Nazir 20b נזיר

Proč to [Rav] potřebuje [říkat]? Teď, když lze říci, [že Rav to řekl] o přísnějším [případě], o mírnějším by to neřekl? – V západní zemi říkají: Při počítání nevzniká rozpor.

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] „Kdo řekl“.

MIŠNA: Kdo řekl „jsem nazirejcem“, a jeho druh to uslyšel a řekl „i já“, [a další] „i já“ – všichni jsou nazirejci. Byl-li zproštěn první, jsou zproštěni všichni; byl-li zproštěn poslední, poslední je zproštěn a všichni [ostatní] jsou zavázáni. [Kdo] řekl „jsem nazirejcem“, a jeho druh to uslyšel a řekl „má ústa jako jeho ústa a mé vlasy jako jeho vlasy“ – je nazirejcem.

[Řekl-li muž] „jsem nazirejcem“ a jeho žena to uslyšela a řekla „i já“, zruší její [slib], ale jeho trvá. [Řekla-li žena] „jsem nazirejkou“ a její muž to uslyšel a řekl „i já“, nemůže [její slib] zrušit. [Řekl-li muž] „jsem nazirejcem, i ty“ a ona řekla „amen“, zruší její [slib], ale jeho trvá. [Řekla-li žena] „jsem nazirejkou, i ty“ a on řekl „amen“, nemůže [její slib] zrušit.

GEMARA: Reš Lakiš seděl před rabim Jehudou Nesiou; seděl a řekl: [To platí] jen tehdy, když se všichni připojili během [lhůty] promluvy. A kolik je [lhůta] promluvy? [Doba] pozdravu. A kolik je [doba] pozdravu? [Doba], za kterou žák řekne svému mistrovi: „Pokoj [s tebou].“

Řekl mu: [Zase] jsi nenechal žákovi prostor.