Talmud česky

Nida 13a נדה

Babylonský talmud · Tohorot – Čistota · list 13a · 25 segmentů

1
MIŠNA: Každá ruka, která se často prohlíží – u žen je chvályhodná, a u mužů ať je useknuta.
מתני׳ כל היד המרבה לבדוק בנשים משובחת ובאנשים תקצץ
2
GEMARA: Čím se liší ženy a čím se liší muži? Ženy nejsou citlivé [na výron], [proto] jsou chvályhodné; muži, kteří jsou citliví, – ať je [ruka] useknuta.
גמ׳ מ"ש נשים ומאי שנא אנשים נשים לאו בנות הרגשה נינהו משובחות אנשים דבני הרגשה נינהו תקצץ
3
Je-li tomu tak, proč [mluvit] právě o „často“? I když ne často! – Když se učí „často“, [vztahuje se to k] mužům.
אי הכי מאי איריא מרבה כי לא מרבה נמי כי קתני מרבה אנשים
4
Učil [tanaita]: Kdy jsou ta slova řečena? Ohledně semene; ale ohledně výtoku [zivy] je i [muž] chvályhodný jako ženy.
תנא בד"א לענין שכבת זרע אבל לענין זוב אף הוא משובח כנשים
5
A i ohledně semene, chce-li se prohlédnout kamínkem nebo střepem, smí se prohlédnout.
ואפי' לענין שכבת זרע אם בא לבדוק בצרור או בחרס בודק
6
A hadříkem ne? Vždyť se učí: Prohlíží se hadříkem a čímkoli, čím chce! – Jak řekl Abaje: hrubým hadříkem; zde také hrubým hadříkem.
ובמטלית לא והתניא בודק עצמו במטלית ובכל דבר שרוצה כדאמר אביי במטלית עבה הכא נמי במטלית עבה
7
A kde bylo řečeno to [Abajeho]? K tomu, co jsme se učili: Jedl terumu a pocítil, že se jeho údy zachvěly – uchopí svůj úd a polkne terumu.
והיכא איתמר דאביי אהא דתנן היה אוכל בתרומה והרגיש שנזדעזעו איבריו אוחז באמתו ובולע את התרומה
8
„Uchopí“? Vždyť se učí: Rabi Eliezer říká: Každý, kdo uchopí svůj úd a močí, je jako by přivedl na svět potopu! Řekl Abaje: Hrubým hadříkem.
אוחז והתניא רבי אליעזר אומר כל האוחז באמתו ומשתין כאילו מביא מבול לעולם אמר אביי במטלית עבה
9
Rava řekl: Můžeš říci i jemným hadříkem; jelikož se [semeno] už uvolnilo, uvolnilo se. A Abaje se obává, že snad přidá [další výron], a Rava se neobává, že snad přidá.
רבא אמר אפילו תימא במטלית רכה כיון דעקר עקר ואביי חייש דלמא אתי לאוסופי ורבא לא חייש דלמא אתי לאוסופי
10
A neobává se? Vždyť se učí: Čemu se to podobá? Tomu, kdo vkládá prst do oka: dokud je prst v oku, oko slzí a znovu slzí!
ולא והתניא הא למה זה דומה לנותן אצבע בעין שכל זמן שאצבע בעין עין מדמעת וחוזרת ומדמעת
11
A Rava? Rozehřát se a znovu se rozehřát v téže chvíli není obvyklé.
ורבא כל אחמומי והדר אחמומי בשעתיה לא שכיח
12
K věci samé: Rabi Eliezer říká: Každý, kdo uchopí úd a močí, je jako by přivedl na svět potopu. Řekli rabimu Eliezerovi: Vždyť kapky stříkají na jeho nohy, a vypadá jako ten, kdo má poraněný úd, a [tak] by vyvolal pomluvu o svých dětech, že jsou mamzerim!
גופא ר"א אומר כל האוחז באמה ומשתין כאילו מביא מבול לעולם אמרו לו לרבי אליעזר והלא נצוצות נתזין על רגליו ונראה ככרות שפכה ונמצא מוציא לעז על בניו שהן ממזרים
13
Řekl jim: Lépe, aby vyvolal pomluvu o svých dětech, že jsou mamzerim, než aby se učinil svévolníkem byť na jedinou chvíli před Všudypřítomným.
אמר להן מוטב שיוציא לעז על בניו שהן ממזרים ואל יעשה עצמו רשע שעה אחת לפני המקום
14
Učí se [jiná baraita]: Řekl rabi Eliezer mudrcům: Je možné, aby se člověk postavil na vyvýšené místo a močil, nebo aby močil do kypré hlíny, a ať se neučiní svévolníkem byť na jedinou chvíli před Všudypřítomným.
תניא אידך אמר להן רבי אליעזר לחכמים אפשר יעמוד אדם במקום גבוה וישתין או ישתין בעפר תיחוח ואל יעשה עצמו רשע שעה אחת לפני המקום
15
Kterou [z nich] jim řekl nejdříve? Řekneš-li, že první jim řekl nejdříve – [snad] poté, co jim řekl zákaz, jim teprve řekl nápravu?
הי אמר להו ברישא אילימא קמייתא אמר להו ברישא בתר דאמר להו איסורא הדר אמר להו תקנתא
16
