Talmud česky

Nida 23a נדה

Babylonský talmud · Tohorot – Čistota · list 23a · 25 segmentů

1
a vyvodíme z volné z obou stran; a proto učinil Milosrdný [analogii] u dobytka volnou z obou stran, abychom nevyvozovali z volné z jedné strany.
וילפינן מופנה משני צדדין ולהכי אפניה רחמנא לבהמה משני צדדין כי היכי דלא נגמר מן מופנה מצד אחד
2
Rav Acha, syn Ravy, to učí jménem rabiho Elazara v mírnější podobě: Z gezery šavy, která není vůbec volná, se vyvozuje a vznášejí se námitky; [z] volné z jedné strany se podle rabiho Jišmaela vyvozuje a nevznášejí se námitky, podle mudrců se vyvozuje a vznášejí se námitky; [z] volné z obou stran se podle všech vyvozuje a nevznášejí se námitky.
רב אחא בריה דרבא מתני לה משמיה דרבי אלעזר לקולא כל גזרה שוה שאינה מופנה כל עיקר למדין ומשיבין מופנה מצד אחד לרבי ישמעאל למדין ואין משיבין לרבנן למדין ומשיבין מופנה משני צדדין דברי הכל למדין ואין משיבין
3
A podle mudrců – jaký je rozdíl mezi volnou z jedné strany a tou, která není vůbec volná?
ולרבנן מאי איכא בין מופנה מצד אחד לשאינה מופנה כל עיקר
4
Rozdíl je tam, kde najdeš [analogii] volnou z jedné strany a [jinou], která není vůbec volná, a ani proti jedné, ani proti druhé není námitka: opustíme tu, která není vůbec volná, a vyvodíme z volné z jedné strany.
נ"מ היכא דמשכחת לה מופנה מצד אחד ושאינה מופנה כל עיקר ולאו להאי אית ליה פירכא ולאו להאי אית ליה פירכא שבקינן שאינה מופנה כל עיקר וגמרינן ממופנה מצד אחד
5
A jaká námitka by tu byla? Protože lze namítnout: Co člověk – ten působí nečistotu [už] za živa.
והכא מאי פירכא איכא משום דאיכא למיפרך מה לאדם שכן מטמא מחיים
6
A tak řekl rabi Chija bar Aba, řekl rabi Jochanan: Toto je důvod rabiho Meira: protože je o něm řečeno „utvoření“ jako o člověku.
וכן א"ר חייא בר אבא א"ר יוחנן היינו טעמא דר"מ הואיל ונאמרה בו יצירה כאדם
7
Řekl mu rabi Ami: Nýbrž pak ta, která potratí podobu hory, ať je [jako] matka nečistá [nečistotou] porodu, neboť je řečeno: „Neboť hle, ten, jenž tvoří hory a stvořil vítr“ (Am 4,13)! Řekl mu: Potrácí snad horu? Potrácí kámen, a ten se nazývá hroudou.
א"ל רבי אמי אלא מעתה המפלת דמות הר אמו טמאה לידה שנאמר (עמוס ד:יג) כי הנה יוצר הרים ובורא רוח אמר ליה הר מי קא מפלת אבן היא דקא מפלת ההוא גוש איקרי
8
Nýbrž pak ta, která potratí vítr, ať je [jako] matka nečistá [nečistotou] porodu, protože je o něm řečeno „stvoření“ jako o člověku, neboť je psáno: „a stvořil vítr“ (Am 4,13). A řekneš-li, že to není volné – protože měl napsat „tvoří hory a vítr“, a je psáno „a stvořil vítr“, plyne z toho, že je to volné [k výkladu].
אלא מעתה המפלת רוח תהא אמו טמאה לידה הואיל ונאמרה בו בריאה כאדם דכתיב (עמוס ד ) ובורא רוח וכי תימא לא מופנה מדהוה ליה למכתב יוצר הרים ורוח וכתיב ובורא רוח ש"מ לאפנויי
9
Řekl mu: Slova Tóry se vyvozují ze slov Tóry, ale nevyvozují se slova Tóry ze slov tradice [Proroků a Spisů].
א"ל דנין דברי תורה מדברי תורה ואין דנין דברי תורה מדברי קבלה
10
Řekl Raba bar bar Chana, řekl rabi Jochanan: Toto je důvod rabiho Meira: protože jejich oči jsou podobné lidským.
(אמר) רבה בר בר חנה אמר רבי יוחנן היינו טעמא דר"מ הואיל ועיניהם דומות כשל אדם
11
Nýbrž pak ta, která potratí podobu hada, ať je [jako] matka nečistá [nečistotou] porodu, protože jeho oční bulva je kulatá jako lidská! A řekneš-li, že je tomu tak – ať se tedy učí [i] had!
אלא מעתה המפלת דמות נחש תהא אמו טמאה לידה הואיל וגלגל עינו עגולה כשל אדם וכי תימא הכי נמי ליתני נחש
12
Kdyby učil „had“, myslel bych, že jen o hada se mudrci s rabim Meirem přou, protože u něj není psáno „utvoření“; avšak o dobytek a zvěř se nepřou, protože je u nich psáno „utvoření“.
אי תנא נחש הוה אמינא בנחש הוא דפליגי רבנן עליה דר"מ דלא כתיב ביה יצירה אבל בהמה וחיה לא פליגי דכתיבא ביה יצירה
