť hříšníka je jako oběť za hřích, proto když z ní odebral hrst ne pro její vlastní účel, je neplatná jako oběť za hřích. Dobrovolná moučná oběť je jako oběť za vinu, proto když z ní odebral hrst ne pro její vlastní účel, je platná.
מנחת חוטא הרי היא כחטאת לפיכך קמצה שלא לשמה פסולה כחטאת מנחת נדבה הרי היא כאשם לפיכך קמצה שלא לשמה כשירה
Pak by ale ptačí celopal, který [kohen] zaškrtil nahoře [na oltáři] jako ptačí oběť za hřích, měl smiřovat, neboť jeho úprava o něm svědčí, že je to ptačí celopal; kdyby to byla ptačí oběť za hřích, provedl by to dole.
אלא מעתה עולת העוף שמלקה למעלה משום חטאת העוף תרצה מעשיה מוכיחין עליה דעולת העוף היא דאי חטאת העוף היא למטה הוי עביד לה
Ptačí celopal, jehož krev vymačkal nahoře jako ptačí oběť za hřích, by měl smiřovat, neboť jeho úprava o něm svědčí, že je to ptačí celopal; kdyby to byla ptačí oběť za hřích, provedl by s ní kropení dole.
עולת העוף שמיצה דמה למעלה לשם חטאת העוף תרצה מעשיה מוכיחין עליה דעולת העוף היא דאי חטאת העוף היא למטה הוה עביד לה הזאה
Originál: Menachot 2b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.