Nemá míru směrem nahoru, ale má míru směrem dolů. Neboť kdybys to neřekl takto, [pak] „podobně lulav nemá míru“ – znamenalo by to také, že nemá míru vůbec?
אין לה שיעור למעלה אבל יש לה שיעור למטה דאי לא תימא הכי כיוצא בו לולב אין לו שיעור הכי נמי דאין לו שיעור כלל
Vždyť jsme se učili [v Mišně]: Lulav, který má tři dlaně, aby se jím dalo potřásat, je způsobilý! Nýbrž nemá míru nahoru, ale má míru dolů; tak i [cicit] nemá míru nahoru, ale má míru dolů.
והתנן לולב שיש בו ג' טפחים כדי לנענע בו כשר אלא אין לו שיעור למעלה אבל יש לו שיעור למטה ה"נ אין לו שיעור למעלה אבל יש לו שיעור למטה
Učili rabíni: „Cicit“ – cicit není nic než [volně visící] větev. A tak praví [Písmo]: „A vzal mě za kadeř mé hlavy“ (Ez 8,3). A řekl Abaje: A je třeba je rozčesat jako kadeř Aramejců.
ת"ר ציצית אין ציצית אלא ענף וכן הוא אומר (יחזקאל ח, ג) ויקחני בציצית ראשי ואמר אביי וצריך לפרודה כי צוציתא דארמאי
Podle koho je to, co řekl Rav Gidel, řekl Rav: Cicit musí splývat přes roh, neboť je řečeno: „na cípech svých oděvů“ (Nu 15,38)? Podle koho? Podle rabiho Eliezera ben Jaakova.
כמאן אזלא הא דאמר רב גידל אמר רב ציצית צריכה שתהא נוטפת על הקרן שנאמר (במדבר טו, לח) על כנפי בגדיהם כמאן כרבי אליעזר בן יעקב
A bylo třeba [výroku]Rava Papy a bylo třeba [výroku]rabiho Jaakova. Neboť kdyby [jen] z [výroku]Rava Papy, řekl bych: Uvnitř tří [prstů], aby se nevzdálil víc, a čím blíž přiblíží, tím lépe. [Proto] bylo třeba [výroku]rabiho Jaakova.
ואיצטריך דרב פפא ואיצטריך דר' יעקב דאי מדרב פפא הוה אמינא תוך ג' דלא לירחיק טפי וכמה דמקרב מעלי איצטריך דר' יעקב
Ravina a Rav Sama seděli před Ravem Ašim. Rav Sama uviděl, že roh Ravinova pláště se roztrhl a [otvor] byl méně než celý článek palce [od okraje]. Řekl mu: Nezastává mistr to, co [řekl]rabi Jaakov? Řekl mu: Bylo to řečeno o době zhotovení.
רבינא ורב סמא הוו יתבי קמיה דרב אשי חזייה רב סמא לקרניה דגלימיה דרבינא דסתר ובצר ממלא קשר גודל אמר ליה לא סבר לה מר להא דר' יעקב אמר ליה בשעת עשייה איתמר
Rav Acha bar Jaakov dával čtyři [nitě], přeložil je, provlékl je pláštěm a svázal je do uzlu. Domníval se, že potřebujeme osm [konců] v plášti, aby to bylo „pletenec, pletence“ na místě šňůry.
רב אחא בר יעקב רמי ארבע ועייף להו מיעף ומעייל להו בגלימא ואביק להו מיבק קסבר בעינן תמניא בגלימא כי היכי דליהוי גדיל גדילים במקום פתיל
Rav Nachman našel Rava Adu bar Ahavu, jak dává nitě a žehná: „…[abychom] dělali cicit“. Řekl mu: Co je to za „cici“? Slyšel jsem, že takto řekl Rav: Cicit nevyžaduje požehnání.
רב נחמן אשכחיה לרב אדא בר אהבה רמי חוטי וקא מברך לעשות ציצית א"ל מאי ציצי שמענא הכי אמר רב ציצית אין צריכה ברכה
Když zemřel Rav Huna, vešel Rav Chisda[do učeného domu], aby poukázal na rozpor mezi [jedním výrokem]Rava a [druhým výrokem]Rava. Řekl snad Rav: Cicit nevyžaduje požehnání? Vždyť řekl Rav Jehuda, řekl Rav: Odkud [víme], že cicit [zhotovená] modloslužebníkem je nezpůsobilá? Neboť je řečeno: „Mluv k synům Izraele a [řekni jim], ať si udělají cicit“ (Nu 15,38) – synové Izraele ať dělají, a ne modloslužebníci ať dělají.
