Pesachim 48b פסחים

Pět čtvrtin [kavu] mouky a ještě něco podléhají chale! – Takto to míní: i kav lugenský odpovídá této míře.

Řekl Rav Josef: Naše ženy mají ve zvyku péci [po] kfizu [malé míře] pro Pesach. Řekl mu Abaje: Co je tvým úmyslem? Přísnost? Je to přísnost, která vede k úlevě, neboť ji to vyjímá z chaly.

Řekl mu: Že jednají podle rabiho Eliezera, neboť rabi Eliezer říká: Kdo vybírá [chleby z pece] a dává je do koše, koš je spojuje pro chalu. A řekl Rav Jehuda, řekl Šmuel: Halacha je podle rabiho Eliezera.

Řekl mu: Vždyť k tomu bylo řečeno: Řekl rabi Jehošua ben Levi: To učili jen o babylonských bochnících, které se navzájem dotýkají, ale ne o kroužcích. – Vždyť k tomu bylo [také] řečeno: Řekl rabi Chanina: I kroužky.

Ptal se rabi Jirmeja: Prkno, které nemá okraje, co [platí]? Potřebujeme vnitřek nádoby, a ten tu není, nebo snad potřebujeme prostor nádoby, a ten tu je? Zůstane to nerozhodnuto.

Učí se [v baraitě]: Rabi Eliezer říká: Koš je spojuje. Rabi Jehošua říká: Pec je spojuje. Raban Šimon ben Gamliel říká: Babylonské bochníky, které se navzájem dotýkají, se spojují.

MIŠNA: Raban Gamliel říká: Tři ženy mohou hníst zároveň a péci v jedné peci jedna po druhé.

A mudrci říkají: Tři ženy se zabývají těstem zároveň: jedna hněte, druhá tvaruje a třetí peče.

Rabi Akiva říká: Ne všechny ženy, ne všechna dřeva a ne všechny pece jsou stejné. Toto je pravidlo: Nakynulo-li [těsto], ať ho pleskne studenou [vodou].

GEMARA: Učili naši mistři: [Když první] hněte, ona uhlazuje a její družka hněte po ní; [když první] uhlazuje, ona peče a její družka uhlazuje po ní a třetí hněte; [když první] peče, ona hněte a její družka peče po ní a třetí uhlazuje – a tak se střídají dokola. Dokud se zabývají těstem, nedojde k zkvašení.

„Rabi Akiva říká: Ne všechny ženy atd.“ Učí se [v baraitě]: Řekl rabi Akiva: Diskutoval jsem před Rabanem Gamlielem: Ať nás náš mistr poučí: [mluví se] o ženách hbitých, nebo o ženách, které nejsou hbité? O dřevech vlhkých, nebo o dřevech suchých? O peci horké, nebo o peci studené? Řekl mi: Máš jen to, co učili mudrci. Toto je pravidlo: Nakynulo-li, ať ho pleskne studenou [vodou].

MIŠNA: Bledé [těsto] ať se spálí, a kdo ho jí, je zproštěn [viny]; popraskané ať se spálí, a kdo ho jí, je vinen vyobcováním.

Co je bledé? [Když má praskliny] jako tykadla kobylek. Popraskané – když se praskliny vzájemně propletly. To jsou slova rabiho Jehudy. A mudrci říkají: Kdo jí toto i ono, je vinen vyobcováním. A co je bledé? Všechno, jehož povrch zbledl, jako člověk, jemuž se zježily vlasy.

GEMARA: Učili naši mistři: Co je bledé? Všechno, jehož povrch zbledl, jako člověk, jemuž se zježily vlasy. Popraskané – [když má praskliny] jako tykadla kobylek. To jsou slova rabiho Meira. A mudrci říkají: Co je bledé? [Když má praskliny] jako tykadla kobylek. Popraskané – když se praskliny vzájemně propletly. A kdo jí toto i ono, je vinen vyobcováním.

Vždyť my jsme se učili [v Mišně]: Bledé ať se spálí, a kdo ho jí, je zproštěn [viny] – to jsou slova rabiho Jehudy! – Řekni: podle rabiho Meira je vinen vyobcováním ten, kdo jí toto i ono.

Řekl Rava: Jaký je důvod rabiho Meira? Není jediné praskliny nahoře, která by neměla několik prasklin dole.