Nida 46b נדה

„Protože jsme nalezli, že Písmo postavilo nezletilého na roveň dospělému ohledně úmyslné přísahy, zákazu a [přikázání] ‚nezruší‘, mohl bys myslet, že je povinen [přinést] oběť za [požití] svého zasvěcení?

Písmo říká: ‚Toto je slovo [které přikázal Hospodin]‘ (Nu 30,2).“

Každopádně se učí „ohledně zákazu a ‚nezruší‘“ – je tedy povinen [trestem]! – Řekni: „ohledně zákazu ‚nezruší‘“.

Zákaz „nezruší“? Jak to chceš brát: Platí-li [sliby] dítěte blízkého mužnosti podle Tóry, ať je i bičován; a neplatí-li podle Tóry, není ani zákaz! – [Zákaz platí] pro ty, kdo jsou kvůli němu varováni.

Plyne z toho, že když nezletilý jí mršinu, je soud povinen jej od toho odvrátit? – Čím se zde zabýváme? Např. když on zasvětil a jiní to snědli.

To je dobře podle toho, kdo říká: [Když] on zasvětil a jiní to snědli, jsou bičováni; ale co lze říci podle toho, kdo říká, že nejsou bičováni? Neboť bylo řečeno: [Když] on zasvětil a jiní to snědli – Rav Kahana řekl: Nejsou bičováni; rabi Jochanan a Reš Lakiš oba řekli: Jsou bičováni.

– [Zákaz je] rabínský a verš je jen opěrou.

Věc sama: [Když] on zasvětil a jiní to snědli – Rav Kahana řekl: Nejsou bičováni; rabi Jochanan a Reš Lakiš oba řekli: Jsou bičováni. V čem se liší? Jeden mistr soudí, že [sliby] dítěte blízkého mužnosti platí podle Tóry, a druhý mistr soudí, že [sliby] dítěte blízkého mužnosti platí jen rabínsky.

Namítl rabi Jirmeja: Osiřelá [nezletilá, provdaná matkou či bratry], která slíbila – její manžel jí [slib] ruší. Řekneš-li, že [sliby] dítěte blízkého mužnosti platí rabínsky, je to pochopitelné: přichází rabínský sňatek a ruší rabínský slib; ale řekneš-li, že platí podle Tóry, přichází rabínský sňatek a ruší slib podle Tóry?

Řekl Rav Jehuda, řekl Šmuel: Manžel jí [slib] ruší tak či onak: je-li rabínský, je rabínský; je-li podle Tóry, je to nezletilá, která jí mršinu, a soud není povinen ji od toho odvrátit.

Ale vždyť až dospěje, bude jíst na základě prvního zrušení!

Řekl Raba bar Livaj: Manžel jí [slib] ruší pokaždé znovu, a [to platí,] když [s ní po dospělosti] obcoval.

Ale vždyť manžel neruší [sliby učiněné] předtím! – [Je to] podle Rav Pinchase jménem Ravy, neboť řekl Rav Pinchas jménem Ravy: Každá, která slibuje, slibuje se zřetelem na souhlas svého manžela.

Řekl Abaje: Pojď a slyš: Nezletilý, který nepřinesl dva chlupy – rabi Jehuda říká: Jeho teruma není terumou. Rabi Josi říká: Dokud nedosáhl věku slibů, jeho teruma není terumou; jakmile dosáhl věku slibů, jeho teruma je terumou.

Mysleli si, že rabi Josi soudí, že teruma v dnešní době je podle Tóry. Řekneš-li, že [sliby] dítěte blízkého mužnosti platí podle Tóry, je to pochopitelné: přichází muž podle Tóry a napravuje tevel podle Tóry; ale řekneš-li, že rabínsky, přichází muž [jen] rabínsky a napravuje tevel podle Tóry? – Ne, rabi Josi soudí, že teruma v dnešní době je rabínská.

Soudí snad rabi Josi, že teruma v dnešní době je rabínská? Vždyť se učí v Seder olam: „…[zemi], kterou zdědili tvoji otcové, a ty ji zdědíš“ (Dt 30,5) –

mají první a druhé dědictví, třetí nemají.

A řekl rabi Jochanan: Kdo učil Seder olam? Rabi Josi.

Rabi Josi to učí, ale nezastává to. Tak je to i logické, neboť se učí: Těsto, které se smísilo [s terumou] nebo které zkvasilo kvasem z terumy,