Talmud česky

Pesachim 95a פסחים

Babylonský talmud · Moed – Svátky · list 95a · 15 segmentů

1
MIŠNA: Jaký je rozdíl mezi prvním a druhým pesachem? U prvního platí zákaz, aby [kvašené] nebylo vidět a nebylo nalezeno, kdežto při druhém [může být] kvašené i maces s ním v domě. První vyžaduje Halel při svém jedení, kdežto druhý nevyžaduje Halel při svém jedení. Jeden i druhý vyžadují Halel při svém konání, jedí se pečené s maces a hořkými bylinami a mají přednost před Šabatem.
מתני׳ מה בין פסח הראשון לשני הראשון אסור בבל יראה ובל ימצא והשני חמץ ומצה עמו בבית הראשון טעון הלל באכילתו והשני אינו טעון הלל באכילתו זה וזה טעון הלל בעשייתן ונאכלין צלי על מצה ומרורים ודוחין את השבת:
2
GEMARA: Naši rabíni učili: „Podle všech ustanovení pesachu jej budou konat“ (Nu 9,12) – Písmo mluví o přikázání, které se týká jeho samého.
גמ׳ ת"ר (במדבר ט, יב) ככל חוקת הפסח יעשו אותו במצוה שבגופו הכתוב מדבר
3
Odkud [víme o] přikázání, které se k němu pojí? Proto se praví: „S nekvašenými chleby a hořkými bylinami jej budou jíst“ (Nu 9,11). Mohl bych si myslet, že i přikázání, která se jej netýkají? Proto se praví: „A kost v něm nezlomí“ (Nu 9,12): jako zlomení kosti je zvláštní tím, že je přikázáním týkajícím se jeho samého, tak i každé přikázání týkající se jeho samého.
מצוה שעל גופו מנין ת"ל (במדבר ט, יא) על מצות ומרורים יאכלוהו יכול אפילו מצות שלא על גופו ת"ל (במדבר ט, יב) ועצם לא ישברו בו מה שבירת העצם מיוחד מצוה שבגופו אף כל מצוה שבגופו
4
Isi ben Jehuda říká: „Budou jej konat“ (Nu 9,12) – Písmo mluví o přikázáních, která se týkají jeho samého.
איסי בן יהודה אומר (במדבר ט, יב) יעשו אותו במצות שבגופו הכתוב מדבר
5
Řekl mistr: Mohl bych si myslet, že i přikázání, které se jej netýká? Vždyť jsi řekl, že Písmo mluví o přikázání, které se týká jeho samého!
אמר מר יכול אף מצוה שלא על גופו הא אמרת במצוה שבגופו הכתוב מדבר
6
Takto to míní: Nyní, když jsi řekl „s nekvašenými chleby a hořkými bylinami jej budou jíst“, je zřejmé, že „budou jej konat“ není [omezení] přesné. Řekl bych, že je to jako zvláštní a obecné, a obecné přidává ke zvláštnímu, tedy i všechno ostatní – proto nás [verš] učí [opak].
ה"ק השתא דאמרת על מצות ומרורים יאכלוהו אלמא יעשו אותו לאו דוקא הוא אימא הוה ליה כפרט וכלל ונעשה כלל מוסיף על הפרט ואפילו כל מילי נמי קמ"ל
7
Isi ben Jehuda – co dělá s touto „kostí“? Potřebuje ji k tomu, [že platí] jak pro kost, v níž je morek, tak pro kost, v níž morek není.
איסי בן יהודה האי עצם מאי עביד ליה מיבעי ליה לאחד עצם שיש בו מוח ואחד עצם שאין בו מוח
8
A rabíni – co dělají s tímto „budou jej konat“? Potřebují je k tomu, že se pesach neporáží za jednotlivce, neboť pokud je možné [hledat další účastníky], hledáme.
ורבנן האי יעשו אותו מאי עבדי ליה מיבעי ליה שאין שוחטין את הפסח על היחיד דכמה דאפשר לאהדורי מהדרינן
9
Naši rabíni učili: „Podle všech ustanovení pesachu jej budou konat“ – mohl bych si myslet, že tak jako u prvního platí zákaz, aby [kvašené] nebylo vidět a nebylo nalezeno, tak i u druhého platí zákaz, aby nebylo vidět a nebylo nalezeno? Proto se praví: „S nekvašenými chleby a hořkými bylinami jej budou jíst.“
ת"ר ככל חוקת הפסח יעשו אותו יכול כשם שהראשון אסור בבל יראה ובל ימצא כך שני אסור בבל יראה ובל ימצא ת"ל על מצות ומרורים יאכלוהו
10
Tím mám jen příkazy; odkud [víme o] zákazech? Proto se praví: „Nenechají z něho nic do rána“ (Nu 9,12).
ואין לי אלא מצות עשה מצות ל"ת מנין ת"ל (במדבר ט, יב) לא ישאירו ממנו עד בקר
11
Tím mám jen zákaz, který se převádí na příkaz; odkud [víme o] úplném zákazu? Proto se praví: „A kost v něm nezlomí“ (Nu 9,12). Jako výslovně uvedené zvláštní [případy] jsou příkaz, zákaz převáděný na příkaz a úplný zákaz, tak i každý příkaz, zákaz převáděný na příkaz a úplný zákaz.
ואין לי אלא מצות ל"ת שניתק לעשה מצות ל"ת גמור מנין ת"ל (במדבר ט, יב) ועצם לא ישברו בו מה הפרט מפורש מ"ע ול"ת שניתק לעשה ול"ת גמור אף כל מ"ע ול"ת שניתק לעשה ול"ת גמור
12
V obecném [pravidlu] „s nekvašenými chleby a hořkými bylinami“ – co zahrnuje? Pečení na ohni. Ve zvláštním – co vylučuje? Odstranění kvasu. Proč ne naopak? Přikázání týkající se jeho samého má přednost.
בכלליה דמצות ומרורים מאי קא מרבי צלי אש בפרטיה מאי ממעיט ליה השבתת שאור איפוך אנא מצוה דגופיה עדיף
13
V obecném „nenechají z něho nic do rána“ – co zahrnuje? „Nevyneseš z něho“ [(Ex 12,46)] (neboť je mu podobné: toto se stává neplatným jako zbytek a ono se stává neplatným jako vynesené).
בכלליה דלא ישאירו ממנו עד בקר מאי קא מרבה ליה לא תוציא ממנו (דדמי ליה דהאי מיפסל בנותר והאי מיפסל ביוצא)
14
Ve zvláštním – co vylučuje? „Nebude vidět a nebude nalezeno“ (neboť je mu podobné: za toto se nebičuje, protože je to zákaz převáděný na příkaz, a za ono se nebičuje, protože je to zákaz převáděný na příkaz). Proč ne naopak? Přikázání týkající se jeho samého má přednost.
בפרטיה מאי קא ממעט ליה לא יראה ולא ימצא (דדמי ליה דהאי אינו לוקה דהוה לאו שניתק לעשה והאי אינו לוקה דהוה ליה לאו שניתק לעשה) איפוך אנא מצוה דגופיה עדיף
15
V obecném „a kost v něm nezlomí“
בכלליה דעצם לא ישברו בו

Originál: Pesachim 95a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu