Tak se také učí v baraitě: Kdo řekl „jsem nazirejcem“, a jeho druh to uslyšel, otálel [po dobu] promluvy a řekl „i já“ – on je zavázán a jeho druh je volný. A kolik je [doba] promluvy? [Doba] pozdravu žáka mistrovi.
תניא נמי הכי מי שאמר הריני נזיר ושמע חבירו ושהה כדי דבור ואמר ואני הוא אסור וחבירו מותר וכמה כדי דבור כדי שאילת שלום תלמיד לרב
Máme snad říci, že ho [naše mišna] podporuje: „Kdo řekl ‚jsem nazirejcem‘, a jeho druh to uslyšel a řekl ‚i já‘, ‚i já‘“ – a nic dalšího? – [Tanaita] je snad jako podomní obchodník, aby počítal dál a dál?
לימא מסייעא ליה מי שאמר הריני נזיר ושמע חבירו ואמר ואני ואני ותו לא תנא כי רוכלא ליחשיב וליזיל
Ať tedy učí jen jeden [případ] a nechá nás z toho slyšet tyto [ostatní]! – Tak tomu i je; ale protože v závěru učí „byl-li zproštěn první, jsou zproštěni všichni; byl-li zproštěn poslední, poslední je zproštěn a všichni [ostatní] jsou zavázáni“, z čehož plyne, že je [i] prostřední, proto učí „i já“, „i já“.
וליתני חד ולשמעינן הני ה"נ ומשום דקתני סיפא הותר הראשון הותרו כולן הותר האחרון האחרון מותר וכולן אסורין מכלל דאיכא אמצעי ומשום הכי קתני ואני ואני
Byli tázáni: Připojuje se každý k [slibu] svého druha, nebo se snad [všichni] připojují k prvnímu? Jaký je v tom rozdíl? Pokud jde o připojování dál a dál: Řekneš-li, že každý se připojuje k [slibu] svého druha, připojují se dál a dál navždy; a řekneš-li, že se připojují k prvnímu, po [uplynutí] více než [doby] promluvy se nepřipojují. Jak [je tomu]?
איבעיא להו חד בחבריה מיתפיס או דלמא בקמא מיתפסי למאי נפקא מינה לאתפוסי ומיזל אי אמרת חד בחבריה מתפיס מתפסין ואזלין לעולם ואי אמרת בקמא מתפסי טפי מכדי דבור לא מתפסין מאי
Pojď a slyš: „Jsem nazirejcem, a jeho druh to uslyšel a řekl ‚i já‘, ‚i já‘“ – a nic dalšího. Vyvoď z toho, že se připojují k prvnímu; neboť kdyby tě napadlo, že každý se připojuje k [slibu] svého druha, ať učí mnohokrát „i já“! – [Tanaita] je snad jako podomní obchodník, aby počítal dál a dál?
ת"ש הריני נזיר ושמע חבירו ואמר ואני ואני ותו לא מידי ש"מ בקמא הוא דמתפסי דאי ס"ד חד בחבריה מיתפיס ליתני טובא ואני תנא כי רוכלא ליחשיב וליזיל
Ať tedy učí jen jeden [případ] a nechá nás z toho slyšet všechny! – Protože učí „byl-li zproštěn první, jsou zproštěni všichni; byl-li zproštěn poslední, poslední je zproštěn a všichni jsou zavázáni“, z čehož plyne, že je [i] prostřední, proto učí „i já“, „i já“.
וליתני חד ולשמעינן כולהון איידי דקתני הותר הראשון הותרו כולן הותר האחרון האחרון מותר וכולן אסורין מכלל דאיכא אמצעי משום הכי קתני ואני ואני
Pojď a slyš: „Byl-li zproštěn první, jsou zproštěni všichni.“ Jen [když] první – [jsou všichni] zproštěni, ale prostřední ne. Vyvoď z toho, že se připojují k prvnímu.
ת"ש הותר הראשון הותרו כולן ראשון הוא דשרו הא אמצעי לא ש"מ בקמא מתפסין
Řeknu ti: Ve skutečnosti se každý připojuje k [slibu] svého druha; ale protože chce učit „jsou zproštěni všichni“ – neboť kdyby učil o prostředním, je [ještě] první, který zproštěn není – proto učí o prvním.
אימא לך לעולם חד בחבריה מתפיס ואיידי דבעי מיתנא הותרו כולן דאי תנא אמצעי איכא ראשון דלא משתרי משום הכי קתני ראשון
Pojď a slyš: „Byl-li zproštěn poslední, poslední je zproštěn a všichni jsou zavázáni“ – protože po něm není nikdo další; ale [je-li zproštěn] prostřední, po němž je někdo další, [jsou] zproštěni [i ti po něm]. Vyvoď z toho, že každý se připojuje k [slibu] svého druha.
ת"ש הותר האחרון האחרון מותר וכולן אסורין דלא איכא אחרינא בתריה אבל אמצעי דאיכא אחרינא בתריה משתרי ש"מ חד בחבריה מתפיס
Ve skutečnosti ti řeknu, že se připojují k prvnímu. A co je ten „poslední“, o němž [mišna] učí? Prostřední. A protože učila „první“, učí [i] „poslední“.
לעולם אימא לך בקמא מיתפסין ומאי אחרון דקתני אמצעי ואיידי דתנא ראשון תנא אחרון
Pojď a slyš, neboť se učí výslovně v baraitě: Byl-li zproštěn první, jsou zproštěni všichni; byl-li zproštěn poslední, poslední je zproštěn a všichni jsou zavázáni; byl-li zproštěn prostřední, od něho dolů jsou zproštěni a od něho nahoru zavázáni. Vyvoď z toho, že každý se připojuje k [slibu] svého druha. – Vyvoď z toho.
ת"ש דתניא בהדיא הותר הראשון הותרו כולן הותר האחרון האחרון מותר וכולן אסורין הותר אמצעי הימנו ולמטה מותר הימנו ולמעלה אסור שמע מינה חד בחבריה מתפיס שמע מינה:
„[Kdo řekl] ‚jsem nazirejcem‘, a jeho druh to uslyšel a řekl ‚má ústa jako jeho ústa a mé vlasy jako jeho vlasy‘“ atd. Protože řekl „má ústa jako jeho ústa a mé vlasy jako jeho vlasy“, je nazirejcem?
הריני נזיר ושמע חבירו ואמר פי כפיו ושערי כשערו וכו': משום דאמר פי כפיו ושערי כשערו הרי נזיר
Originál: Nazir 21a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.