a toho, kdo močí nahý před svým ložem; a toho, kdo má styk před jakýmkoli živým tvorem. Řekl Rav JehudaŠmuelovi: I před myšmi? Řekl mu: Bystráku, ne; nýbrž jako ti z domu toho a toho, kteří mají styk před svými otroky a otrokyněmi.
ומשתין מים ערום לפני מטתו והמשמש מטתו בפני כל חי אמר ליה רב יהודה לשמואל ואפי' לפני עכברים א"ל שיננא לא אלא כגון של בית פלוני שמשמשין מטותיהן בפני עבדיהם ושפחותיהם
Řekl rabi Šimon ben Jochaj: Pět věcí je, že kdo je činí, propadá svým životem a jeho krev je na jeho hlavě: kdo jí oloupaný česnek, oloupanou cibuli a oloupané vejce; a kdo pije ředěné nápoje, které přestály noc; a kdo přenocuje na hřbitově; a kdo si stříhá nehty a hází je na veřejné prostranství; a kdo si pustí žilou a má styk.
אמר ר"ש בן יוחי ה' דברים הן שהעושה אותן מתחייב בנפשו ודמו בראשו האוכל שום קלוף ובצל קלוף וביצה קלופה והשותה משקין מזוגין שעבר עליהן הלילה והלן בבית הקברות והנוטל צפרניו וזורקן לרה"ר והמקיז דם ומשמש מטתו
„Kdo jí oloupaný česnek“ atd. – i když jsou uloženy v koši, ovázané a zapečetěné, spočívá na nich zlý duch. A to jsme řekli jen tehdy, když na nich nenechal kořínek nebo slupku; nechal-li na nich však kořínek nebo slupku, nevadí to.
האוכל שום קלוף כו' ואע"ג דמנחי בסילתא ומציירי וחתימי רוח רעה שורה עליהן ולא אמרן אלא דלא שייר בהן עיקרן או קליפתן אבל שייר בהן עיקרן או קליפתן לית לן בה
„A kdo pije ředěné nápoje, které přestály noc“ – řekl Rav Jehuda, řekl Šmuel: To jen když přenocovaly v kovových nádobách. Řekl Rav Papa: A nádoby z natronu jsou jako kovové nádoby. A tak řekl i rabi Jochanan: To jen když přenocovaly v kovových nádobách; a nádoby z natronu jsou jako kovové nádoby.
והשותה משקין מזוגין שעבר עליהן הלילה אמר רב יהודה אמר שמואל והוא שלנו בכלי מתכות אמר רב פפא וכלי נתר ככלי מתכות דמו וכן אמר רבי יוחנן והוא שלנו בכלי מתכות וכלי נתר ככלי מתכות דמו
„A kdo si stříhá nehty a hází je na veřejné prostranství“ – protože přes ně přejde těhotná žena a potratí. A to jsme řekli jen tehdy, když je stříhá nůžkami; a to jsme řekli jen tehdy, když stříhá své [nehty na rukou] i ty na nohou; a to jsme řekli jen tehdy, když po nich nic dalšího nestříhal; stříhal-li však po nich něco, nevadí to. Ale tak tomu není: obáváme se ve všech těchto případech.
והנוטל צפרניו וזורקן לרשות הרבים מפני שאשה מעוברת עוברת עליהן ומפלת ולא אמרן אלא דשקיל בגנוסטרי ולא אמרן אלא דשקיל דידיה ודכרעיה ולא אמרן אלא דלא גז מידי בתרייהו אבל גז מידי בתרייהו לית לן בה ולא היא לכולה מילתא חיישינן
„A kdo si pustí žilou a má styk“ – neboť řekl Mistr: Kdo si pustí žilou a má styk, budou mu synové slabí; pustili-li si žilou oba a měli styk, budou mu synové postiženi [kožní chorobou] raatan. Řekl Rav: A to jsme řekli jen tehdy, když nic neochutnal; ochutnal-li však něco, nevadí to.
והמקיז דם ומשמש מטתו דאמר מר מקיז דם ומשמש מטתו הויין לו בנים ויתקין הקיזו שניהם ושמשו הויין לו בנים בעלי ראתן אמר רב ולא אמרן אלא דלא טעים מידי אבל טעים מידי לית לן בה
Řekl Rav Chisda: Je zakázáno člověku mít styk ve dne, neboť je řečeno: „Miluj svého bližního jako sebe“ (Lv 19,18). Co z toho plyne? Řekl Abaje: Snad na ní uvidí něco nehezkého a zošklivne se mu. Řekl Rav Huna: Izraelité jsou svatí a nemají styk ve dne.
