A Reš Lakiš řekl: Učence, který se provinil, nezostuzují veřejně, jak je řečeno: „A klopýtneš ve dne, a klopýtne i prorok s tebou v noci“ (Oz 4,5) – zakryj jej jako noc.
ואמר ריש לקיש תלמיד חכם שסרח אין מבזין אותו בפרהסיא שנאמר (הושע ד, ה) וכשלת היום וכשל גם נביא עמך לילה כסהו כלילה
A Reš Lakiš řekl: Každý, kdo zapomene jedinou věc ze svého učení, přestupuje zákaz, jak je řečeno: „Jen se střež a velmi ostříhej svou duši, abys nezapomněl na věci“ (Dt 4,9). A to podle rabiho Avina, který řekl jménem rabiho Ilay: Kdekoli je řečeno „střež se“, „aby ne“ a „ne“, je to jen zákaz.
ואמר ריש לקיש כל המשכח דבר אחד מתלמודו עובר בלאו שנאמר (דברים ד, ט) השמר לך ושמור נפשך מאד פן תשכח את הדברים וכדר' אבין אמר ר' אילעא דאמר רבי אבין אמר ר' אילעא כל מקום שנאמר השמר פן ואל אינו אלא לא תעשה
Ravina řekl: „Střež se“ a „aby ne“ jsou dva zákazy. Rav Nachman bar Jicchak řekl: Tři zákazy, jak je řečeno: „Jen se střež a velmi ostříhej svou duši, abys nezapomněl na věci.“
רבינא אמר השמר ופן שני לאוין נינהו רב נחמן בר יצחק אמר בשלשה לאוין שנאמר השמר לך ושמור נפשך מאוד פן תשכח את הדברים
Mohl bys myslet, že i kvůli nepřízni osudu? Proto verš praví: „a aby se neodchýlily od tvého srdce“ (Dt 4,9) – verš mluví o tom, kdo je odstraní ze svého srdce. Rabi Dostaj, syn rabiho Janaje, řekl: Mohl bys myslet, že i když je jeho učení na něj příliš těžké? Proto verš praví „jen“.
יכול אפילו מחמת אונסו תלמוד לומר (דברים ד, ט) ופן יסורו מלבבך במסירם מלבו הכתוב מדבר רבי דוסתאי בר' ינאי אמר יכול אפילו תקפה עליו משנתו תלמוד לומר רק
Rabi Jochanan a rabi Elazar oba řekli: Tóra byla dána za čtyřicet [dní] a duše [plodu] je utvářena za čtyřicet [dní]. Každý, kdo střeží svou Tóru, jeho duše je střežena; a každý, kdo nestřeží Tóru, jeho duše není střežena.
ר' יוחנן ור' אלעזר דאמרי תרוייהו תורה ניתנה בארבעים ונשמה נוצרה בארבעים כל המשמר תורתו נשמתו משתמרת וכל שאינו משמר את התורה אין נשמתו משתמרת
V domě rabiho Jišmaela učili: Podobenství o člověku, který svěřil svému otrokovi vrabce. Řekl: Myslíš snad, že když jej ztratíš, vezmu ti issar jako jeho cenu? Tvou duši ti vezmu!
תנא דבי רבי ישמעאל משל לאדם שמסר צפור דרור לעבדו אמר כמדומה אתה שאם אתה מאבדה שאני נוטל ממך איסר בדמיה נשמתך אני נוטל ממך:
MIŠNA: Dva stoly byly v předsíni uvnitř u vchodu do domu, jeden mramorový a jeden zlatý. Na mramorový kladou předkládaný chléb při jeho přinášení a na zlatý při jeho vynášení,
מתני׳ שני שולחנות היו באולם מבפנים על פתח הבית אחד של שייש ואחד של זהב על של שייש נותנים לחם הפנים בכניסתו ועל של זהב ביציאתו
A čtyři kohanim vcházejí: dva mají v rukou dvě řady a dva mají v rukou dvě misky [kadidla]. A čtyři jdou před nimi: dva, aby odebrali dvě řady, a dva, aby odebrali dvě misky.
וארבעה כהנים נכנסין שנים בידם שני סדרים ושנים בידם שני בזיכין וארבעה מקדימין לפניהם שנים ליטול שני סדרים ושנים ליטול שני בזיכין
Ti, kdo přinášejí, stojí na severu a tváří k jihu, a ti, kdo vynášejí, stojí na jihu a tváří k severu. Jedni vytahují a druzí pokládají, a dlaň jednoho je proti dlani druhého, jak je řečeno: „před mou tváří neustále“ (Ex 25,30).
המכניסים עומדים בצפון ופניהם לדרום והמוציאין עומדים בדרום ופניהם בצפון אלו מושכין ואלו מניחין וטפחו של זה כנגד טפחו של זה שנאמר (שמות כה, ל) לפני תמיד
Připadl-li Den smíření na Šabat, bochníky se rozdělí večer. Připadl-li na předvečer Šabatu, kozel Dne smíření se jí večer; a Babyloňané jej jedí syrový, protože mají otužilou povahu.