כי נח נפשיה דרב הונא על רב חסדא למירמא דרב אדרב ומי אמר רב ציצית אין צריך ברכה והא אמר רב יהודה אמר רב מנין לציצית בעובד כוכבים שהיא פסולה שנאמר (במדבר טו, ב) דבר אל בני ישראל ועשו להם ציצית בני ישראל יעשו ולא העובדי כוכבים יעשו
A jaký je to rozpor? Řekl Rav Josef: Rav Chisda se domnívá: Každé přikázání, které je [při zhotovení] modloslužebníkem způsobilé, u Izraelity nevyžaduje požehnání; každé přikázání, které je [při zhotovení] modloslužebníkem nezpůsobilé, u Izraelity vyžaduje požehnání.
והא מאי רומיא אמר רב יוסף קסבר רב חסדא כל מצוה שכשירה בעובד כוכבים בישראל אין צריך לברך כל מצוה שפסולה בעובד כוכבים בישראל צריך לברך
A je to pravidlo? Hle, obřízka je [provedená] modloslužebníkem způsobilá, neboť učí baraita: Město, v němž není izraelský lékař, ale je v něm aramejský lékař a kutejský lékař – ať obřezává Aramejec a ať neobřezává Kutejec; to jsou slova rabiho Meira. Rabi Jehuda říká: Kutejec, a ne Aramejec.
וכללא הוא והרי מילה דכשירה בעובד כוכבים דתניא עיר שאין בה רופא ישראל ויש בה רופא ארמאי ורופא כותי ימול ארמאי ואל ימול כותי דברי רבי מאיר רבי יהודה אומר כותי ולא ארמאי
A u Izraelity vyžaduje požehnání, neboť řekl mistr: Kdo obřezává, říká: Požehnaný [jsi…], který nás posvětil svými přikázáními a přikázal nám ohledně obřízky.
ובישראל צריך לברך דאמר מר המל אומר ברוך אשר קדשנו במצותיו וצונו על המילה
Je to snad důvod? [U obřízky to nevadí,] neboť podle Rava je [obřízka modloslužebníkem] přece nezpůsobilá. Neboť bylo řečeno: Odkud [víme], že obřízka [provedená] modloslužebníkem je nezpůsobilá? Daru bar Papa řekl jménem Rava: „A ty budeš zachovávat mou smlouvu“ (Gn 17,9).
מידי הוא טעמא אלא לרב רב מיפסיל פסיל דאיתמר מנין למילה בעובד כוכבים שפסולה דרו בר פפא משמיה דרב אמר (בראשית יז, ט) ואתה את בריתי תשמור
Hle, suka [zhotovená] modloslužebníkem je způsobilá, neboť učí baraita: Suka modloslužebníků, suka žen, suka [pro] dobytek, suka Kutejců – suka v každém případě je způsobilá, jen pokud je pokryta podle halachy.
הרי סוכה דכשירה בעובד כוכבים דתניא סוכת עובדי כוכבים סוכת נשים סוכת בהמה סוכת כותיים סוכה מכל מקום כשירה ובלבד שתהא מסוככת כהילכתה
A u Izraelity nevyžaduje požehnání, neboť učí baraita: Kdo si dělá suku, říká: Požehnaný jsi, Hospodine, náš Bože, Králi světa, který jsi nás udržel při životě, zachoval nás a dovedl nás k tomuto času. Když do ní přijde sedět, říká: Požehnaný jsi, Hospodine, náš Bože, Králi světa, který jsi nás posvětil svými přikázáními a přikázal nám sedět v suce. Kdežto za zhotovení suky nežehná.
ובישראל אין צריך לברך דתניא העושה סוכה לעצמו אומר ברוך אתה ה' אלהינו מלך העולם שהחיינו וקימנו והגיענו לזמן הזה בא לישב בה אומר ברוך אתה ה' אלהינו מלך העולם אשר קדשנו במצותיו וצונו לישב בסוכה ואילו לעשות סוכה לא מברך
Tefilin jsou proti němu námitkou: Hle, tefilin jsou [zhotovené] modloslužebníkem nezpůsobilé, neboť učil Rav Chinena, syn Ravy
תפילין תיובתיה והרי תפילין דפסולות בעובד כוכבים דתני רב חיננא בריה דרבא
Originál: Menachot 42a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.