Nazir 21a נזיר

Tak se také učí v baraitě: Kdo řekl „jsem nazirejcem“, a jeho druh to uslyšel, otálel [po dobu] promluvy a řekl „i já“ – on je zavázán a jeho druh je volný. A kolik je [doba] promluvy? [Doba] pozdravu žáka mistrovi.

Máme snad říci, že ho [naše mišna] podporuje: „Kdo řekl ‚jsem nazirejcem‘, a jeho druh to uslyšel a řekl ‚i já‘, ‚i já‘“ – a nic dalšího? – [Tanaita] je snad jako podomní obchodník, aby počítal dál a dál?

Ať tedy učí jen jeden [případ] a nechá nás z toho slyšet tyto [ostatní]! – Tak tomu i je; ale protože v závěru učí „byl-li zproštěn první, jsou zproštěni všichni; byl-li zproštěn poslední, poslední je zproštěn a všichni [ostatní] jsou zavázáni“, z čehož plyne, že je [i] prostřední, proto učí „i já“, „i já“.

Byli tázáni: Připojuje se každý k [slibu] svého druha, nebo se snad [všichni] připojují k prvnímu? Jaký je v tom rozdíl? Pokud jde o připojování dál a dál: Řekneš-li, že každý se připojuje k [slibu] svého druha, připojují se dál a dál navždy; a řekneš-li, že se připojují k prvnímu, po [uplynutí] více než [doby] promluvy se nepřipojují. Jak [je tomu]?

Pojď a slyš: „Jsem nazirejcem, a jeho druh to uslyšel a řekl ‚i já‘, ‚i já‘“ – a nic dalšího. Vyvoď z toho, že se připojují k prvnímu; neboť kdyby tě napadlo, že každý se připojuje k [slibu] svého druha, ať učí mnohokrát „i já“! – [Tanaita] je snad jako podomní obchodník, aby počítal dál a dál?

Ať tedy učí jen jeden [případ] a nechá nás z toho slyšet všechny! – Protože učí „byl-li zproštěn první, jsou zproštěni všichni; byl-li zproštěn poslední, poslední je zproštěn a všichni jsou zavázáni“, z čehož plyne, že je [i] prostřední, proto učí „i já“, „i já“.

Pojď a slyš: „Byl-li zproštěn první, jsou zproštěni všichni.“ Jen [když] první – [jsou všichni] zproštěni, ale prostřední ne. Vyvoď z toho, že se připojují k prvnímu.

Řeknu ti: Ve skutečnosti se každý připojuje k [slibu] svého druha; ale protože chce učit „jsou zproštěni všichni“ – neboť kdyby učil o prostředním, je [ještě] první, který zproštěn není – proto učí o prvním.

Pojď a slyš: „Byl-li zproštěn poslední, poslední je zproštěn a všichni jsou zavázáni“ – protože po něm není nikdo další; ale [je-li zproštěn] prostřední, po němž je někdo další, [jsou] zproštěni [i ti po něm]. Vyvoď z toho, že každý se připojuje k [slibu] svého druha.

Ve skutečnosti ti řeknu, že se připojují k prvnímu. A co je ten „poslední“, o němž [mišna] učí? Prostřední. A protože učila „první“, učí [i] „poslední“.

Pojď a slyš, neboť se učí výslovně v baraitě: Byl-li zproštěn první, jsou zproštěni všichni; byl-li zproštěn poslední, poslední je zproštěn a všichni jsou zavázáni; byl-li zproštěn prostřední, od něho dolů jsou zproštěni a od něho nahoru zavázáni. Vyvoď z toho, že každý se připojuje k [slibu] svého druha. – Vyvoď z toho.

„[Kdo řekl] ‚jsem nazirejcem‘, a jeho druh to uslyšel a řekl ‚má ústa jako jeho ústa a mé vlasy jako jeho vlasy‘“ atd. Protože řekl „má ústa jako jeho ústa a mé vlasy jako jeho vlasy“, je nazirejcem?