„Přestože charoset není přikázáním“: A není-li přikázáním, proč se přináší? Rabi Ami řekl: Kvůli jedu [v locice]. Rav Asi řekl: Jed lociky [zabíjí] chamaa; jed chamaa [zabíjí] pór; [jed póru zabíjí horká voda]; jed všech [zabíjí] horká voda. A mezitím ať řekne takto: „Jede, jede, pamatuji si tebe a tvých sedm dcer a osm snach.“
אע"פ שאין חרוסת מצוה: ואי לא מצוה משום מאי מייתי לה א"ר אמי משום קפא אמר רב אסי קפא דחסא חמא קפא דחמא כרתי [קפא דכרתי חמימי] קפא דכולהו חמימי אדהכי והכי נימא הכי קפא קפא דכירנא לך ולשב בנתיך ולתמני כלתך:
„Rabi Eliezer ben Cadok říká: Je přikázáním“ atd.: Jaké přikázání? Rabi Levi říká: Na památku jabloně. A rabi Jochanan říká: Na památku hlíny. Abaje řekl: Proto je třeba ho udělat trpkým a je třeba ho zahustit – udělat ho trpkým na památku jabloně a zahustit ho na památku hlíny.
רבי אלעזר בר' צדוק אומר מצוה וכו': מאי מצוה רבי לוי אומר זכר לתפוח ור' יוחנן אומר זכר לטיט אמר אביי הלכך צריך לקהוייה וצריך לסמוכיה לקהוייה זכר לתפוח וצריך לסמוכיה זכר לטיט
Učí se v souladu s rabi Jochananem: Koření na památku slámy, charoset na památku hlíny. Rabi Elazar ben Cadok řekl: Tak volali kupci s kořením v Jeruzalémě: Pojďte a vezměte si koření pro přikázání!
תניא כוותיה דרבי יוחנן תבלין זכר לתבן חרוסת זכר לטיט אמר רבי אלעזר בר' צדוק כך היו אומרים תגרי חרך שבירושלים בואו וטלו לכם תבלין למצוה:
Čím se liší tato noc ode všech nocí? Neboť ve všech nocích jíme kvašené i macesy, této noci jen macesy. Neboť ve všech nocích jíme jinou zeleninu, této noci hořké byliny. Neboť ve všech nocích jíme maso pečené, dušené i vařené, této noci jen pečené. Neboť ve všech nocích nejsme povinni namáčet ani jednou, této noci dvakrát.
מה נשתנה הלילה הזה מכל הלילות שבכל הלילות אנו אוכלין חמץ ומצה הלילה הזה כולו מצה שבכל הלילות אנו אוכלין שאר ירקות הלילה הזה מרור שבכל הלילות אנו אוכלין בשר צלי שלוק ומבושל הלילה הזה כולו צלי שבכל הלילות (אין) אנו (חייבים לטבל אפילו) פעם אחת הלילה הזה שתי פעמים
GEMARA: Učili rabíni: Je-li [syn] moudrý, ptá se ho jeho syn; a není-li moudrý, ptá se ho jeho žena; a pokud ne, ptá se sám sebe. A i dva učenci, kteří znají zákony Pesachu, se ptají jeden druhého.
גמ׳ ת"ר חכם בנו שואלו ואם אינו חכם אשתו שואלתו ואם לאו הוא שואל לעצמו ואפילו שני תלמידי חכמים שיודעין בהלכות הפסח שואלין זה לזה:
„Čím se liší tato noc ode všech nocí? Neboť ve všech nocích namáčíme jednou, této noci dvakrát.“ Rava to napadl: Copak se den neobejde bez toho, abychom jednou nenamáčeli? Spíše řekl Rava: Takto se učí: Neboť ve všech nocích nejsme povinni namáčet ani jednou, této noci dvakrát.
מה נשתנה הלילה הזה מכל הלילות שבכל הלילות אנו מטבילין פעם אחת הלילה הזה שתי פעמים: מתקיף לה רבא אטו כל יומא לא סגיא דלא מטבלא חדא זימנא אלא אמר רבא הכי קתני שבכל הלילות אין אנו חייבין לטבל אפילו פעם אחת הלילה הזה שתי פעמים
Rav Nachman řekl svému otroku Darovi: Otrok, kterého jeho pán propustí na svobodu a dá mu stříbro a zlato – co mu má říct? Řekl mu: Má mu děkovat a chválit ho. Řekl mu: Zprostil jsi nás povinnosti říkat „Čím se liší“. Začal a řekl: „Byli jsme otroky.“
אמר ליה רב נחמן לדרו עבדיה עבדא דמפיק ליה מריה לחירות ויהיב ליה כספא ודהבא מאי בעי למימר ליה אמר ליה בעי לאודויי ולשבוחי א"ל פטרתן מלומר מה נשתנה פתח ואמר עבדים היינו:
Originál: Pesachim 116a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.