Pesachim 36a פסחים

Kdo jí o Dni smíření zdechlinu, je osvobozen [od trestu za Den smíření].

Ravina řekl: Můžeš říci, že [je to] i [podle] rabínů: [jen to], jehož zákaz je pouze kvůli „nebudeš jíst chamec“; vylučuje se toto, jehož zákaz není pouze kvůli „nebudeš jíst chamec“, nýbrž i kvůli „nebudeš jíst tevel“.

Je snad psáno „pouze“? Nýbrž je zřejmé [vysvětlení] podle Rava Šešeta.

Naši rabíni učili: Mohl bych [myslet], že člověk splní svou povinnost druhým desátkem v Jeruzalémě? Učí se: „chléb soužení [oni]“ (Dt 16,3) — [chléb], který se jí v truchlení [aninut]; vylučuje se tento, který se v truchlení nejí, nýbrž v radosti — slova rabiho Josiho Galilejského.

Rabi Akiva říká: „macesy“, „macesy“ — [Písmo tím] rozšířilo. Je-li tomu tak, co učí [slova] „chléb soužení“? Vylučují těsto, které bylo zaděláno vínem, olejem a medem.

Jaký je důvod rabiho Akivy? Je snad psáno „chléb soužení [oni]“? Je psáno „chudý [ani]“.

A rabi Josi Galilejský? Čteme snad „chudý [ani]“? Čteme „soužení [oni]“. A rabi Akiva? To, že v něm čteme „oni“, je podle Šmuela, neboť Šmuel řekl: „lechem oni“ — chléb, nad nímž se pronáší [odpovědí] mnoho slov.

A domnívá se rabi Akiva, že těsto, které bylo zaděláno vínem, olejem a medem, ne? Vždyť bylo učeno: O Pesachu se nezadělává těsto vínem, olejem a medem; a zadělal-li, Raban Gamliel říká: Ať se ihned spálí; a mudrci říkají: Ať se sní. A rabi Akiva řekl: Můj Šabat [služby] připadl k rabimu Eliezerovi a rabimu Jehošuovi, a zadělal jsem jim těsto vínem, olejem a medem, a neřekli mi nic.

A ačkoli se tím nezadělává, potírá se tím [povrch]. — Vracíme se k prvnímu tannaovi. A mudrci říkají: Tím, čím se zadělává, se potírá, a tím, čím se nezadělává, se nepotírá. A shodují se, že se těsto nezadělává vlažnou vodou.

Není to obtížné: toto [platí] o prvním svátečním dni, toto o druhém svátečním dni.

Jak řekl rabi Jehošua svým synům: První den mi nezadělávejte mlékem, od té doby dále mi zadělávejte mlékem. — Vždyť bylo učeno: Nezadělává se těsto mlékem, a zadělal-li, je celý chléb zakázán kvůli zvyku k přestoupení! — Nýbrž takto to míní: První den mi nezadělávejte medem, od té doby dále mi zadělávejte medem.

A chceš-li, řekni: Vskutku mlékem, jak řekl Ravina: [Malý bochník] jako oko býka je dovolen; zde také jako oko býka.

„A shodují se, že se těsto nezadělává vlažnou vodou“: Čím se to liší od moučných obětí, neboť jsme se učili: Všechny moučné oběti se zadělávají vlažnou vodou a hlídají se, aby nezkvasily? — Řekli-li to o horlivých [kohanim], řeknou to i o těch, kdo horliví nejsou?

Je-li tomu tak, ať se [pšenice] i namáčí! Proč tedy rabi Zejra řekl, že Raba bar Jirmeja řekl, že Šmuel řekl: Pšenice pro moučné oběti se nenamáčí? — Hnětení se děje u horlivých, namáčení se u horlivých neděje.

A děje se hnětení u horlivých? Vždyť je psáno: „a vleje na ni olej“ atd. „a přinese ji ke kohenovi“ (Lv 2,1–2) — od nabrání hrsti dále je to přikázání kněžství; to učí o vlévání a míchání, že jsou způsobilé [konané] kýmkoli.

Hnětení — ačkoli se neděje u horlivých, děje se na místě horlivých, neboť Mistr řekl: Míchání je způsobilé [konané] nekohenem; mimo zeď nádvoří je nezpůsobilé. To vylučuje namáčení, které se neděje ani u horlivých, ani na místě horlivých.

A čím se to liší od moučné oběti omeru, neboť bylo učeno: Moučnou oběť omeru namáčejí a navršují [do hromady]? — Veřejnost je jiná.

Naši rabíni učili: Mohl bych [myslet], že člověk splní svou povinnost prvotinami? Učí se: „ve všech svých sídlech budete jíst macesy“ (Ex 12,20) — maca, která se jí ve všech vašich sídlech; vylučují se prvotiny, které se nejedí ve všech vašich sídlech, nýbrž [jen] v Jeruzalémě — slova rabiho Josiho Galilejského.

Rabi Akiva říká: Maca a hořké byliny: jako hořké byliny nejsou prvotinami, tak i maca, která není prvotinami. Ale [pak]: jako hořké byliny, u jejichž druhu nejsou prvotiny, tak i maca, u jejíhož druhu nejsou prvotiny —