13
Vždyť u vad [prvorozeného zvířete] se to učí: „to, jehož oční bulva je kulatá jako lidská“! – Není to těžkost: toto [je řečeno] o černé [části oka], a toto o [jejím] okraji.
והא גבי מומין קתני לה את שגלגל עינו עגול כשל אדם לא קשיא הא באוכמא הא בציריא
14
Rabi Janaj řekl: Toto je důvod rabiho Meira: protože jejich oči hledí dopředu jako lidské. Ale vždyť pták, jehož oči nehledí dopředu, a rabi Meir říká, že je nečistá! Řekl Abaje: [To platí] o sově a výru, ale o ostatních ptácích ne.
רבי ינאי אמר היינו טעמא דר"מ הואיל ועיניהם הולכות לפניהם כשל אדם והרי עוף דאין עיניו הולכות לפניו וקאמר ר"מ דטמא אמר אביי בקריא וקיפופא ובשאר עופות לא
15
Namítají: Rabi Chanina ben Antigonos říká: Správná se zdají slova rabiho Meira u dobytka a zvěře a slova mudrců u ptáků.
מיתיבי ר' חנינא בן (אנטיגנוס) אומר נראין דברי ר"מ בבהמה וחיה ודברי חכמים בעופות
16
U jakých ptáků? Řekneš-li, že u sovy a výra – čím se liší dobytek a zvěř? Tím, že jejich oči hledí dopředu jako lidské; [ale to platí] i o sově a výru!
מאי עופות אילימא בקריא וקיפופא מ"ש בהמה וחיה דעיניהן הולכות לפניהן כשל אדם קריא וקיפופא נמי
17
Nýbrž je zřejmé, že u ostatních ptáků. Z toho plyne, že rabi Meir nesouhlasí [i] u ostatních ptáků!
אלא פשיטא בשאר עופות מכלל דר"מ פליג בשאר עופות
18
Něco [v baraitě] chybí, a takto se učí: Rabi Chanina ben Antigonos říká: Správná se zdají slova rabiho Meira u dobytka a zvěře, a totéž platí o sově a výru; a slova mudrců u ostatních ptáků, neboť ani rabi Meir s nimi nesouhlasil jinde než u sovy a výra, avšak u ostatních ptáků s nimi souhlasí.
חסורי מיחסרא והכי קתני ר' חנינא בן אנטיגנוס אומר נראין דברי ר"מ בבהמה וחיה והוא הדין לקריא וקיפופא ודברי חכמים בשאר עופות שאף ר"מ לא נחלק עמהם אלא בקריא וקיפופא אבל בשאר עופות מודי להו
19
Vždyť se učí: Řekl rabi Elazar, syn rabiho Cadoka: Ta, která potratí [tvora] druhu dobytka či zvěře – podle slov rabiho Meira je to plod, a podle slov mudrců to není plod; a u ptáků ať se to prozkoumá.
והתניא א"ר אלעזר בר' צדוק המפלת מין בהמה וחיה לדברי ר"מ ולד ולדברי חכמים אינו ולד ובעופות תיבדק
20
Podle koho „ať se to prozkoumá“? Což ne podle slov rabiho Meira, který říká: sova a výr ano, ostatní ptáci ne?
למאן תיבדק לאו לדברי ר"מ דאמר קריא וקיפופא אין שאר עופות לא
21
Řekl Rav Acha, syn Rava Iky: Ne; „ať se to prozkoumá“ podle mudrců, kteří říkají: sova a výr ano, ostatní ptáci ne.
אמר רב אחא בריה דרב איקא לא תיבדק לרבנן דאמרי קריא וקיפופא אין שאר עופות לא
22
A čím se liší sova a výr od dobytka a zvěře? Tím, že mají čelisti jako člověk.
ומ"ש קריא וקיפופא מבהמה וחיה הואיל ויש להן לסתות כאדם
23
Otázal se rabi Jirmeja rabiho Zery: Podle rabiho Meira, který říká, že zvíře v lůně ženy je řádný plod – přijal-li za ni její otec zasnoubení, jak je tomu? K čemu je to relevantní? K tomu, aby [ženich] měl zakázanou její sestru.
בעא מיניה רבי ירמיה מר' זירא לר"מ דאמר בהמה במעי אשה ולד מעליא הוא קבל בה אביה קידושין מהו למאי נפקא מינה לאיתסורי באחותה
24
To znamená, že [takový plod] žije? Vždyť řekl Rav Jehuda, řekl Rav: Rabi Meir to řekl jen proto, že se jeho druh udrží naživu! Řekl Rav Acha bar Jaakov: Až potud chtěl rabi Jirmeja přivést rabiho Zeru k smíchu, a [ten] se nezasmál.
למימרא דחיי והאמר רב יהודה אמר רב לא אמרה ר"מ אלא הואיל ובמינו מתקיים אמר רב אחא בר יעקב עד כאן הביאו רבי ירמיה לר' זירא לידי גיחוך ולא גחיך
25
Samotný [výrok]: Řekl Rav Jehuda, řekl Rav: Rabi Meir to řekl jen proto, že se jeho druh udrží naživu. Řekl Rav Jirmeja z Difti:
גופא אמר רב יהודה אמר רב לא אמרה רבי מאיר אלא הואיל ובמינו מתקיים אמר רב ירמיה מדפתי

Originál: Niddah 23a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu