GEMARA: Odkud to [víme]? Neboť učili naši mistři: „Žena“ (Lv 15,19) – mám tu jen [dospělou] ženu; odkud [víme o holčičce] staré jeden den, [že je nečistá] jako nida? Písmo říká: „A žena“.
גמ׳ מנהני מילי דת"ר אשה אין לי אלא אשה בת יום אחד לנדה מנין ת"ל ואשה
[A o holčičce] staré deset dní, [že je nečistá] jako zava, odkud to [víme]? Neboť učili naši mistři: „Žena“ (Lv 15,25) – mám tu jen [dospělou] ženu; odkud [víme o holčičce] staré deset dní, [že je nečistá] jako zava? Písmo říká: „A žena“.
בת י' ימים לזיבה מנא ה"מ דת"ר אשה אין לי אלא אשה בת י' ימים לזיבה מנין ת"ל ואשה
„Chlapeček starý jeden den atd.“ Odkud to [víme]? Neboť učili naši mistři: „Muž, muž“ (Lv 15,2) – proč Písmo říká „muž, muž“? Aby zahrnulo [chlapečka] starého jeden den, že je nečistý jako zav; slova rabiho Jehudy.
תינוק בן יום אחד כו' מנא הני מילי דת"ר (ויקרא טו, ב) איש איש מה ת"ל איש איש לרבות בן יום אחד שמטמא בזיבה דברי רבי יהודה
Rabi Jišmael, syn rabiho Jochanana ben Beroky, říká: Není to potřeba; vždyť [Písmo] říká: „a toho, kdo má výtok, ať muže, nebo ženu“ (Lv 15,33) – „muže“: jakéhokoli, ať dospělého, nebo malého; „ženu“: jakoukoli, ať dospělou, nebo malou. Jestliže tak, proč Písmo říká „muž, muž“? Tóra mluvila jazykem lidí.
רבי ישמעאל בנו של רבי יוחנן בן ברוקא אומר אינו צריך הרי הוא אומר (ויקרא טו, לג) והזב את זובו לזכר ולנקבה לזכר כל שהוא בין גדול בין קטן לנקבה כל שהיא בין גדולה בין קטנה אם כן מה ת"ל איש איש דברה תורה כלשון בני אדם
Jsou potřeba [oba verše]. Kdyby Milosrdný napsal [jen] „a nemá potomka“, [řekl bych, že to platí,] protože zprvu [byla] jedno tělo a nyní [jsou] dvě těla; ale zde, kde zprvu [byla] jedno tělo a nyní [je] jedno tělo, bych řekl, že smí jíst; [proto] Milosrdný napsal „jako ve svém mládí“.
צריכי דאי כתב רחמנא וזרע אין לה משום דמעיקרא חד גופא והשתא תרי גופי אבל הכא דמעיקרא חד גופא והשתא חד גופא אימא תיכול כתב רחמנא כנעוריה
A kdyby Milosrdný napsal [jen] „jako ve svém mládí“, [řekl bych, že to platí,] protože zprvu bylo její tělo prázdné a nyní je její tělo plné; ale zde, kde zprvu bylo její tělo prázdné a nyní je její tělo prázdné, bych řekl, že smí jíst. [Proto] jsou potřeba [oba].
ואי כתב רחמנא כנעוריה משום דמעיקרא גופה סריקא והשתא גופה מליא אבל הכא דמעיקרא גופה סריקא והשתא גופה סריקא אימא תיכול צריכא
Verše jsou vysvětleny; ale Mišna – proč právě [chlapeček] starý jeden den? I plod také! Řekl Rav Šešet: Čím se zde zabýváme? Kohenem, který má dvě ženy, jednu rozvedenou a jednu nerozvedenou, a má syny od té, která není rozvedená, a má [také] syna starého jeden den od rozvedené,
קראי אתרוץ אלא מתניתין מאי אריא בן יום אחד אפי' עובר נמי אמר רב ששת הב"ע בכהן שיש לו שתי נשים אחת גרושה ואחת שאינה גרושה ויש לו בנים משאינה גרושה ויש לו בן יום אחד מן הגרושה
který vylučuje otroky svého otce z jedení terumy; a [Mišna] vylučuje [názor]rabiho Josiho, který říká, že i plod vylučuje. Učí nás: [chlapeček] starý jeden den ano, plod ne.
דפוסל בעבדי אביו מלאכול בתרומה ולאפוקי מדר' יוסי דאמר עובר נמי פוסל קמ"ל בן יום אחד אין עובר לא
„Dědí i předává dědictví.“ Dědí – po kom? Po svém otci. A předává dědictví – komu? Svým bratrům z otcovy strany. [To je přece samozřejmé:] chtějí-li, dědí po svém otci, a chtějí-li, dědí po něm!
Řekl Rav Šešet: Dědí majetek matky, aby jej předal svým bratrům z otcovy strany. A právě [chlapeček] starý jeden den, ale plod ne. Jaký je důvod? Protože [plod] umírá dříve [než matka], a syn nedědí po své matce,
אמר רב ששת נוחל בנכסי האם להנחיל לאחיו מן האב ודוקא בן יום אחד אבל עובר לא מ"ט דהוא מיית ברישא ואין הבן יורש את אמו
Originál: Niddah 44a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.