Pesachim 48a פסחים

„Ze dvou set“ (Ez 45,15) – ze zbytku dvou set, které zůstaly v jámě; odtud [se učí] o orla, že se ruší v dvou stech.

„Z napájených luk Izraele“ – z toho, co je dovoleno Izraeli; odtud řekli: Nepřinášejí se úlitby z tevel [neodesátkovaného].

Mohl bych si myslet, že nepřinese ani z muktze? Řekl jsi: Jako tevel je zvláštní tím, že to způsobil zákaz jeho samotného, tak všechno, co způsobil zákaz jeho samotného; vylučuje se muktze, které nezpůsobil zákaz jeho samotného, nýbrž to způsobil zákaz jiné věci. A jestliže říkáš, že zákaz muktze je z Tóry, co je mi po tom, zda je to zákaz jeho samotného, či zákaz jiné věci?

A dále, nejsi to ty, kdo řekl: Pro Šabat je rozdělení prací [každá zvlášť zavazuje], ale pro svátek není rozdělení prací?

Nýbrž vyjmi rozdělání ohně a vlož dřevo ašery [modlářského kůlu], a varování [plyne] odtud: „Ať ti v ruce neulpí nic z klatého“ (Dt 13,18).

Řekl Rav Acha, syn Ravy, Abajemu: Ať je trestán bitím také za: „Nepřineseš ohavnost do svého domu“ (Dt 7,26)!

Nýbrž vyjmi rozdělání ohně a vlož posvěcené dřevo, a varování [plyne] odtud: „A jejich ašery spálíte ohněm… Neučiníte tak Hospodinu, svému Bohu“ (Dt 12,3–4).

Řekl Rami bar Chama: Tento [spor] Rava Chisdy a Raby je sporem rabiho Eliezera a rabiho Jehošuy: rabi Eliezer se domnívá, že říkáme „protože“, a rabi Jehošua se domnívá, že neříkáme „protože“.

Řekl Rav Papa: A možná rabi Eliezer tam řekl, že říkáme „protože“, jen proto, že v době, kdy [bochníky] vkládá do pece, se každý z nich hodí jemu samému; ale zde, kde se to hodí pro hosty, [a] pro něj samého se to nehodí, řekni, že i [rabi Eliezer uzná, že] neříkáme „protože“.

Řekl Rav Šiša, syn Rava Idiho: A možná tomu tak není: rabi Jehošua tam řekl, že neříkáme „protože“, jen proto, že je tam jeden [bochník], který se nehodí ani pro něj, ani pro hosty; ale zde, kde se to hodí aspoň pro hosty, řekni, že i [rabi Jehošua uzná, že] říkáme „protože“.

Řekli to [mudrci] před rabim Jirmejou a rabim Zeirou. Rabi Jirmeja to přijal, rabi Zeira to nepřijal. Řekl rabi Jirmeja rabimu Zeirovi: Věc, která nám byla obtížná po několik let – v čem se přou rabi Eliezer a rabi Jehošua? – nyní ji řekli jménem velkého muže, a my ji nepřijmeme?

Řekl mu: Jak bych ji přijal? Vždyť jsme se učili: Řekl mu rabi Jehošua: Podle tvých slov přestupuje [zákaz] „nebudeš dělat žádnou práci“ (Ex 20,9), a [rabi Eliezer] mlčel. A kdyby tomu tak bylo, měl mu říci: Můj důvod je kvůli „protože“.

Řekl mu: A podle tvého [názoru] – to, co jsme se učili v baraitě: Řekl mu rabi Eliezer: Podle tvých slov přestupuje [zákaz] „ať není viděno“ a „ať není nalezeno“, a [rabi Jehošua] mlčel – [řekneš], že mu skutečně neodpověděl? Vždyť mu odpovídá v Mišně, jak jsme se učili: „To není kvašené, na které se vztahuje varování ‚ať není viděno‘ a ‚ať není nalezeno‘“. Nýbrž mlčel mu v baraitě a odpovídá mu v Mišně; tak i zde řekni: mlčel mu v Mišně a odpověděl mu v jiné sbírce.

Učí se [v baraitě]: Rabi říká: Halacha je podle rabiho Eliezera. A rabi Jicchak řekl: Halacha je podle Ben Betery.

A jaká je míra těsta [zavazujícího k chale]? Rabi Jišmael, syn rabiho Jochanana ben Beroky, říká: U pšenice dva kavy a u ječmene tři kavy. Rabi Natan říká jménem rabiho Eliezera: Naopak.

Vždyť se učí [v baraitě]: Rabi Jišmael, syn rabiho Jochanana ben Beroky, říká: U pšenice tři kavy a u ječmene čtyři kavy! – To není obtížné: toto [platí] u špatné [pšenice], ono u dobré.

Řekl Rav Papa: Z toho plyne, že špatná pšenice je horší než dobrá pšenice víc, než je špatný ječmen horší než dobrý ječmen: neboť tam [je rozdíl] třetina a zde čtvrtina.

Řekl Rav: Kav lugenský [je míra] pro Pesach, a tak i pro chalu. – Vždyť se učí [v baraitě]: