Spíše to není pravidlo: někdy vykládá jako první to, čím začal, a někdy vykládá jako první to, čím skončil. A chceš-li, řekni: rukojeti, protože se odvozují výkladem [Písma], vykládá jako první.
To je v pořádku podle toho, kdo říká, že náhradní výrazy jsou slova cizích jazyků; ale podle toho, kdo říká, že je to jazyk, který mudrci vymysleli, aby se jím slibovalo, co se dá říci?
הניחא למאן דאמר כינויין לשון נכרים הן אלא למ''ד לשון שבדו להן חכמים להיות נודר בו מאי איכא למימר
Copak [mišna] uvádí rukojeti? Což tu nechybí text? Doplň tedy napřed a uč: Všechny rukojeti slibů jako sliby a všechny náhradní výrazy za sliby jako sliby. A toto jsou rukojeti: kdo řekne druhému…; a toto jsou náhradní výrazy: konam, konach, konas.
מי קתני ידות ולאו חסורי קא מחסרת לה אקדים נמי ותני ידות כל ידות נדרים כנדרים וכל כינויי נדרים כנדרים ואלו הן ידות האומר לחבירו ואלו הן כינויין קונם קונח קונס
A kde jsou rukojeti v Písmu? „Muž, který by učinil zvláštní slib, slib nazíra, aby se zasvětil Hospodinu“ (Nu 6,2). A učí baraita: „Nazíra, aby se zasvětil“ – aby náhradní výrazy za nazírství platily jako nazírství a rukojeti nazírství jako nazírství.
וידות היכא כתיב (במדבר ו ב) איש כי יפליא לנדור נדר נזיר להזיר לה' ותניא נזיר להזיר לעשות כינויי נזירות כנזירות וידות נזירות כנזירות
Mám to jen pro nazírství; odkud to víme pro sliby? Písmo praví: „Muž, který by učinil zvláštní slib, slib nazíra, aby se zasvětil Hospodinu“ – srovnává nazírství se sliby a sliby s nazírstvím: jako u nazírství učinil rukojeti nazírství jako nazírství, tak i u slibů učinil rukojeti slibů jako sliby.
אין לי אלא בנזירות בנדרים מנין ת''ל איש כי יפליא לנדור נדר נזיר להזיר לה' מקיש נזירות לנדרים ונדרים לנזירות מה נזירות עשה בו ידות נזירות כנזירות אף נדרים עשה בהם ידות נדרים כנדרים
A jako se u slibů přestupuje [zákaz] „nezruší [svého slova]“ a „neotálej“, tak i u nazírství se přestupuje „nezruší“ a „neotálej“. A jako u slibů otec ruší sliby své dcery a manžel ruší sliby své ženy, tak i u nazírství otec ruší nazírství své dcery a manžel ruší nazírství své ženy.
ומה נדרים עובר בבל יחל ובבל תאחר אף נזירות עובר בבל יחל ובבל תאחר ומה נדרים האב מיפר נדרי בתו ובעל מיפר נדרי אשתו אף נזירות האב מיפר נזירות בתו ובעל מיפר נזירות אשתו
Kdyby bylo psáno „slib učinit“, jako je psáno „nazíra, aby se zasvětil“, jak říkáš, srovnání by nebylo třeba; nyní, když je psáno „učinit slib“, [je to jen tím, že] Tóra mluvila jazykem lidí.
אי כתב נדר לנדור כדכתב נזיר להזיר כדקאמרת לא צריך היקישא השתא דכתיב לנדור נדר דברה תורה כלשון בני אדם
To je v pořádku podle toho, kdo zastává, že Tóra mluvila jazykem lidí; ale podle toho, kdo nezastává, že Tóra mluvila jazykem lidí, co dělá s tím „učinit slib“? Vykládá jej tak, aby rukojeti slibů platily jako sliby, a srovnává nazírství se sliby. „Nazíra, aby se zasvětil“ vykládá: to učí,
הניחא למאן דאית ליה דברה תורה כלשון בני אדם אלא למאן דלית ליה דברה תורה כלשון בני אדם האי לנדור נדר מאי עביד ליה דריש ליה לעשות ידות נדרים כנדרים ומקיש נזירות לנדרים נזיר להזיר דריש ליה מלמד
Originál: Nedarim 3a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.