Moed katan 8a מועד קטן

neboť obyčejné dřevo a kameny se [jinak] neznečišťují, a zde se znečišťují.

A Rabi? Řekne: Bylo to zapotřebí. Kdyby Milosrdný napsal [jen] „v den, kdy se na něm ukáže“, řekl bych: kvůli věci přikázání ano, kvůli dobrovolné věci ne. [Proto] Milosrdný napsal: „A kohen přikáže.“

A kdyby Milosrdný napsal [jen] „a kohen přikáže“, řekl bych: u těchto [domů] ano, protože to není nečistota jeho těla; ale u nečistoty jeho těla bych řekl, že ji má prohlédnout [hned]. Bylo to zapotřebí.

Mistr řekl: „Je den, kdy [ránu] prohlížíš, a je den, kdy ji neprohlížíš.“

Odkud to plyne? Abaje řekl: Pokud tak, ať Milosrdný napíše „v den“; proč „ale v den“? Plyne z toho: je den, kdy prohlížíš, a je den, kdy neprohlížíš.

Rava řekl: Celý verš je nadbytečný, neboť pokud tak, ať Milosrdný napíše „a když se ukáže“; proč „ale v den“? Plyne z toho: je den, kdy prohlížíš, a je den, kdy neprohlížíš.

A Abaje? Ten [verš] potřebuje [k tomu, aby řekl]: ve dne, a ne v noci.

A Rava – odkud má „ve dne, a ne v noci“? Odvozuje to z [verše]: „pokud jen sahá zrak kohena“ (Lv 13,12). A Abaje? Ten [verš] potřebuje k vyloučení toho, kdo je slepý na jedno oko.

A Rava ho k tomu potřebuje také? Ano, opravdu.

Odkud tedy má „ve dne, a ne v noci“? Odvozuje to z [verše]: „Zdá se mi, že je v domě něco jako rána“ (Lv 14,35) – „mně“, a ne při mém [umělém] světle.

A Abaje? Kdyby to bylo odtamtud, řekl bych: To platí u nečistoty, která není nečistotou těla; ale u nečistoty těla i při jeho [umělém] světle. [Verš] nás tedy učí [opak].

MIŠNA: A dále řekl rabi Meir: Člověk smí [o polosvátku] sbírat kosti svého otce a své matky, protože je to pro něj radost.

Rabi Josi říká: Je to pro něj smutek.

Člověk nemá probouzet [nářek] nad svým mrtvým ani ho oplakávat třicet dní před svátkem.

GEMARA: Namítali proti sobě: Kdo sbírá kosti svého otce a své matky, truchlí nad nimi celý den, a večer nad nimi netruchlí. A Rav Chisda řekl: I když jsou mu svázány v jeho plachtě.

Abaje řekl: Řekni: protože je na něm [povinnost] radosti svátku.

„Nemá probouzet [nářek] nad svým mrtvým.“ Co znamená, že nemá probouzet [nářek] nad svým mrtvým? Rav řekl: Když se vrací smuteční řečník, v zemi Izraele říkají: Ať s ním pláčou všichni, kdo mají hořké srdce.

„Třicet dní před svátkem.“ Proč právě třicet dní?

Rav Kahana řekl v Rav Jehudově jménu, jenž to řekl v Ravově jménu: Stalo se, že jeden člověk shromáždil peníze, aby putoval [do Jeruzaléma] o svátek. Přišel smuteční řečník a postavil se ke dveřím jeho domu; jeho žena vzala [ty peníze] a dala mu je, a on se zdržel a nevyputoval. V tu chvíli řekli: Člověk nemá probouzet [nářek] nad svým mrtvým ani ho oplakávat třicet dní před svátkem.

A Šmuel řekl: