Nida 6b נדה

v tísnivé situaci. A tázali jsme se k tomu: Co [znamená] „poté, co si vzpomněl“? Řekneš-li: poté, co si vzpomněl, že halacha není podle rabiho Eliezera, nýbrž podle rabínů – jak mohl v tísnivé situaci jednat podle něj?

Nýbrž [znamená to], že nebyla vyslovena halacha ani podle jednoho pána, ani podle druhého pána; a když si vzpomněl, že s ním nepolemizuje jednotlivec, nýbrž že s ním polemizují mnozí, řekl: Rabi Eliezer je hoden, aby se o něj člověk opřel v tísnivé situaci.

Řekneš-li, [že šlo] o terumu, je to v pořádku, neboť v dnech Rabiho byla teruma; ale řekneš-li, [že šlo] o posvěcené [věci] – byly snad v dnech Rabiho posvěcené [věci]?

[Bylo to] jak [řekl] Ula, neboť Ula řekl: Druhové v Galileji připravovali [pokrmy] v čistotě [posvěcených věcí]; zde také v dnech Rabiho.

Pojď a slyš: Stalo se, že služka Rabana Gamliela pekla bochníky terumy a mezi každým jednotlivým si oplachovala ruku ve vodě a prohlížela se; u posledního se prohlédla a shledala se nečistou. Přišla a otázala se Rabana Gamliela a on jí řekl: Všechny jsou nečisté. Řekla mu: Mistře, cožpak jsem se mezi každým jednotlivým neprohlížela? Řekl jí: Je-li tomu tak, ten je nečistý a všechny [ostatní] jsou čisté.

Každopádně se učí „bochníky terumy“! – Jaká teruma? Teruma z chlebů děkovné oběti. – Co dělá teruma z chlebů děkovné oběti při pečení?

[Jde o případ,] kdy je oddělil už při jejich hnětení; a jako to, co řekl Rav Tovi bar Rav Ktina: Chleby děkovné oběti, které upekl [jen jako] čtyři bochníky, [povinnosti] dostál. A tázali jsme se k tomu: Vždyť pro [splnění] přikázání potřebujeme čtyřicet!

A vždyť je třeba z nich oddělit terumu; a řekneš-li, že oddělí kousek z každého jednotlivého – Milosrdný řekl „jeden“, [tj.] aby nebral kousek! A řekli jsme, [že jde o případ,] kdy je oddělil už při jejich hnětení; zde také [jde o případ,] kdy je oddělil už při jejich hnětení.

Pojď a slyš: Opět se stalo, že služka Rabana Gamliela uzavírala sudy vína a mezi každým jednotlivým si oplachovala ruce ve vodě a prohlížela se; u posledního se prohlédla a shledala se nečistou. Přišla a otázala se Rabana Gamliela a on jí řekl: Všechny jsou nečisté. Řekla mu: Cožpak jsem se mezi každým jednotlivým neprohlížela? Řekl jí: Je-li tomu tak, ten je nečistý a všechny [ostatní] jsou čisté.

Řekneš-li, že jeden [případ] byl o posvěcených [věcech] a jeden o terumě, je v pořádku, že se znovu vrátila a ptala se; ale řekneš-li, že oba byly o posvěcených [věcech], proč se musela znovu vracet a ptát? – Událost, která se stala, se týkala dvou služek.

Jiná verze: Někteří to podávají [takto]: Řekl Rav Huna: Doba dne a noci u nidy způsobuje nečistotu jak pro posvěcené [věci], tak pro terumu. Odkud [to víme]? Z toho, že se to neučí mezi stupni [zpřísnění]. Řekl mu Rav Nachman: Vždyť tanaita učil: pro posvěcené [věci], ale ne pro terumu!

Rav Šmuel bar Rav Jicchak to od něj přijal [s výkladem]: [jde] o světské [pokrmy] připravené v čistotě posvěcených [věcí], a ne o světské [pokrmy] připravené v čistotě terumy.

Učili jsme se tam: Vznikne-li jí pochybnost o nečistotě, dokud [těsto] nevyválela, ať se zpracuje v nečistotě; jakmile ho vyválela, ať se zpracuje v čistotě.

„Dokud nevyválela, ať se zpracuje v nečistotě“ – jsou to světské [pokrmy], a je dovoleno způsobit nečistotu světským [pokrmům] v zemi Izraele. „Jakmile vyválela, ať se zpracuje v čistotě“ – světské [pokrmy] podléhající [povinnosti oddělit] chalu jsou jako chala, a je zakázáno způsobit nečistotu chale.

Učil [tanaita]: