se zdržují v lůně, aby jejich ženy vydaly semeno první, aby jejich děti byly chlapci, Písmo jim to přičítá, jako by měli mnoho synů a vnuků. A to je, co řekl Rav Ketina: Mohl bych způsobit, aby všechny mé děti byly chlapci. Rava řekl: Kdo chce, aby všechny jeho děti byly chlapci, ať obcuje a [styk] zopakuje.
שמשהין עצמן בבטן כדי שיזריעו נשותיהן תחלה שיהו בניהם זכרים מעלה עליהן הכתוב כאילו הם מרבים בנים ובני בנים והיינו דאמר רב קטינא יכולני לעשות כל בני זכרים אמר רבא הרוצה לעשות כל בניו זכרים יבעול וישנה
A rabi Jicchak řekl jménem rabiho Amiho: Žena otěhotní jen blízko svého pravidelného období, neboť je řečeno: „Hle, v nepravosti jsem byl zrozen“ (Ž 51,7).
ואמר רבי יצחק אמר רבי אמי אין אשה מתעברת אלא סמוך לוסתה שנאמר (תהלים נא, ז) הן בעון חוללתי
Odkud vyplývá, že toto „chet“ je výraz pro očištění? Neboť je psáno: „a očistí dům“ (Lv 14,49), a překládáme [v targumu]: „a očistí dům“. A chceš-li, řekni, že odtud: „Očisti mě yzopem a budu čistý“ (Ž 51,9).
מאי משמע דהאי חטא לישנא דדכויי הוא דכתיב (ויקרא יד, מט) וחטא את הבית ומתרגמינן וידכי ית ביתא ואי בעית אימא מהכא (תהלים נא, ט) תחטאני באזוב ואטהר
A rabi Jicchak řekl jménem rabiho Amiho: Jakmile přijde na svět chlapec, přijde na svět pokoj, neboť je řečeno: „Pošlete beránka [kar] vládci země“ (Iz 16,1) – „zachar“ [chlapec] je „ze kar“ [to je beránek].
ואמר רבי יצחק אמר רבי אמי כיון שבא זכר בעולם בא שלום בעולם שנאמר (ישעיהו טז, א) שלחו כר מושל ארץ זכר זה כר
A rabi Jicchak ze školy rabiho Amiho řekl: Přijde-li na svět chlapec, přijde jeho bochník [kikar] v jeho ruce – „zachar“ je „ze kar“, neboť je psáno: „A vystrojil jim velkou hostinu [kera]“ (2Kr 6,23).
ואמר ר' יצחק דבי רבי אמי בא זכר בעולם בא ככרו בידו זכר זה כר דכתיב (מלכים ב ו, כג) ויכרה להם כירה גדולה
Děvče – nic s sebou nemá; „nekeva“ [děvče] – „nekija ba'a“ [přichází prázdná]. Dokud neřekne „jídlo“, nedají jí, neboť je psáno: „Urči [nokva] svou mzdu u mne a dám ti ji“ (Gn 30,28).
נקבה אין עמה כלום נקבה נקייה באה עד דאמרה מזוני לא יהבי לה דכתיב (בראשית ל, כח) נקבה שכרך עלי ואתנה
Žáci se zeptali rabiho Šimona ben Jochaje: Proč Tóra řekla, že rodička přináší oběť? Řekl jim: Ve chvíli, kdy pokleká k porodu, vyskočí a přísahá, že se již se svým mužem nespojí. Proto Tóra řekla, že má přinést oběť.
שאלו תלמידיו את רבי שמעון בן יוחי מפני מה אמרה תורה יולדת מביאה קרבן אמר להן בשעה שכורעת לילד קופצת ונשבעת שלא תזקק לבעלה לפיכך אמרה תורה תביא קרבן
A proč Tóra řekla u chlapce sedm [dní] a u děvčete čtrnáct? Chlapec – všichni se z něj radují, [a tak] lituje [své přísahy] po sedmi; děvče – všichni jsou z ní zarmouceni, [a tak] lituje po čtrnácti.
ומפני מה אמרה תורה זכר לשבעה ונקבה לארבעה עשר זכר שהכל שמחים בו מתחרטת לשבעה נקבה שהכל עצבים בה מתחרטת לארבעה עשר
Bylo vyučováno: Rabi Meir říkával: Proč Tóra řekla, že nida je sedm [dní]? Protože si na ni [muž] zvykne a omrzí se mu. Tóra řekla: Ať je nečistá sedm dní, aby byla svému muži milá jako v hodině, kdy vstoupila pod svatební baldachýn.
תניא היה ר"מ אומר מפני מה אמרה תורה נדה לשבעה מפני שרגיל בה וקץ בה אמרה תורה תהא טמאה שבעה ימים כדי שתהא חביבה על בעלה כשעת כניסתה לחופה
Žáci se zeptali rabiho Dostaje syna rabiho Janaje: Proč muž vyhledává ženu, a žena nevyhledává muže? Podobenství o člověku, který něco ztratil: kdo hledá koho? Ten, kdo ztratil, hledá svou ztracenou věc.
שאלו תלמידיו את רבי דוסתאי ברבי ינאי מפני מה איש מחזר על אשה ואין אשה מחזרת על איש משל לאדם שאבד לו אבידה מי מחזר על מי בעל אבידה מחזיר על אבידתו
Proč je hlas ženy líbezný, a hlas muže líbezný není? On [je takový] podle místa, z něhož byl stvořen, a ona podle místa, z něhož byla stvořena, neboť je řečeno: „Vždyť tvůj hlas je líbezný a tvá tvář půvabná“ (Pís 2,14).
מפני מה אשה קולה ערב ואין איש קולו ערב זה ממקום שנברא וזו ממקום שנבראת שנאמר (שיר השירים ב ) כי קולך ערב ומראך נאוה
Rava syn Rav Achy bar Rav Huny řekl jménem Rav Šešeta: Zde se zabýváme neurčitým případem: protože je menšina, které [krev] vidí, obáváme se. A kdo je ten tanaita, který se obává menšiny?
אמר רבא בריה דרב אחא בר רב הונא אמר רב ששת הכא במאי עסקינן בסתמא דכיון דאיכא מיעוטא דחזיין חיישינן ומאן תנא דחייש למיעוטא
Originál: Niddah 31b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.