Nýbrž tuto jim řekl nejdříve, a řekli mu: Nemá-li vyvýšené místo ani kyprou hlínu, co [pak]? Řekl jim: Lépe, aby vyvolal pomluvu o svých dětech, než aby se učinil svévolníkem byť na jedinou chvíli před Všudypřítomným.
אלא הא אמר להו ברישא ואמרו ליה אין לו מקום גבוה ועפר תיחוח מאי אמר להן מוטב שיוציא לעז על בניו ואל יעשה עצמו רשע שעה אחת לפני המקום
17
A proč tolik [přísnosti]? Protože vypouští semeno nadarmo; neboť řekl rabi Jochanan: Každý, kdo vypouští semeno nadarmo, zasluhuje smrt, neboť se praví: „Co činil, bylo zlé v očích Hospodinových, a usmrtil také jeho“ (Gn 38,10).
וכל כך למה מפני שמוציא שכבת זרע לבטלה דא"ר יוחנן כל המוציא שכבת זרע לבטלה חייב מיתה שנאמר (בראשית לח, י) וירע בעיני ה' (את) אשר עשה וימת גם אותו
18
Rabi Jicchak a rabi Ami říkají: Je jako by proléval krev, neboť se praví: „Vy, kteří se rozpalujete u dubů pod každým zeleným stromem, kteří zabíjíte děti v úvalech pod rozsedlinami skal“ (Iz 57,5) – nečti „zabíjíte“ (šochatej), nýbrž „vymačkáváte“ (sochatej).
רבי יצחק ורבי אמי אמרי כאילו שופך דמים שנאמר (ישעיהו נז, ה) הנחמים באלים תחת כל עץ רענן שוחטי הילדים בנחלים תחת סעיפי הסלעים אל תקרי שוחטי אלא סוחטי
19
Rav Asi řekl: Je jako by sloužil modlám. Je psáno zde „pod každým zeleným stromem“ a je psáno tam „na vysokých horách … a pod každým zeleným stromem“ (Dt 12,2).
רב אסי אמר כאילו עובד עבודת כוכבים כתיב הכא תחת כל עץ רענן וכתיב התם (דברים יב, ב) על ההרים הרמים ותחת כל עץ רענן
20
Rav Jehuda a Šmuel stáli na střeše synagogy Šaf ve-Jativ v Nehardeji. Řekl Rav Jehuda Šmuelovi: Potřebuji močit. Řekl mu: Bystrý [žáku], uchop svůj úd a moč ven.
רב יהודה ושמואל הוו קיימי אאיגרא דבי כנישתא דשף ויתיב בנהרדעא אמר ליה רב יהודה לשמואל צריך אני להשתין א"ל שיננא אחוז באמתך והשתן לחוץ
21
Jak tak mohl jednat? Vždyť se učí: Rabi Eliezer říká: Každý, kdo uchopí svůj úd a močí, je jako by přivedl na svět potopu!
היכי עביד הכי והתניא ר"א אומר כל האוחז באמתו ומשתין כאילו מביא מבול לעולם
22
Řekl Abaje: Učinil ho [případem] jako u vojenského oddílu, jak jsme se učili: Vojenský oddíl, který vstoupil do města – v době míru jsou otevřené sudy zakázány a uzavřené dovoleny; v době války jsou jedny i druhé dovoleny, protože nemají čas vylévat [úlitbu]. Z toho je patrné, že jelikož mají strach, nepřijdou k tomu, aby vylévali úlitbu; zde také, jelikož má strach, nepřijde k [chlípným] myšlenkám.
אמר אביי עשאו כבולשת דתנן בולשת שנכנס לעיר בשעת שלום חביות פתוחות אסורות סתומות מותרות בשעת מלחמה אלו ואלו מותרות לפי שאין להן פנאי לנסך אלמא דכיון דבעיתי לא אתי לנסוכי הכא נמי כיון דבעיתי לא אתי להרהורי
23
A jaký strach je zde? Chceš-li, řekni: strach z noci a ze střechy. A chceš-li, řekni: strach z jeho učitele. A chceš-li, řekni: strach ze Šechiny. A chceš-li, řekni: bázeň před jeho Pánem byla na něm, neboť Šmuel o něm říkal: Tento není zrozen z ženy.
והכא מאי ביעתותא איכא איבעית אימא ביעתותא דליליא ודאיגרא ואיבעית אימא ביעתותא דרביה ואב"א ביעתותא דשכינה ואיבעית אימא אימתא דמריה עליה דקרי שמואל עליה אין זה ילוד אשה
24
A chceš-li, řekni: Byl ženatý, neboť řekl Rav Nachman: Je-li ženatý, je [to] dovoleno.
ואיבעית אימא נשוי הוה דאמר רב נחמן אם היה נשוי מותר
25
A chceš-li, řekni: Poučil ho podle tohoto, co učil Aba, syn rabiho Binjamina bar Chiji: Ale pomáhat si zespodu u varlat [je dovoleno]. A chceš-li, řekni: Poučil ho podle tohoto, co řekl rabi Abahu, řekl rabi Jochanan: Je tu hranice: od korunky dolů je to dovoleno,
ואיבעית אימא כי הא אורי ליה דתני אבא בריה דרבי בנימין בר חייא אבל מסייע בביצים מלמטה ואיבעית אימא כי הא אורי ליה דאמר רבי אבהו אמר רבי יוחנן גבול יש לו מעטרה ולמטה מותר

Originál: Niddah 13a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu