Talmud česky

Pesachim 49a פסחים

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 49a · 22 segmentů

1
MIŠNA: [Když] čtrnáctý [nisan] připadne na Šabat, odstraňuje se všechno [kvašené] před Šabatem. To jsou slova rabiho Meira. A mudrci říkají: V jeho čase. Rabi Elazar bar Cadok říká: Teruma před Šabatem a nesvaté v jeho čase.
מתני׳ ארבעה עשר שחל להיות בשבת מבערין את הכל מלפני השבת דברי ר"מ וחכמים אומרים בזמנו ר"א בר צדוק אומר תרומה מלפני השבת וחולין בזמנן:
2
GEMARA: Učí se [v baraitě]: Rabi Elazar bar Cadok říká: Jednou můj otec trávil Šabat v Javne a čtrnáctý připadl na Šabat. Přišel Zonin, správce Rabana Gamliela, a řekl: Nastal čas odstranit kvašené. Šel jsem za otcem a odstranili jsme kvašené.
גמ׳ תניא ר"א בר צדוק אומר פעם אחת שבת אבא ביבנה וחל ארבעה עשר להיות בשבת ובא זונין ממונה של ר"ג ואמר הגיע עת לבער את החמץ והלכתי אחר אבא וביערנו את החמץ:
3
MIŠNA: Kdo jde porazit svého pesachového beránka, obřezat svého syna nebo jíst zásnubní hostinu v domě svého tchána a vzpomene si, že má doma kvašené – jestliže se může vrátit, odstranit [ho] a vrátit se ke svému přikázání, ať se vrátí a odstraní; a jestliže ne, zruší ho ve svém srdci.
מתני׳ ההולך לשחוט את פסחו ולמול את בנו ולאכול סעודת אירוסין בבית חמיו ונזכר שיש לו חמץ בתוך ביתו אם יכול לחזור ולבער ולחזור למצותו יחזור ויבער ואם לאו מבטלו בלבו
4
[Kdo jde] zachraňovat před pohany, před řekou, před lupiči, před požárem nebo před zřícením [budovy], ať [kvašené] zruší ve svém srdci. A [kdo jde] zřídit si dobrovolné šabatové sídlo [eruvem hranic], ať se ihned vrátí.
להציל מן הנכרים ומן הנהר ומן הלסטים ומן הדליקה ומן המפולת יבטל בלבו ולשבות שביתת הרשות יחזור מיד
5
A tak i ten, kdo vyšel z Jeruzaléma a vzpomene si, že má u sebe posvátné maso: jestliže přešel Cofim [Skopus], spálí ho na místě; a jestliže ne, vrátí se a spálí ho před Chrámem dřívím z oltářní hranice.
וכן מי שיצא מירושלים ונזכר שיש בידו בשר קדש אם עבר צופים שורפו במקומו ואם לאו חוזר ושורפו לפני הבירה מעצי המערכה
6
A od jakého množství se vracejí? Rabi Meir říká: Toto i ono od [velikosti] vejce. Rabi Jehuda říká: Toto i ono od olivy. A mudrci říkají: Posvátné maso od olivy a kvašené od vejce.
ועד כמה הן חוזרין ר"מ אומר זה וזה בכביצה ר' יהודה אומר זה וזה בכזית וחכמים אומרים בשר קדש בכזית וחמץ בכביצה:
7
GEMARA: Postavme proti tomu: Kdo jde jíst zásnubní hostinu v domě svého tchána nebo zřídit si dobrovolné šabatové sídlo, ať se ihned vrátí!
גמ׳ ורמינהו ההולך לאכול סעודת אירוסין בבית חמיו ולשבות שביתת הרשות יחזור מיד
8
Řekl rabi Jochanan: To není obtížné: toto je rabi Jehuda, ono rabi Josi. Neboť se učí [v baraitě]: Zásnubní hostina je dobrovolná – to jsou slova rabiho Jehudy. Rabi Josi říká: Je přikázáním.
א"ר יוחנן לא קשיא הא ר' יהודה הא רבי יוסי דתניא סעודת אירוסין רשות דברי ר' יהודה רבי יוסי אומר מצוה
9
A nyní, když řekl Rav Chisda: Spor je o druhé hostině, ale o první hostině všichni říkají, že je přikázáním – můžeš i říci, že toto i ono je rabi Jehuda, a není to obtížné: toto o první hostině, ono o druhé hostině.
והשתא דאמר רב חסדא מחלוקת בסעודה שניה אבל בסעודה ראשונה דברי הכל מצוה אפילו תימא הא והא ר' יהודה ולא קשיא הא בסעודה ראשונה הא בסעודה שניה
10
Učí se [v baraitě]: Řekl rabi Jehuda: Já jsem slyšel jen o zásnubní hostině, ale ne o [hostině při předávání] svatebních darů. Řekl mu rabi Josi: Já jsem slyšel o zásnubní hostině i o svatebních darech.
תניא אמר רבי יהודה אני לא שמעתי אלא סעודת אירוסין אבל לא סבלונות אמר לו ר' יוסי אני שמעתי סעודת אירוסין וסבלונות
11
Učí se [v baraitě]: Rabi Šimon říká: Z žádné hostiny, která není [hostinou] přikázání, nesmí mít učenec požitek.
תניא רבי שמעון אומר כל סעודה שאינה של מצוה אין תלמיד חכם רשאי להנות ממנה
12
Jako co? Řekl rabi Jochanan: Například [sňatek] dcery kohena s Izraelitou a dcery učence s nevzdělancem (am ha-arec). Neboť řekl rabi Jochanan: Dcera kohena [provdaná] za Izraelitu – jejich svazek se nevydaří.
כגון מאי א"ר יוחנן כגון בת כהן לישראל ובת תלמיד חכם לעם הארץ דא"ר יוחנן בת כהן לישראל אין זווגן עולה יפה
13
Co to je? Řekl Rav Chisda: Buď [bude] vdovou, nebo rozvedenou, nebo nebude mít potomstvo. V baraitě se učí: Pohřbí ho, nebo on pohřbí ji, nebo ho přivede do chudoby.
מאי היא אמר רב חסדא או אלמנה או גרושה או זרע אין לה במתניתא תנא קוברה או קוברתו או מביאתו לידי עניות
14
Je tomu tak? Vždyť řekl rabi Jochanan: Kdo chce zbohatnout, ať se přimkne k potomstvu Árona; tím spíše [bohatne ten], koho obohacují Tóra i kněžství! – To není obtížné: toto o učenci, ono o nevzdělanci.
איני והא א"ר יוחנן הרוצה שיתעשר ידבק בזרעו של אהרן כל שכן שתורה וכהונה מעשרתן לא קשיא הא בת"ח הא בעם הארץ
15
Rabi Jehošua si vzal dceru kohena a onemocněl. Řekl: Áronovi není milé, že jsem se přimkl k jeho potomstvu a má za zetě někoho, jako jsem já.
ר' יהושע נסיב כהנתא חלש אמר לא ניחא ליה לאהרן דאדבק בזרעיה דהוי ליה חתנא כי אנא
16
Rav Idi bar Avin si vzal dceru kohena a vzešli z něj dva synové s ordinací [smicha]: Rav Šešet, syn Rava Idiho, a rabi Jehošua, syn Rava Idiho. Řekl Rav Papa: Kdybych si nevzal dceru kohena, nezbohatl bych.
רב אידי בר אבין נסיב כהנתא נפקו מיניה תרי בני סמיכי רב ששת בריה דרב אידי ור' יהושע בריה דרב אידי אמר ר"פ אי לא נסיבנא כהנתא לא איעתרי
17
Řekl Rav Kahana: Kdybych si nevzal dceru kohena, nebyl bych odešel do vyhnanství. Řekli mu: Vždyť jsi odešel do vyhnanství na místo Tóry! – Neodešel jsem do vyhnanství tak, jak odcházejí do vyhnanství lidé.
אמר רב כהנא אי לא נסיבנא כהנתא לא גלאי אמרו ליה והא למקום תורה גלית לא גלאי כדגלי אינשי
18
Řekl rabi Jicchak: Každý, kdo má požitek z dobrovolné hostiny, nakonec odejde do vyhnanství, jak je řečeno: „Jedí beránky ze stáda a telata z chléva“ (Am 6,4), a je psáno: „Proto nyní půjdou do vyhnanství v čele vyhnanců“ (Am 6,7).
אמר רבי יצחק כל הנהנה מסעודת הרשות לסוף גולה שנא' (עמוס ו, ד) ואוכלים כרים מצאן ועגלים מתוך מרבק וכתיב לכן עתה יגלו בראש גולים:
19
Učili naši mistři: Každý učenec, který všude hojně hoduje, nakonec zničí svůj dům, ovdoví svou ženu, osiří svá mláďata, jeho učení se mu vytratí, přijdou na něj mnohé spory, jeho slova nejsou slyšena, znesvěcuje jméno Nebes, jméno svého mistra a jméno svého otce a způsobuje špatné jméno sobě, svým synům a synům svých synů až do konce všech pokolení.
ת"ר כל ת"ח המרבה סעודתו בכל מקום סוף מחריב את ביתו ומאלמן את אשתו ומייתם את גוזליו ותלמודו משתכח ממנו ומחלוקות רבות באות עליו ודבריו אינם נשמעים ומחלל שם שמים ושם רבו ושם אביו וגורם שם רע לו ולבניו ולבני בניו עד סוף כל הדורות
20
Co je to [za špatné jméno]? Řekl Abaje: Říkají mu „topič pecí“. Rava řekl: „Tanečník po krčmách“. Rav Papa řekl: „Olizovač mís“. Rav Šemaja řekl: „Ten, který se svalí a spí“.
מאי היא אמר אביי קרו ליה בר מחים תנורי רבא אמר בר מרקיד בי כובי רב פפא אמר בר מלחיך פינכי רב שמעיה אמר בר מך רבע:
21
Učili naši mistři: Vždy ať člověk prodá všechno, co má, a vezme si dceru učence; neboť zemře-li nebo odejde-li do vyhnanství, má jistotu, že jeho synové budou učenci. A ať si nebere dceru nevzdělance, neboť zemře-li nebo odejde-li do vyhnanství, jeho synové budou nevzdělanci.
ת"ר לעולם ימכור אדם כל מה שיש לו וישא בת ת"ח שאם מת או גולה מובטח לו שבניו ת"ח ואל ישא בת ע"ה שאם מת או גולה בניו ע"ה
22
Učili naši mistři: Vždy ať člověk prodá všechno, co má, a vezme si dceru učence a provdá svou dceru za učence. Podobá se to hroznům vinné révy [spojeným] s hrozny vinné révy – věc krásná a přijatelná. A ať si nebere dceru nevzdělance; podobá se to hroznům vinné révy [spojeným] s plody trnitého keře – věc ošklivá
ת"ר לעולם ימכור אדם כל מה שיש לו וישא בת ת"ח וישיא בתו לת"ח משל לענבי הגפן בענבי הגפן דבר נאה ומתקבל ולא ישא בת עם הארץ משל לענבי הגפן בענבי הסנה דבר כעור

Originál: Pesachim 49a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu