Rabíni učili: Od kdy se obracejí lůžka? Od chvíle, kdy [mrtvý] vyšel ze dveří svého domu – to jsou slova rabiho Eliezera. Rabi Jehošua říká: Od chvíle, kdy byl hrob uzavřen kamenem.
תנו רבנן מאימתי כופין את המטות משיצא מפתח ביתו דברי ר' אליעזר רבי יהושע אומר משיסתם הגולל
Stalo se, že zemřel Raban Gamliel Starší. Jakmile vyšel ze dveří svého domu, řekl jim rabi Eliezer: Obraťte svá lůžka. A když byl hrob uzavřen kamenem, řekl jim rabi Jehošua: Obraťte svá lůžka. Řekli mu: Již jsme je obrátili na slovo starce.
מעשה שמת רבן גמליאל הזקן כיון שיצא מפתח ביתו אמר להם רבי אליעזר כפו מטותיכם וכיון שנסתם הגולל אמר להם רבי יהושע כפו מטותיכם אמרו לו כבר כפינו על פי זקן
Rabíni učili: Od kdy se lůžka znovu postavují? V předvečer Šabatu od [doby] odpolední modlitby dále. Raba bar Huna řekl: Přesto na něm nesedí, dokud se nesetmí. A po skončení Šabatu, i když mu zbývá [smutku] jen jeden den, je znovu obrátí.
ת"ר מאימתי זוקפין את המטות בערב שבת מן המנחה ולמעלה אמר רבה בר הונא אף על פי כן אינו יושב עליה עד שתחשך ולמוצאי שבת אע"פ שאין לו לישב אלא יום אחד חוזר וכופה
Rabíni učili: Kdo obrací své lůžko, neobrací jen své lůžko, nýbrž obrací všechna lůžka, která má ve svém domě; a i kdyby měl deset lůžek na deseti místech, obrátí je všechna. A i kdyby [šlo o] pět bratrů a jeden zemřel, všichni obracejí [svá lůžka].
תנו רבנן הכופה מטתו לא מטתו בלבד הוא כופה אלא כל מטות שיש לו בתוך ביתו הוא כופה ואפילו יש לו עשר מטות בעשרה מקומות כופה את כולן ואפילו חמשה אחין ומת אחד כולן כופין
Je-li to však lůžko určené pro nádoby, není třeba je obracet. Dargaš není třeba obracet, nýbrž jen postavit. Raban Šimon ben Gamliel říká: U dargaše se rozváží řemení a on spadne sám.
ואם היתה מטה המיוחדת לכלים אין צריך לכפותה דרגש אין צריך לכפותו אלא זוקפו רבן שמעון בן גמליאל אומר דרגש מתיר את קרביטיו והוא נופל מאיליו
Raba mu řekl: Jestliže je tomu tak, co [u] krále, o němž jsme se učili: Všechen lid sedí na zemi a on sedí na dargaši – je snad nějaká věc, na kterou jsme jej dosud nikdy neposadili, a teď jej na ni posadíme?
אמר ליה רבה אלא מעתה גבי מלך דתנן כל העם מסובים על הארץ והוא מיסב על הדרגש מי איכא מידי דעד האידנא לא אותביניה והשתא מותבינן ליה
Je-li však nějaká námitka, pak tato: Učili jsme se: Dargaš není třeba obracet, nýbrž jen postavit. Je-li to lůžko štěstí, proč jej není třeba obracet? Vždyť jsme se učili: Kdo obrací své lůžko, neobrací jen své lůžko, nýbrž obrací všechna lůžka, která má ve svém domě!
אלא אי קשיא הא קשיא (דתנן) דרגש אינו צריך לכפותו אלא זוקפו ואי ערסא דגדא אמאי אינו צריך לכפותו הא (תנן) הכופה מטתו לא מטתו בלבד הוא כופה אלא כל מטות שיש לו בתוך ביתו כופה
Je-li však nějaká námitka, pak tato: Raban Šimon ben Gamliel říká: U dargaše se rozváží řemení a on spadne sám. A napadne-li tě, [že jde o] lůžko štěstí – jaké má řemení?
אלא אי קשיא הא קשיא רבן שמעון בן גמליאל אומר דרגש מתיר קרביטיו והוא נופל מאיליו ואי סלקא דעתך ערסא דגדא מאי קרביטין אית ליה
Když přišel Ravin, řekl: Řekl mi jeden z rabínů – a jmenoval se Rav Tachlifa ze Západu –, který se často zdržoval na trhu koželuhů: Co je dargaš? Kožené lůžko.
