„A zmocňuje se jí jakési mrazení… a podobně“ – co tím zahrnuje? Raba bar Ula řekl: Zahrnuje ženu, jejíž hlava je jí těžká a údy jsou jí těžké, a třese se a říhá.
וכמין צמרמורות וכו' וכן כיוצא בהן לאתויי מאי אמר רבה בר עולא לאתויי אשה שראשה כבד עליה ואבריה כבדים עליה ורותתת וגוסה
Rav Huna bar Chija řekl, že Šmuel řekl: Hle, řekli [ustálení] pro dny dvěma [případy] a pro lhůty [těla] jedním. Proč? Kvůli [příznakům], které mudrci nevyjmenovali; [ty vyžadují] tři.
אמר רב הונא בר חייא אמר שמואל הרי אמרו לימים שנים לוסתות אחת למה שלא מנו חכמים שלשה
„Protože mudrci nevyjmenovali“ – co tím zahrnuje? Rav Josef řekl: Zahrnuje [ženu], jejíž hlava je jí těžká a údy jsou jí těžké, a třese se a říhá. Abaje mu řekl: Co nás tím učí? Je to [v] Mišně, vždyť to Raba bar Ula vysvětlil! Abaje tedy řekl: Zahrnuje [případ], kdy jedla česnek a uviděla [krev], jedla cibuli a uviděla, kousala pepř a uviděla.
למה שלא מנו חכמים לאתויי מאי אמר רב יוסף לאתויי ראשה כבד עליה ואבריה כבדין עליה ורותתת וגוסה א"ל אביי מאי קא משמע לן מתני' היא דהא פרשה רבה בר עולא אלא אמר אביי לאתויי אכלה שום וראתה ואכלה בצלים וראתה כססה פלפלים וראתה
Abaje mu řekl: Ty jsi nám je řekl, a k tomuto jsi nám je řekl: Byla zvyklá vídat [krev] patnáctý den a změnila [to] na dvacátý den – jeden i druhý jsou zakázány. Třikrát na dvacátý den – patnáctý den se dovolil a ustálila si dvacátý den, neboť žena si neustálí obvyklou lhůtu, dokud si ji neustálí třikrát.
אמר ליה אביי את אמריתה ניהלן ואהא אמריתה ניהלן היתה למודה להיות רואה יום חמשה עשר ושינתה ליום עשרים זה וזה אסורין שלש פעמים ליום עשרים הותר יום חמשה עשר וקבעה לה יום עשרים שאין אשה קובעת לה וסת עד שתקבענה שלש פעמים
A řekl jsi nám k tomu: Rav Jehuda řekl, že Šmuel řekl: To jsou slova Rabana Gamliela, syna Rabiho, který [to] řekl jménem Rabana Šimona ben Gamliela; avšak mudrci říkají: Viděla [krev] – nemusí [to] ani opakovat, ani [to učinit] potřetí.
ואמרת לן עלה אמר רב יהודה אמר שמואל זו דברי ר"ג בר רבי שאמר משום רשב"ג אבל חכמים אומרים ראתה אינה צריכה לא לשנות ולא לשלש
A řekli jsme ti: [Jestliže] u opakování [stačí jednou], řekl jsi nám, je třeba [to říkat] u potřetí? A řekl jsi nám: Opakovat [stačí] u lhůt [těla], potřetí u dnů.
ואמרינן לך לשנות אמרת לן לשלש מיבעיא ואמרת לן לשנות בוסתות לשלש בימים
A ať řekne: „To jsou slova Rabana Šimona ben Gamliela“! – Toto nás Šmuel učí: že Raban Gamliel, syn Rabiho, zastává názor podle Rabana Šimona ben Gamliela.
ונימא זו דברי רשב"ג הא קמ"ל שמואל דר"ג ברבי כרשב"ג סבירא ליה
MIŠNA: Byla-li zvyklá vídat [krev] na začátku [příznaků] obvyklých lhůt, všechny čisté věci, které připravila během [příznaků] lhůt, jsou nečisté. [Byla-li zvyklá vídat] na konci lhůt, všechny čisté věci, které připravila během lhůt, jsou čisté.
