Pesachim 95a פסחים

MIŠNA: Jaký je rozdíl mezi prvním a druhým pesachem? U prvního platí zákaz, aby [kvašené] nebylo vidět a nebylo nalezeno, kdežto při druhém [může být] kvašené i maces s ním v domě. První vyžaduje Halel při svém jedení, kdežto druhý nevyžaduje Halel při svém jedení. Jeden i druhý vyžadují Halel při svém konání, jedí se pečené s maces a hořkými bylinami a mají přednost před Šabatem.

GEMARA: Naši rabíni učili: „Podle všech ustanovení pesachu jej budou konat“ (Nu 9,12) – Písmo mluví o přikázání, které se týká jeho samého.

Odkud [víme o] přikázání, které se k němu pojí? Proto se praví: „S nekvašenými chleby a hořkými bylinami jej budou jíst“ (Nu 9,11). Mohl bych si myslet, že i přikázání, která se jej netýkají? Proto se praví: „A kost v něm nezlomí“ (Nu 9,12): jako zlomení kosti je zvláštní tím, že je přikázáním týkajícím se jeho samého, tak i každé přikázání týkající se jeho samého.

Isi ben Jehuda říká: „Budou jej konat“ (Nu 9,12) – Písmo mluví o přikázáních, která se týkají jeho samého.

Řekl mistr: Mohl bych si myslet, že i přikázání, které se jej netýká? Vždyť jsi řekl, že Písmo mluví o přikázání, které se týká jeho samého!

Takto to míní: Nyní, když jsi řekl „s nekvašenými chleby a hořkými bylinami jej budou jíst“, je zřejmé, že „budou jej konat“ není [omezení] přesné. Řekl bych, že je to jako zvláštní a obecné, a obecné přidává ke zvláštnímu, tedy i všechno ostatní – proto nás [verš] učí [opak].

Isi ben Jehuda – co dělá s touto „kostí“? Potřebuje ji k tomu, [že platí] jak pro kost, v níž je morek, tak pro kost, v níž morek není.

A rabíni – co dělají s tímto „budou jej konat“? Potřebují je k tomu, že se pesach neporáží za jednotlivce, neboť pokud je možné [hledat další účastníky], hledáme.

Naši rabíni učili: „Podle všech ustanovení pesachu jej budou konat“ – mohl bych si myslet, že tak jako u prvního platí zákaz, aby [kvašené] nebylo vidět a nebylo nalezeno, tak i u druhého platí zákaz, aby nebylo vidět a nebylo nalezeno? Proto se praví: „S nekvašenými chleby a hořkými bylinami jej budou jíst.“

Tím mám jen příkazy; odkud [víme o] zákazech? Proto se praví: „Nenechají z něho nic do rána“ (Nu 9,12).

Tím mám jen zákaz, který se převádí na příkaz; odkud [víme o] úplném zákazu? Proto se praví: „A kost v něm nezlomí“ (Nu 9,12). Jako výslovně uvedené zvláštní [případy] jsou příkaz, zákaz převáděný na příkaz a úplný zákaz, tak i každý příkaz, zákaz převáděný na příkaz a úplný zákaz.

V obecném [pravidlu] „s nekvašenými chleby a hořkými bylinami“ – co zahrnuje? Pečení na ohni. Ve zvláštním – co vylučuje? Odstranění kvasu. Proč ne naopak? Přikázání týkající se jeho samého má přednost.

V obecném „nenechají z něho nic do rána“ – co zahrnuje? „Nevyneseš z něho“ [(Ex 12,46)] (neboť je mu podobné: toto se stává neplatným jako zbytek a ono se stává neplatným jako vynesené).

Ve zvláštním – co vylučuje? „Nebude vidět a nebude nalezeno“ (neboť je mu podobné: za toto se nebičuje, protože je to zákaz převáděný na příkaz, a za ono se nebičuje, protože je to zákaz převáděný na příkaz). Proč ne naopak? Přikázání týkající se jeho samého má přednost.

V obecném „a kost v něm nezlomí“