– co zahrnuje? „Nejezte z něho syrové“ (Ex 12,9). Ve zvláštním – co vylučuje? „Nebudeš porážet při kvašeném krev mé oběti“ (Ex 34,25). Proč ne naopak? Přikázání týkající se jeho samého má přednost.
מאי קא מרבה (שמות יב, ט) אל תאכלו ממנו נא בפרטיה מאי קא ממעטי (שמות לד, כה) לא תשחט על חמץ דם זבחי איפוך אנא מצוה דגופיה עדיף:
První vyžaduje Halel při svém jedení atd.: Odkud to víme? Řekl rabi Jochanan jménem rabiho Šimona ben Jehocadaka: Verš praví: „Píseň budete mít jako v noci, kdy se světí svátek“ (Iz 30,29) – noc, která je posvěcena svátku, vyžaduje Halel; noc, která není posvěcena svátku, Halel nevyžaduje.
הראשון טעון הלל באכילתו וכו': מנא הני מילי א"ר יוחנן משום ר' שמעון בן יהוצדק אמר קרא (ישעיהו ל, כט) השיר יהיה לכם כליל התקדש חג לילה המקודש לחג טעון הלל לילה שאין מקודש לחג אין טעון הלל:
Jeden i druhý vyžadují Halel při svém konání atd.: Jaký je důvod? Chceš-li, řekni: [Verš] vylučuje noc, nevylučuje den. A chceš-li, řekni: Je možné, aby Izraelité poráželi své pesachy nebo brali své lulavy a neříkali Halel?
זה וזה טעונין הלל בעשייתן כו': מ"ט איבעית אימא לילה קא ממעט יום לא קא ממעט ואיבעית אימא אפשר ישראל שוחטין את פסחיהן ונוטלין את לולביהן ואין אומרים הלל:
A jedí se pečené atd.: [Přednost má před] Šabatem, [ale před] nečistotou ne. Mišna není podle rabiho Jehudy, neboť je učeno: Má přednost před Šabatem a nemá přednost před nečistotou. Rabi Jehuda říká: Má přednost i před nečistotou.
ונאכלין צלי וכו': שבת אין טומאה לא מתני' דלא כרבי יהודה דתניא דוחה את השבת ואין דוחה את הטומאה ר' יהודה אומר אף דוחה את הטומאה
Jaký je důvod prvního tany? Kvůli nečistotě jsem jej odsunul – má se snad vrátit a konat [druhý] v nečistotě? A rabi Jehuda: Tóra se k němu vrátila, aby jej konal v čistotě; neměl-li to štěstí, ať koná v nečistotě.
מ"ט דת"ק מפני טומאה דחיתיו יחזור ויעשה בטומאה ורבי יהודה התורה חזרה עליו לעשותו בטהרה לא זכה יעשה בטומאה
Naši rabíni učili: První pesach má přednost před Šabatem, druhý pesach má přednost před Šabatem; první pesach má přednost před nečistotou, druhý pesach má přednost před nečistotou; první pesach vyžaduje přenocování, druhý pesach vyžaduje přenocování.
ת"ר פסח ראשון דוחה את השבת פסח שני דוחה את השבת פסח ראשון דוחה את הטומאה פסח שני דוחה את הטומאה פסח ראשון טעון לינה פסח שני טעון לינה
A podle rabiho Jehudy vyžaduje přenocování? Vždyť je učeno: Rabi Jehuda říká: Odkud [víme], že druhý pesach nevyžaduje přenocování? Neboť je řečeno: „Ráno se obrátíš a odejdeš ke svým stanům“ (Dt 16,7), a je psáno: „Šest dní budeš jíst nekvašené chleby“ (Dt 16,8) – [oběť], která se jí po šest [dní], vyžaduje přenocování; která se nejí po šest [dní], přenocování nevyžaduje.
ולרבי יהודה טעון לינה והא תניא ר' יהודה אומר מניין לפסח שני שאין טעון לינה שנאמר (דברים טז, ז) ופנית בבקר והלכת לאהליך וכתיב (דברים טז, ח) ששת ימים תאכל מצות הנאכל לששה טעון לינה שאין נאכל לששה אין טעון לינה
MIŠNA: Z pesachu, který byl přinesen v nečistotě, nesmějí jíst muži a ženy s výtokem, menstruující a ženy po porodu; a pokud jedli, jsou osvobozeni od vyťetí.
מתני׳ הפסח שבא בטומאה לא יאכלו ממנו זבין וזבות נדות ויולדות ואם אכלו פטורין מכרת
GEMARA: Naši rabíni učili: Muži a ženy s výtokem, menstruující a ženy po porodu, kteří jedli z pesachu přineseného v nečistotě – mohl bych si myslet, že jsou povinni [vyťetím]? Proto se praví: „Každý čistý smí jíst maso“ (Lv 7,19); „a duše, která bude jíst maso z oběti pokojné, jež je Hospodinova, a její nečistota je na ní, bude vyťata“ (Lv 7,20).
גמ׳ ת"ר זבין וזבות נדות ויולדות שאכלו בפסח שבא בטומאה יכול יהו חייבין תלמוד לומר (ויקרא ז, יט) כל טהור יאכל בשר (ויקרא ז, כ) והנפש אשר תאכל בשר מזבח השלמים אשר לה' וטומאתו עליו ונכרתה
Rabi Eliezer říká: Mohl bych si myslet, že když se muži s výtokem vtlačili a vstoupili na nádvoří při pesachu přineseném v nečistotě, budou povinni? Proto se praví: „Ať vyšlou z tábora každého malomocného, každého s výtokem a každého nečistého kvůli mrtvole“ (Nu 5,2): když jsou vysíláni nečistí mrtvolou, jsou vysíláni [i] muži s výtokem a malomocní; když nečistí mrtvolou vysíláni nejsou, nejsou vysíláni ani muži s výtokem a malomocní.
רבי אליעזר אומר יכול דחקו זבין ונכנסו לעזרה בפסח הבא בטומאה יכול יהו חייבין תלמוד לומר (במדבר ה, ב) וישלחו מן המחנה כל צרוע וכל זב וכל טמא לנפש בזמן שטמאי מתים משתלחין זבין ומצורעין משתלחין אין טמאי מתים משתלחין אין זבין ומצורעין משתלחין
Otázal se Rav Josef: Jestliže se nečistí mrtvolou vtlačili a vstoupili do svatyně při pesachu přineseném v nečistotě, jak je tomu? Když byla dovolena nečistota na nádvoří, byla dovolena i nečistota ve svatyni? Anebo co bylo dovoleno, bylo dovoleno, a co dovoleno nebylo, dovoleno nebylo?
בעי רב יוסף דחקו טמאי מתים ונכנסו להיכל בפסח הבא בטומאה מהו מדאישתרי טומאת עזרה אישתרי נמי טומאת היכל או דילמא מאי דאישתרי אישתרי מאי דלא אישתרי לא אישתרי
Někteří říkají: Řekl Rava: Verš praví: „Ať vyšlou z tábora… ven z tábora je vyšlete“ – všude, kde o něm platí „ven z tábora je vyšlete“, platí o něm „ať vyšlou z tábora“.
איכא דאמרי אמר רבא אמר קרא וישלחו מן המחנה אל מחוץ למחנה תשלחום כל היכא דקרינן ביה אל מחוץ למחנה תשלחום קרינן ביה וישלחו מן המחנה
Otázal se Rav Josef: Jestliže se nečistí mrtvolou vtlačili a jedli obětní tuky z pesachu přineseného v nečistotě,
בעי רב יוסף דחקו טמאי מתים ואכלו אימורי פסח הבא בטומאה
Originál: Pesachim 95b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.