מתני׳ היתה למודה להיות רואה בתחלת הוסתות כל הטהרות שעשתה בתוך הוסתות טמאות בסוף הוסתות כל הטהרות שעשתה בתוך הוסתות טהורות
Rabi Josi říká: I dny a hodiny jsou obvyklými lhůtami. Byla-li zvyklá vídat [krev] s východem slunce, je zakázána jen s východem slunce. Rabi Jehuda říká: Celý den je jejím.
רבי יוסי אומר אף ימים ושעות וסתות היתה למודה להיות רואה עם הנץ החמה אינה אסורה אלא עם הנץ החמה רבי יהודה אומר כל היום שלה
GEMARA: Učili: Jak řekl rabi Josi, že dny a hodiny jsou obvyklými lhůtami? Byla-li zvyklá vídat [krev] ode dne dvacátého ke dni dvacátému a od šesté hodiny k šesté hodině, nastal dvacátý den, a neviděla – je zakázáno, aby měla styk po celých prvních šest hodin; to jsou slova rabiho Jehudy. A rabi Josi dovoluje až do šesté hodiny a musí se obávat v šestou hodinu.
גמ׳ תנא כיצד א"ר יוסי ימים ושעות וסתות היתה למודה להיות רואה מיום עשרים ליום עשרים ומשש שעות לשש שעות הגיע יום עשרים ולא ראתה אסורה לשמש כל שש שעות ראשונות דברי רבי יהודה ורבי יוסי מתיר עד שש שעות וחוששת בשש שעות
Učí se jedna [baraita]: Rabi Jehuda ji zakazuje před její lhůtou a dovoluje po její lhůtě. A bylo učeno jinde: Zakazuje ji po její lhůtě a dovoluje před její lhůtou.
תני חדא רבי יהודה אוסרה לפני וסתה ומתירה לאחר וסתה ותניא אידך אוסרה לאחר וסתה ומתירה לפני וסתה
Rava řekl: Halacha je podle rabiho Jehudy. A řekl Rava něco takového? Vždyť bylo učeno: „Oddělíte syny Izraele od jejich nečistoty“ (Lv 15,31) – odtud rabi Jirmeja řekl: [To je] varování synům Izraele, aby se oddělovali od svých žen blízko jejich lhůty.
אמר רבא הלכה כרבי יהודה ומי אמר רבא הכי והתניא (ויקרא טו, לא) והזרתם את בני ישראל מטומאתם מכאן א"ר ירמיה אזהרה לבני ישראל שיפרשו מנשותיהן סמוך לוסתן
A k čemu potřebuji dvojí? Je to zapotřebí, neboť kdyby nás učil toto, řekl bych, že to platí pro čisté věci, ale pro jejího manžela ne; proto nás [to] učí.
ותרתי למה לי צריכא דאי אשמועינן הא הוה אמינא ה"מ לטהרות אבל לבעלה לא קמ"ל
MIŠNA: Byla-li zvyklá vídat [krev] patnáctý den a změnila [to] na vídání dvacátý den – jeden i druhý jsou zakázány. Změnila [to] dvakrát na dvacátý den – jeden i druhý jsou zakázány.
מתני׳ היתה למודה להיות רואה יום ט"ו ושינתה להיות רואה ליום כ' זה וזה אסורין שינתה פעמים ליום כ' זה וזה אסורין
Změnila [to] třikrát na dvacátý den – patnáctý se dovolil a ustálila si dvacátý den, neboť žena si neustálí obvyklou lhůtu, dokud si ji neustálí třikrát, a neočistí se od obvyklé lhůty, dokud se z ní nevykoření třikrát.
שינתה ג' פעמים ליום כ' הותר ט"ו וקבעה לה יום כ' שאין אשה קובעת לה וסת עד שתקבענה ג' פעמים ואינה מטהרת מן הוסת עד שתעקר ממנה ג' פעמים
Originál: Niddah 63b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.