Pesachim 49b פסחים

a nepřijatelná.

Učili naši mistři: Vždy ať člověk prodá všechno, co má, a vezme si dceru učence. Nenajde-li dceru učence, ať si vezme dceru [některého z] velikánů pokolení. Nenajde-li dceru velikánů pokolení, ať si vezme dceru představených synagog. Nenajde-li dceru představených synagog, ať si vezme dceru správců dobročinnosti. Nenajde-li dceru správců dobročinnosti, ať si vezme dceru učitelů dětí. A ať si nebere dceru nevzdělanců, protože oni jsou ohavností a jejich ženy havětí, a o jejich dcerách [Písmo] říká: „Proklet buď, kdo obcuje s jakýmkoli dobytčetem“ (Dt 27,21).

Učí se [v baraitě]: Rabi říká: Nevzdělanec nesmí jíst maso, jak je řečeno: „Toto je zákon o dobytku a ptactvu“ (Lv 11,46). Každý, kdo se zabývá Tórou, smí jíst maso dobytka a ptactva; a každý, kdo se nezabývá Tórou, nesmí jíst maso dobytka a ptactva.

Řekl rabi Elazar: Nevzdělance je dovoleno probodnout i o Dni smíření, který připadl na Šabat. Řekli mu jeho žáci: Mistře, řekni „porazit“! Řekl jim: To vyžaduje požehnání, a toto nevyžaduje požehnání.

Řekl rabi Elazar: S nevzdělancem je zakázáno vydat se na cestu, jak je řečeno: „Neboť ona je tvým životem a délkou tvých dnů“ (Dt 30,20). Nešetří-li vlastního života, tím spíše [nešetří] života svého bližního.

Řekl rabi Šmuel bar Nachmani, řekl rabi Jochanan: Nevzdělance je dovoleno roztrhnout jako rybu. Řekl rabi Šmuel bar Jicchak: A [to] od zad.

Učí se [v baraitě]: Řekl rabi Akiva: Když jsem byl nevzdělancem, říkal jsem: Kéž by mi byl dán učenec, a kousl bych ho jako osel. Řekli mu jeho žáci: Mistře, řekni „jako pes“! Řekl jim: Ten kousne a zlomí kost, a tento kousne a kost nezlomí.

Učí se [v baraitě]: Rabi Meir říkával: Každý, kdo provdá svou dceru za nevzdělance, je jako by ji spoutal a položil před lva. Jako lev šlape [kořist] a žere a nestydí se, tak i nevzdělanec bije a obcuje a nestydí se.

Učí se [v baraitě]: Rabi Eliezer říká: Kdybychom je nepotřebovali k obchodu, zabíjeli by nás.

Učil rabi Chija: Každý, kdo se zabývá Tórou před nevzdělancem, je jako by obcoval s jeho snoubenkou před jeho očima, jak je řečeno: „Tóru nám přikázal Mojžíš, dědictví (moraša)“ (Dt 33,4). Nečti „moraša“ [dědictví], ale „meorasa“ [zasnoubená].

Větší je nenávist, kterou nevzdělanci nenávidí učence, než nenávist, kterou modloslužebníci nenávidí Izrael, a [nenávist] jejich žen [je] větší než jejich. Učilo se: Kdo se učil a odpadl, [nenávidí] víc než všichni.

Učili naši mistři: Šest věcí bylo řečeno o nevzdělancích: Nesvěřuje se jim svědectví, nepřijímá se od nich svědectví, nesvěřuje se jim tajemství, neustanovují se poručníky nad sirotky, neustanovují se správci pokladny dobročinnosti a nevydává se s nimi na cestu. Někteří říkají: Ani se nevyhlašuje jeho ztracená věc.

A první tanaita? Někdy z něj vzejde dobré potomstvo a to [tu věc] užije, jak je řečeno: „On připraví, a spravedlivý obleče“ (Jb 27,17).

„A tak i ten, kdo vyšel atd.“

To znamená, že rabi Meir se domnívá, že [teprve] vejce je významné, a rabi Jehuda se domnívá, že i oliva je významná? Postavme proti tomu: Od jakého množství se [ke společnému požehnání po jídle] svolávají? Od olivy. A rabi Jehuda říká: Od vejce.

Řekl rabi Jochanan: Systém [názorů] je převrácen.

Abaje řekl: Vskutku [to] nepřevracej. Tam se přou o verše, zde se přou o úvahu. Tam se přou o verše: rabi Meir se domnívá: „Budeš jíst“ – to je jedení; „a nasytíš se“ – to je pití; a jedení [je] od olivy. A rabi Jehuda se domnívá: „Budeš jíst a nasytíš se“ (Dt 8,10) – jedení, v němž je nasycení, a co to je? [Množství] vejce.

Zde se přou o úvahu: rabi Meir se domnívá, že jeho návrat je jako jeho nečistota – jako jeho nečistota [začíná] od vejce, tak i jeho návrat od vejce. A rabi Jehuda se domnívá, že jeho návrat