אמר רב חסדא אסור לו לאדם שישמש מטתו ביום שנאמר (ויקרא יט, יח) ואהבת לרעך כמוך מאי משמע אמר אביי שמא יראה בה דבר מגונה ותתגנה עליו אמר רב הונא ישראל קדושים הם ואין משמשין מטותיהן ביום
Pojď a slyš: A ti z domu krále Monobaze činili tři věci a připomínají je ke chvále: měli styk ve dne, prohlíželi svá lože jemnou vlnou a dodržovali [předpisy o] nečistotě a čistotě u sněhu. Každopádně se učí: „měli styk ve dne“!
תא שמע ושל בית מונבז המלך היו עושין ג' דברים ומזכירין אותן לשבח היו משמשין מטותיהם ביום ובודקין מטותיהם במילא פרהבא ונוהגין טומאה וטהרה בשלגים קתני מיהא משמשין מטותיהן ביום
Řekni: Prohlíželi svá lože ve dne. Tak je to i rozumné, neboť kdyby tě napadlo, [že šlo o] styk, připomínali by je ke chvále? – Ano, i tak; protože [v noci] je tu přemožení spánkem, zošklivila by se mu.
אימא בודקין מטותיהם ביום הכי נמי מסתברא דאי ס"ד משמשין מזכירין אותן לשבח אין ה"נ דאגב דאיכא אונס שינה מגניא באפיה
„A prohlíželi svá lože jemnou vlnou“ – to podporuje Šmuela, neboť řekl Šmuel: Lože se prohlíží jen chomáčky [vlny] nebo čistou a měkkou vlnou. Řekl Rav: To je to, že když jsem byl tam [v zemi Izraele], v předvečer Šabatů říkali: Kdo chce chomáčky za chléb? – a nevěděl jsem, co říkají.
ובודקין מטותיהן במילא פרהבא מסייע ליה לשמואל דאמר שמואל אין בודקין את המטה אלא בפקולין או בצמר נקי ורך אמר רב היינו דכי הואי התם בערבי שבתות הוו אמרי מאן בעי פקולי בנהמא ולא ידענא מאי קאמרי
Řekl Rava: Tyto obnošené kusy lnu jsou dobré k prohlídce. Je tomu tak? Vždyť [tanaita] z domu Menašeho učil: Lože se neprohlíží ani červeným hadříkem, ani černým hadříkem, ani lnem, nýbrž jen chomáčky nebo čistou a měkkou vlnou!
אמר רבא הני שחקי דכיתנא מעלי לבדיקה איני והא תנא דבי מנשה אין בודקין את המטה לא בעד אדום ולא בעד שחור ולא בפשתן אלא בפקולין או בצמר נקי ורך
Není to těžkost: toto [je řečeno] o surovém lnu, a toto o lněných látkách. A chceš-li, řekni: obojí o lněných látkách; toto o nových, a toto o obnošených.
„A dodržovali [předpisy o] nečistotě a čistotě u sněhu“ – tam jsme se učili: Sníh není ani pokrm, ani nápoj. Zamýšlel-li jej k jídlu, nepřijímá nečistotu pokrmů; k pití – přijímá nečistotu nápojů.
נוהגין טומאה וטהרה בשלגין תנן התם שלג אינו לא אוכל ולא משקה חישב עליו לאכילה אינו מטמא טומאת אוכלין למשקה מטמא טומאת משקין
Toto samo je těžkost: Řekl jsi „stal-li se zčásti nečistým, nestal se nečistým celý“, a pak učí „očistil-li se zčásti, očistil se celý“ – to má znamenat, že se stal nečistým celý?
הא גופא קשיא אמרת נטמא מקצתו לא נטמא כולו והדר תני נטהר מקצתו נטהר כולו למימרא דנטמא כולו
Řekl Abaje: Například když jej přenesl vzduchem [uvnitř] pece, neboť Tóra dosvědčila o hliněné nádobě, [že vše v jejím vnitřním prostoru je nečisté,]
אמר אביי כגון שהעבירו על אויר תנור דהתורה העידה על כלי חרס
Originál: Niddah 17a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.