Menachot 93b מנחות

Vyvozuje se jednotlivec z jednotlivce, ale nevyvozuje se jednotlivec z obce.

A podle toho, kdo to vyvozuje od starších pospolitosti – proč to nevyvozuje od zápalné oběti zjevení? Vyvozuje se věc, u níž je položení rukou psáno přímo, z věci, u níž je položení rukou psáno přímo; tím je vyloučena zápalná oběť zjevení, která sama se vyvozuje od dobrovolné zápalné oběti.

Neboť jeden tanaita učil před Ravem Jicchakem bar Abou: „A přivedl zápalnou oběť a učinil s ní podle předpisu“ (Lv 9,16) – podle předpisu dobrovolné zápalné oběti; to učí o povinné zápalné oběti, že vyžaduje položení rukou.

„Otrok, zmocněnec a žena.“ Rabíni učili: „Svou ruku“ (Lv 1,4) – ale ne ruku svého otroka; „svou ruku“ – ale ne ruku svého zmocněnce; „svou ruku“ – ale ne ruku své ženy.

Proč potřebuji všechny tyto? Je to potřeba: Kdyby Milosrdný napsal jedno, řekl bych, [že to slouží] k vyloučení otroka, který nepodléhá [všem] přikázáním; ale zmocněnec, který přikázáním podléhá – a zmocněnec člověka je jako on sám –, řekni, že pokládá ruce.

A kdyby nám oznámil tyto dva, [řekl bych, že je to proto], že nejsou jako on sám; ale jeho žena, která je jako on sám, řekni, že pokládá ruce; je to potřeba.

„Položení rukou je zbytek přikázání.“ Rabíni učili: „A položí … a bude [mu] přijato [ke smíření]“ (Lv 1,4) – cožpak položení rukou smiřuje? Což není smíření jen krví, jak je řečeno: „neboť krev smiřuje za duši“ (Lv 17,11)? Ale je to, aby ti řekl, že jestliže s položením rukou naložil jako se zbytkem přikázání [a vynechal je], Písmo mu to počítá, jako by nesmířil; a [přesto] smířil.

A bylo učeno o mávání podobným způsobem: „k mávání, ke smíření“ (Lv 14,21) – cožpak mávání smiřuje? Což není smíření jen krví, jak je řečeno: „neboť krev smiřuje za duši“? Ale je to, aby ti řekl, že jestliže s máváním naložil jako se zbytkem přikázání, Písmo mu to počítá, jako by nesmířil; a [přesto] smířil.

„Na hlavu.“ Rabíni učili: „Svou ruku na hlavu“ – ale ne svou ruku na krk; „svou ruku na hlavu“ – ale ne svou ruku na hřbet; „svou ruku na hlavu“ – ale ne svou ruku na hruď.

Proč potřebuji všechny tyto? Jsou potřeba: Kdyby Milosrdný napsal jedno, [bylo by to] k vyloučení krku, který není naroveň hlavě; ale hřbet, který je naroveň hlavě, řekni, že ne; je to potřeba.

A kdyby nám oznámil tyto dva, [bylo by to] proto, že nebyly zahrnuty k mávání; ale hruď, která byla zahrnuta k mávání, řekni, že ne; je to potřeba.

Ptali se: Ruka na bocích [hlavy] – jak to je? Pojď a slyš, neboť bylo učeno: Aba Bira’a, [syn] rabiho Eliezera ben Jaakova, říká: „Svou ruku na jeho hlavu“ – ale ne svou ruku na boky.

Rabi Jirmeja se ptal: Hadřík – odděluje? Pojď a slyš: „Jen ať nic neodděluje mezi ním a obětním zvířetem.“

„Oběma rukama.“ Odkud to víme? Reš Lakiš řekl: Neboť verš říká: „A Áron položí obě své ruce“ (Lv 16,21) – je psáno „svou ruku“ [jednotným číslem] a je psáno „obě“. To zakládá obecné pravidlo: kdekoli je řečeno „svou ruku“, jsou to dvě, dokud ti Písmo výslovně neuvede jednu.

Rabi Elazar šel a řekl toto učení v domě studia, ale neřekl je jménem Reš Lakiše. Reš Lakiš to uslyšel a rozhněval se. Řekl mu: Jestliže si myslíš, že kdekoli je psáno „svou ruku“, jsou to dvě, proč potřebuji psát „své ruce“, „své ruce“?

Namítl mu dvacet čtyři [výskytů] „své ruce“: „Jeho ruce přinesou“ (Lv 7,30), „jeho ruce mu postačí“ (Dt 33,7), „zkřížil své ruce“ (Gn 48,14). [Rabi Elazar] mlčel.

Když se [Reš Lakiš] uklidnil, řekl mu [rabi Elazar]: Proč mi neřekneš: Mluvím o „rukou“ při položení rukou?

I u položení rukou je psáno: „A položil na něj své ruce a pověřil ho“ (Nu 27,23)! Mluvím o položení rukou na zvíře.

„A na místě, kde se pokládají ruce, se poráží; hned po položení rukou porážka.“ Co tím říká? Takto říká: Na místě, kde se pokládají ruce, se poráží, protože hned po položení rukou [následuje] porážka.

MIŠNA: Přísnější je [něco] u položení rukou než u mávání a [něco] u mávání než u položení rukou: [U mávání] jeden mává za všechny společníky, ale [u položení rukou] nepokládá jeden ruce za všechny společníky. Přísnější je u mávání: že mávání se koná u obětí jednotlivce i u obětí obce,