Roš ha-šana 19b ראש השנה

a mudrci je prohlašují za čisté.

Je to spor tanaitů, neboť se učí: V tyto dny, které jsou zapsány ve Svitku půstů, je [půst] zakázán jak v době, kdy Chrám stojí, tak v době, kdy Chrám nestojí – slova rabiho Meira. Rabi Josi říká: V době, kdy Chrám stojí, je zakázán, protože jsou pro ně radostí; nestojí-li Chrám, je dovolen, protože je to pro ně smutek.

A halacha zní: pozbyly platnosti; a halacha zní: nepozbyly platnosti. Halacha si odporuje s halachou! – Není to obtížné: tady jde o Chanuku a Purim, tam o ostatní dny.

„Kvůli elulu – pro Roš ha-šana; a kvůli tišri – pro uspořádání svátků.“ Když už vycházejí kvůli elulu, proč je třeba [vycházet] kvůli tišri?

A řekneš-li: snad elul prodloužili – vždyť řekl rabi Chinena bar Kahana, řekl Rav: Ode dnů Ezdrášových dál jsme nenalezli prodloužený elul!

Nenalezli jsme [jej], protože toho nebylo třeba; je-li však třeba, prodlužujeme jej.

Ale tím se poruší Roš ha-šana! – Lépe ať se poruší Roš ha-šana, než aby se porušily všechny svátky.

Přesně tak to i vyplývá, neboť [mišna] učí: „Kvůli tišri – pro uspořádání svátků.“ Z toho to plyne.

„A kvůli kislevu – pro Chanuku, a kvůli adaru – pro Purim.“ Ale „a je-li rok přestupný, vycházejí i kvůli druhému adaru, pro Purim“ se neučí. Naše mišna není podle Rabiho, neboť se učí: Rabi říká: Je-li rok přestupný, vycházejí i kvůli druhému adaru, pro Purim.

Máme říci, že se přou v tomto: jeden mistr soudí, že všechna přikázání, která platí ve druhém [adaru], platí i v prvním, a druhý mistr soudí, že všechna přikázání, která platí ve druhém, v prvním neplatí?

Ne, podle všech přikázání, která platí ve druhém, v prvním neplatí; a zde se přou o prodloužení roku. Neboť se učí: O kolik se rok prodlužuje? O třicet dní. Raban Šimon ben Gamliel říká: O měsíc.

Čím se liší třicet [dní]? Tím, že [lidé] vědí. I u měsíce přece vědí! – Řekl Rav Papa: Kdo říká „měsíc“, [míní:] chtějí-li, [prodlouží o] měsíc, chtějí-li, o třicet [dní].

Rabi Jehošua ben Levi dosvědčil jménem svaté obce v Jeruzalémě o dvou adarech, že se [následující měsíc] posvěcuje v den jejich prodloužení [tj. třicátý den].

Má se tím říci, že je děláme neúplnými, a úplnými je neděláme? To vylučuje to, co vykládal Rav Nachman bar Chisda: Rabi Simaj dosvědčil jménem Chagaje, Zachariáše a Malachiáše o dvou adarech, že chtějí-li je učinit oba úplnými, učiní tak; oba neúplnými, učiní tak; jeden úplný a jeden neúplný, učiní tak. A tak se postupovalo ve vyhnanství. A jménem našeho Mistra řekli: Vždy jeden úplný a jeden neúplný, dokud se nedozvíš, že novoluní bylo stanoveno ve svůj čas.

Poslali Mar Ukvovi [zprávu]: Adar sousedící s nisanem je vždy neúplný.

Namítal Rav Nachman: Kvůli dvěma měsícům se znesvěcuje Šabat: kvůli nisanu a kvůli tišri. Dobře, řekneš-li, že je [adar] někdy úplný a někdy neúplný – proto [Šabat] znesvěcujeme.