Talmud česky

Pesachim 104a פסחים

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 104a · 12 segmentů

1
Ale mistr neřekl ani tři, ani sedm! Řekl mu: Vskutku, „sedmý den od šesti pracovních dnů“ je obdoba závěru; a řekl Rav Jehuda, řekl Šmuel: Kdo pronáší havdalu, musí říci obdobu závěru hned před svým závěrem. A obyvatelé Pumbedity říkají: Obdobu svého začátku hned před svým závěrem.
והא מר לא תלתא אמר ולא שבע אמר א"ל איברא בין יום השביעי לששת ימי המעשה מעין חתימה היא ואמר רב יהודה אמר שמואל המבדיל צריך שיאמר מעין חתימה סמוך לחתימתו ופומבדיתאי אמרי מעין פתיחתן סמוך לחתימתן
2
Jaký je mezi nimi rozdíl? Rozdíl mezi nimi je u svátku, který připadne po Šabatu, kdy uzavíráme „[který odlišuje] mezi svatým a svatým“.
מאי בינייהו איכא בינייהו יום טוב שחל להיות אחר השבת דחתמינן בין קודש לקודש
3
Podle toho, kdo říká „obdobu svého začátku hned před svým závěrem“, není třeba říkat „mezi svatostí Šabatu a svatostí svátku jsi odlišil“; a podle toho, kdo říká „obdobu svého závěru hned před svým závěrem“, je třeba říkat „mezi svatostí Šabatu a svatostí svátku jsi odlišil“.
מ"ד מעין פתיחתן סמוך לחתימתן לא בעי למימר בין קדושת שבת לקדושת יום טוב הבדלת ומאן דאמר מעין חתימתן סמוך לחתימתן בעי למימר בין קדושת שבת לקדושת יום טוב הבדלת
4
K samotné věci: Řekl rabi Elazar, řekl rabi Hošaja: Kdo zkracuje, ať nemá méně než tři, a kdo přidává, ať nepřidává nad sedm.
גופא אמר רבי אלעזר אמר רבי אושעיא הפוחת לא יפחות משלש והמוסיף לא יוסיף על שבע
5
Namítají: Odlišení se říkají na konci Šabatů, na konci svátků, na konci Jom kipur, na konci Šabatu [přecházejícího] ve svátek a na konci svátku [přecházejícího] v polosváteční dny, ale ne na konci svátku [přecházejícího] v Šabat. Kdo je zvyklý, říká jich mnoho, a kdo není zvyklý, říká jedno.
מיתיבי אומר הבדלות במוצאי שבתות ובמוצאי ימים טובים ובמוצאי יום הכפורים ובמוצאי שבת ליום טוב ובמוצאי יום טוב לחולו של מועד אבל לא במוצאי יום טוב לשבת הרגיל אומר הרבה ושאינו רגיל אומר אחת
6
Je to spor tanaitů, neboť řekl rabi Jochanan: Syn svatých říká jedno, ale lid se ustálil na tom, že říká tři. Kdo je syn svatých? Rabi Menachem bar Simaj. A proč ho nazývají synem svatých? Protože se nedíval na obraz [vyražený] na minci. Rav Šmuel bar Idi mu poslal [vzkaz]: Chananja, můj bratr, říká jedno – a halacha není podle něj.
תנאי היא דא"ר יוחנן בנן של קדושים אומר אחת ונהגו העם לומר שלש מאן ניהו בנן של קדושים רבי מנחם בר סימאי ואמאי קרו ליה בנן של קדושים דלא איסתכל בצורתא דזוזא שלח ליה רב שמואל בר אידי חנניא אחי אומר אחת ולית הלכתא כוותיה
7
Řekl rabi Jehošua ben Levi: Kdo pronáší havdalu, musí říci [něco] podobného odlišením zmíněným v Tóře. Namítají: Jak se říká pořadí odlišení? „Který odlišuje svaté od všedního, světlo od tmy, Izrael od národů, sedmý den od šesti pracovních dnů, nečisté od čistého, moře od souše, horní vody od dolních vod, kohany od levitů a Izraelitů.“
אמר רבי יהושע בן לוי המבדיל צריך שיאמר מעין הבדלות האמורות בתורה מיתיבי סדר הבדלות היאך אומר המבדיל בין קודש לחול בין אור לחושך בין ישראל לעמים ובין יום השביעי לששת ימי המעשה בין טמא לטהור בין הים לחרבה בין מים העליונים למים התחתונים בין כהנים ללוים וישראלים
8
A uzavírá [zmínkou o] pořadí stvoření; a jiní říkají: „Stvořitelem počátku“. Rabi Josi bar rabi Jehuda říká: Uzavírá „který posvěcuje Izrael“. Je-li tomu tak [jak řekl rabi Jehošua ben Levi], vždyť u „moře od souše“ odlišení psáno není! – Vyškrtni odtud „moře od souše“.
וחותם בסדר בראשית ואחרים אומרים ביוצר בראשית רבי יוסי ברבי יהודה אומר חותם מקדש ישראל ואם איתא הא בין הים לחרבה לא כתיבא ביה הבדלה סמי מכאן בין הים לחרבה
9
Je-li tomu tak, „sedmý den od šesti pracovních dnů“ je také obdoba závěru; chybí jedno, a není jich sedm.
אי הכי בין יום השביעי לששת ימי המעשה נמי מעין חתימה הוא בצר חדא וליכא שבע
10
Odpovídají: Kohanim, levité a Izraelité jsou dvě věci: mezi levity a Izraelity, neboť je psáno: „V té době oddělil Hospodin kmen Levi“ (Dt 10,8); mezi kohany a levity, neboť je psáno: „Synové Amramovi: Aharon a Mojžíš; a Aharon byl oddělen, aby byl posvěcen jako nejsvětější“ (1Pa 23,13).
אמרי כהנים לוים וישראלים תרי מילי נינהו בין לוים לישראלים דכתיב (דברים י, ח) בעת ההיא הבדיל ה' את שבט הלוי בין הכהנים ללוים דכתיב (דברי הימים א כג, יג) בני עמרם אהרן ומשה ויבדל אהרן להקדישו קדש קדשים
11
Čím se uzavírá? Rav řekl: „Který posvěcuje Izrael.“ A Šmuel řekl: „Který odlišuje svaté od všedního.“ Abaje, a někteří říkají Rav Josef, to [Ravovo] proklínal.
מחתם מאי חתים רב אמר מקדש ישראל ושמואל אמר המבדיל בין קודש לחול לייט עלה אביי ואיתימא רב יוסף אהא דרב
12
Učilo se jménem rabiho Jehošuy ben Chananji: Každému, kdo uzavírá „který posvěcuje Izrael a odlišuje svaté od všedního“, se prodlužují dny a léta.
תנא משמיה דרבי יהושע בן חנניא כל החותם מקדש ישראל והמבדיל בין קודש לחול מאריכין לו ימיו ושנותיו

Originál: Pesachim 104a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu