Pesachim 53b פסחים

téměř dáváš Izraeli jíst posvátné [oběti] venku. Pečené celé – ano; ne celé – ne. – Řekni: [pečené] celé – nezáleží [na tom], zda řekl [„pro Pesach“], nebo neřekl; ne celé – vyslovil-li [to], ano, nevyslovil-li, ne.

Rav Acha učil tuto Mišnu podle rabiho Šimona. Namítl Rav Šešet: Pochopitelně podle toho, kdo ji učí podle rabiho Josiho, je to v pořádku; ale podle toho, kdo ji učí podle rabiho Šimona, je to v pořádku?

Vždyť jsme se učili [v Mišně]: Rabi Šimon osvobozuje, protože se nezavázal tak, jak se zavazují ti, kdo [dobrovolně] darují.

Řekl Ravina Ravu Ašimu: A podle toho, kdo ji učí podle rabiho Josiho, je to v pořádku? Vždyť řekl Rava: Rabi Šimon to řekl v duchu systému rabiho Josiho, který říká: I svými posledními slovy je člověk vázán.

Zda ne? Z toho, že rabi Šimon zastává [názor] rabiho Josiho, [plyne, že] i rabi Josi zastává [názor] rabiho Šimona? Ne: rabi Šimon zastává [názor] rabiho Josiho, ale rabi Josi nezastává [názor] rabiho Šimona.

Ptali se: Byl Todos z Říma velkým mužem [učencem], nebo byl mocným mužem?

Pojď a slyš: Ještě toto vyložil Todos z Říma: Co viděli Chananja, Mišael a Azarja, že se kvůli posvěcení Jména vydali do ohnivé pece?

Vyvodili pro sebe úsudek od lehčího k těžšímu (kal va-chomer) ze žab: O žabách, kterým není přikázáno posvěcovat Jméno, je psáno: „A vlezou do tvého domu… do tvých pecí a do tvých díží“ (Ex 7,28). Kdy jsou díže u pece? Řekni: v době, kdy je pec horká. My, kterým je přikázáno posvěcovat Jméno, tím spíše!

Rabi Josi bar Avin řekl: Vkládal zboží do měšce učenců, neboť řekl rabi Jochanan: Každý, kdo vkládá zboží do měšce učenců, je hoden sedět v nebeské akademii, jak je řečeno: „Neboť ve stínu moudrosti, [jako] ve stínu stříbra“ (Kaz 7,12).

MIŠNA: Na místě, kde je zvykem zapalovat světlo v noci Dne smíření, se zapaluje; na místě, kde je zvykem nezapalovat, se nezapaluje. A zapaluje se v synagogách, v domech studia, v temných uličkách a u nemocných.

GEMARA: Učilo se: Ať ti, kdo řekli, že se má zapalovat, či ti, kdo řekli, že se nemá zapalovat – oba měli na mysli jednu věc. Řekl Rav Jehošua: Vyložil Rava: „A tvůj lid, všichni budou spravedliví, navěky zdědí zemi…“ (Iz 60,21) – ať ti, kdo řekli, že se má zapalovat, či ti, kdo řekli, že se nemá zapalovat, oba měli na mysli jen jednu věc.

Řekl Rav Jehuda, řekl Šmuel: Nad světlem se žehná jen na konci Šabatu, protože je to začátek jeho stvoření. Řekl mu jeden stařec – a někteří říkají [že to byl] Raba bar bar Chana: Správně! A tak řekl rabi Jochanan. Ula jel na oslu a rabi Aba šel po jeho pravici a Raba bar bar Chana po jeho levici. Řekl rabi Aba Ulovi: Je jisté, že jste řekli jménem rabiho Jochanana: Nad světlem se žehná jen na konci Šabatu, protože je to začátek jeho stvoření?

Ula se otočil a pohlédl na Rabu bar bar Chanu nevraživě. [Ten] mu řekl: Já jsem to neřekl o tomto, nýbrž jsem to řekl o tomto: Když se tanaita učil před rabim Jochananem: Rabi Šimon ben Elazar říká: Den smíření, který připadne na Šabat – i na místě, kde řekli, že se nemá zapalovat, se zapaluje kvůli úctě k Šabatu, rabi Jochanan po něm odpověděl: A mudrci zakazují. [Ula] mu řekl: Ať je tomu tak.

Rav Josef o nich citoval: „Hlubokými vodami je rada v srdci muže,