Nedarim 4b נדרים

když se oholil po [přinesení] jedné z těch tří [obětí], splnil povinnost, nepřestupuje „neotálej“; proto nás to učí.

A chceš-li, řekni: jaká je jeho novinka? Že se jí nelze dovolávat ve slibu. A co se týče té obtíže s obětí za hřích za tuk – oběť za hřích za tuk přichází ke smíření, ale k čemu přichází oběť za hřích nazíra?

Ale hle, oběť za hřích rodičky, která nepřichází ke smíření, a přesto se u ní přestupuje „neotálej“! – Ta jí dovoluje jíst svaté [pokrmy].

Mistr řekl: „A jako u slibů otec ruší sliby své dcery a manžel ruší sliby své ženy, tak i u nazírství otec ruší nazírství své dcery a manžel ruší nazírství své ženy.“ Nač je tu srovnání? Ať se to odvodí úvahou „jak jsme nalezli“ ze slibů!

Možná u slibů [otec či manžel] ruší, protože nemají stanovenou dobu; ale u nazírství, které stanovenou dobu má – neboť neurčené nazírství trvá třicet dní – řekl bych, že ne; proto nás to učí.

„Kdo řekne druhému: Jsem ti zapovězen slibem…“ Šmuel řekl: Ve všech případech [je zakázán] jen tehdy, řekne-li: „že nebudu jíst nic tvého“, „že nebudu ochutnávat nic tvého“.

Namítá se: „‚Jsem ti zapovězen slibem‘, ‚jsem od tebe oddělen‘, ‚jsem od tebe vzdálen‘ – je zakázán; ‚že nebudu jíst nic tvého‘, ‚že nebudu ochutnávat nic tvého‘ – je zakázán.“ – Učí se to takto: Kdy to platí? Když řekne „že nebudu jíst nic tvého“, „že nebudu ochutnávat nic tvého“.

Ale vždyť baraita učí obráceně: „‚Že nebudu jíst nic tvého‘, ‚že nebudu ochutnávat nic tvého‘ – je zakázán; ‚jsem ti zapovězen slibem‘, ‚jsem od tebe oddělen‘, ‚jsem od tebe vzdálen‘ – je zakázán.“ – Uč to takto: a už předtím řekl „jsem ti zapovězen slibem“.

Je-li tomu tak, to je totéž jako první část! A navíc, proč učit dvakrát „je zakázán“?

Spíše Šmuel řekl: Důvodem je, že řekl „že nebudu jíst nic tvého“, „že nebudu ochutnávat nic tvého“ – proto je zakázán on, kdežto jeho druh je dovolen;