כי אתא רבין אמר ליה ההוא מרבנן ורב תחליפא בר מערבא שמיה דהוה שכיח בשוקא דגילדאי מאי דרגש ערסא דצלא
Rabi Jaakov bar Acha řekl jménem rabiho Jehošuy ben Leviho: Halacha je podle Rabana Šimona ben Gamliela. Rabi Jaakov bar Acha[také] řekl jménem rabiho Asiho: Lůžko, jehož sloupky vyčnívají, se postaví [na bok], a to stačí.
אמר רבי יעקב בר אחא אמר רבי יהושע בן לוי הלכה כרבן שמעון בן גמליאל (איתמר נמי) אמר רבי יעקב בר אחא אמר רבי אסי מטה שנקליטיה יוצאין זוקפה ודיו
Rabíni učili: Kdo spí na židli, na velké truhle nebo na zemi, nesplnil svou povinnost. Rabi Jochanan řekl: Protože nesplnil [přikázání] obrácení lůžka.
תנו רבנן ישן על גבי כסא על גבי אודייני גדולה על גבי קרקע לא יצא ידי חובתו אמר רבי יוחנן שלא קיים כפיית המטה
Rabíni učili: V domě truchlícího se zametá a kropí [podlaha] a myjí se mísy, poháry, láhve a džbánky; do domu truchlícího se však nepřináší kadidlo ani vonné látky.
תנו רבנן מכבדין ומרביצין בבית האבל ומדיחין קערות וכוסות וצלוחיות וקיתוניות בבית האבל ואין מביאין את המוגמר ואת הבשמים לבית האבל
Je tomu tak? Vždyť Bar Kapara učil: V domě truchlícího se nepronáší požehnání ani nad kadidlem, ani nad vonnými látkami. – Požehnání se nepronáší, ale přinášet je lze!
איני והא תני בר קפרא אין מברכין לא על המוגמר ולא על הבשמים בבית האבל ברוכי הוא דלא מברכין הא אתויי מייתי'
MIŠNA: Do domu truchlícího se [jídlo] nenosí ani na podnosu, ani na míse, ani v ozdobném košíku, nýbrž v [prostých] koších. Během polosvátku se neříká požehnání pozůstalých, ale staví se do řady, utěšuje se a propouští se shromáždění.
מתני׳ אין מוליכין לבית האבל לא בטבלא ולא באסקוטלא ולא בקנון אלא בסלים ואין אומרים ברכת אבלים במועד אבל עומדין בשורה ומנחמין ופוטרין את הרבים
GEMARA: Rabíni učili: Dříve nosívali [jídlo] do domu truchlícího – bohatí v koších ze stříbra a ze zlata a chudí v koších spletených z oloupaných vrbových prutů; a chudí se styděli. Ustanovili, aby všichni nosili v koších spletených z oloupaných vrbových prutů, kvůli cti chudých.
גמ׳ תנו רבנן בראשונה היו מוליכין בבית האבל עשירים בקלתות של כסף ושל זהב ועניים בסלי נצרים של ערבה קלופה והיו עניים מתביישים התקינו שיהו הכל מביאין בסלי נצרים של ערבה קלופה מפני כבודן של עניים
Rabíni učili: Dříve podávali pití v domě truchlícího – bohatí v bílém skle a chudí v barevném skle; a chudí se styděli. Ustanovili, aby všichni podávali pití v barevném skle, kvůli cti chudých.
תנו רבנן בראשונה היו משקין בבית האבל עשירים בזכוכית לבנה ועניים בזכוכית צבועה והיו עניים מתביישין התקינו שיהו הכל משקין בזכוכית צבועה מפני כבודן של עניים
Dříve odhalovali tváře [zemřelých] bohatých a zakrývali tváře chudých, protože jejich tváře zčernaly hladem; a chudí se styděli. Ustanovili, aby se zakrývaly tváře všech, kvůli cti chudých.
בראשונה היו מגלין פני עשירים ומכסין פני עניים מפני שהיו מושחרין פניהן מפני בצורת והיו עניים מתביישין התקינו שיהו מכסין פני הכל מפני כבודן של עניים
Originál: Moed Katan 27a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.