חל יום כיפורים להיות בשבת החלות מתחלקות לערב חל להיות בערב שבת שעיר של יום הכפורים נאכל לערב והבבליים אוכלין אותו כשהוא חי מפני שדעתן יפה:
GEMARA: Učí se v baraitě: Rabi Josi říká: I kdyby odstranil starý [chléb] ráno a rozložil nový večer, nic se tím nestane. Jak ale vyložím „před mou tváří neustále“? Aby stůl nepřenocoval bez chleba.
גמ׳ תניא רבי יוסי אומר אפילו סילק את הישנה שחרית וסידר את החדשה ערבית אין בכך כלום אלא מה אני מקיים לפני תמיד שלא ילין שלחן בלא לחם
Rabi Ami řekl: Ze slov rabiho Josiho se naučíme: I kdyby se člověk naučil jen jednu kapitolu ráno a jednu kapitolu večer, splnil přikázání: „Ať se tato kniha Tóry neodchýlí od tvých úst“ (Joz 1,8).
אמר ר' אמי מדבריו של ר' יוסי נלמוד אפילו לא שנה אדם אלא פרק אחד שחרית ופרק אחד ערבית קיים מצות (יהושע א, ח) לא ימוש (את) ספר התורה הזה מפיך
Rabi Jochanan řekl jménem rabiho Šimona ben Jochaje: I kdyby člověk přečetl jen Šema ráno a večer, splnil „ať se neodchýlí“. A tuto věc je zakázáno říkat před nevzdělanými lidmi. A Rava řekl: Je přikázáním říkat ji před nevzdělanými lidmi.
אמר רבי יוחנן משום רבי שמעון בן יוחי אפילו לא קרא אדם אלא קרית שמע שחרית וערבית קיים לא ימוש ודבר זה אסור לאומרו בפני עמי הארץ ורבא אמר מצוה לאומרו בפני עמי הארץ
Ben Dama, syn sestry rabiho Jišmaela, se zeptal rabiho Jišmaela: Takový jako já, který jsem se naučil celou Tóru, smím se učit řecké moudrosti? Přečetl mu tento verš: „Ať se tato kniha Tóry neodchýlí od tvých úst a rozjímej o ní ve dne i v noci“ (Joz 1,8). Jdi a vyhledej hodinu, která není ani dnem, ani nocí, a uč se v ní řecké moudrosti.
שאל בן דמה בן אחותו של ר' ישמעאל את ר' ישמעאל כגון אני שלמדתי כל התורה כולה מהו ללמוד חכמת יונית קרא עליו המקרא הזה לא ימוש ספר התורה הזה מפיך והגית בו יומם ולילה צא ובדוק שעה שאינה לא מן היום ולא מן הלילה ולמוד בה חכמת יונית
A to je v rozporu s rabim Šmuelem bar Nachmanim, neboť rabi Šmuel bar Nachmani řekl jménem rabiho Jonatana: Tento verš není ani povinností, ani přikázáním, nýbrž požehnáním. Svatý, budiž požehnán, viděl Jehošuu, že slova Tóry jsou mu nadmíru drahá, jak je řečeno: „A jeho služebník Jehošua, syn Nunův, mladík, se nevzdaloval ze stanu“ (Ex 33,11). Řekl mu Svatý, budiž požehnán: Jehošuo, tak drahá jsou ti slova Tóry? „Ať se tato kniha Tóry neodchýlí od tvých úst.“
ופליגא דר' שמואל בר נחמני דאמר ר' שמואל בר נחמני אמר ר' יונתן פסוק זה אינו לא חובה ולא מצוה אלא ברכה ראה הקב"ה את יהושע שדברי תורה חביבים עליו ביותר שנאמר (שמות לג, יא) ומשרתו יהושע בן נון נער לא ימיש מתוך האהל אמר לו הקדוש ברוך הוא יהושע כל כך חביבין עליך דברי תורה לא ימוש ספר התורה הזה מפיך
Chizkija řekl: Co znamená, co je psáno: „I tebe odvádí z ústí úzkosti do šíře, kde není tíseň“ (Jb 36,16)? Pojď a viz, že míra Svatého, budiž požehnán, není jako míra lidí z masa a krve. Míra lidí z masa a krve: člověk svádí svého druha z cest života na cesty smrti. A Svatý, budiž požehnán, svádí člověka z cest smrti na cesty života, jak je řečeno: „I tebe odvádí z ústí úzkosti“ – z gehinomu, jehož ústí je úzké, aby se jeho kouř hromadil
אמר חזקיה מאי דכתיב (איוב לו, טז) ואף הסיתך מפי צר רחב לא מוצק תחתיה בוא וראה שלא כמדת הקדוש ברוך הוא מדת בשר ודם מדת בשר ודם אדם מסית את חבירו מדרכי חיים לדרכי מיתה והקדוש ברוך הוא מסית את האדם מדרכי מיתה לדרכי חיים שנאמר ואף הסיתך מפי צר מגיהנם שפיה צר שעשנה צבור
Originál: Menachot 99b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.