Není to totéž co naše Mišna, kde rabi Jochanan řekl: To [platí], když spočinul na nějaké [věci]? Odpověděl mu: Mluvíš o kutálejícím se [předmětu]; kutálející se [předmět] nemá sklon spočinout. Avšak tento [v rozmezí tří dlaní], protože má sklon spočinout, i když nespočinul, je jako ten, který spočinul – to nás učí.
לאו היינו מתני' וא"ר יוחנן והוא שנח ע"ג משהו א"ל מתגלגל קאמרת מתגלגל אין סופו לנוח אבל האי כיון דסופו לנוח אע"ג דלא נח כמאן דנח דמי קמ"ל:
MIŠNA: Kdo hodí [předmět] na vzdálenost čtyř loket v moři, je osvobozen. Byla-li to mělká voda a veřejnost jí prochází, kdo do ní hodí na vzdálenost čtyř loket, je vinen. A jaká je mělká voda? [Hluboká] méně než deset dlaní. Mělká voda, a veřejnost jí prochází – kdo do ní hodí na vzdálenost čtyř loket, je vinen.
מתני׳ הזורק בים ארבע אמות פטור אם היה רקק מים ורשות הרבים מהלכת בו הזורק לתוכו ד' אמות חייב וכמה הוא רקק מים פחות מעשרה טפחים רקק מים ורשות הרבים מהלכת בו הזורק בתוכו ד' אמות חייב:
GEMARA: Jeden z učenců řekl Ravovi: Je v pořádku, že [je zmíněno] procházení dvakrát – to nás učí, že procházení s obtížemi se nazývá procházením, [ale] užívání s obtížemi se užíváním nenazývá. Ale proč mělká voda dvakrát? – Jednou [jde o] letní dny a jednou o deštivé dny. A obojí je potřebné: kdyby učil jen jedno, řekl bych, že to platí v letních dnech, kdy lidé chodí [vodou], aby se ochladili, ale v deštivých dnech ne. A kdyby nás učil [jen] o deštivých dnech, [řekl bych, že tehdy,] protože jsou [lidé] beztak špinaví, nevadí jim to, ale v letních dnech ne.
גמ׳ א"ל ההוא מרבנן לרבא בשלמא הילוך הילוך תרי זימני הא קמ"ל הילוך ע"י הדחק שמיה הילוך תשמיש ע"י הדחק לא שמיה תשמיש אלא רקק רקק תרי זימני למה לי חד בימות החמה וחד בימות הגשמים וצריכי דאי תנא חדא ה"א ה"מ בימות החמה דעבידי אינשי דמסגי לאקורי נפשייהו אבל בימות הגשמים לא ואי אשמעינן בימות הגשמים דכיון דמיטנפי לא איכפת להו אבל בימות החמה לא
Rav Aši řekl: Bylo to potřebné. Mohlo by mě napadnout, že to platí tam, kde má čtyři [lokty], ale kde nemá čtyři, [lidé] ji překračují. A Rav Aši je tu konzistentní se svým názorem, neboť Rav Aši řekl: Kdo hodí [předmět] a ten spočine na břehu kanálu, je vinen, neboť jím veřejnost prochází.
רב אשי אמר איצטריך ס"ד אמינא ה"מ היכא דהוה ד' אבל היכא דלא הואי ארבעה מיפסעי פסעי ליה ואזדא רב אשי לטעמיה דאמר רב אשי האי מאן דזריק ונח אגודא דגמלא מיחייב שהרי רבים בוקעין בו:
MIŠNA: Kdo hodí [předmět] z moře na pevninu, nebo z pevniny do moře, nebo z moře na loď, nebo z lodi do moře, nebo z jedné lodi na druhou, je osvobozen. Lodě svázané k sobě – smí se [předměty] přenášet z jedné na druhou. Pokud nejsou svázané, ačkoli jsou blízko sebe, nesmí se přenášet z jedné na druhou.
מתני׳ הזורק מן הים ליבשה ומן היבשה לים ומן הים לספינה ומן הספינה לים ומן הספינה לחבירתה פטור ספינות קשורות זו בזו מטלטלין מזו לזו אם אינן קשורות אע"פ שמוקפות אין מטלטלין מזו לזו:
GEMARA: Bylo řečeno: Loď – Rav Huna řekl: Vystrčí z ní [jakkoli malý] výčnělek a nabírá [vodu]. Rav Chisda a Raba bar Rav Huna řekli: Udělá [přepážkou] prostor čtyři [na čtyři dlaně] a nabírá.
גמ׳ איתמר ספינה רב הונא אמר מוציאין הימנה זיז כל שהוא וממלא רב חסדא ורבה בר רב הונא אמרי עושה מקום ארבעה וממלא
Rav Huna řekl: Vystrčí z ní jakkoli malý výčnělek a nabírá – soudí, že karmelit se měří od dna, a vzduch [nad vodou] je osvobozené místo; a podle práva by nebyl potřebný ani výčnělek, ale [je potřebný] proto, aby to bylo poznávací znamení.
רב הונא אמר מוציא הימנה זיז כל שהוא וממלא קסבר כרמלית מארעא משחינן ואוירא מקום פטור הוא ובדין הוא דזיז נמי לא ליבעי אלא כי היכי דליהוי ליה היכרא
Rav Chisda a Raba bar Rav Huna řekli: Udělá prostor čtyři a nabírá – soudí, že karmelit se měří od hladiny, [neboť] voda je jako pevná zem. Pokud neudělá prostor čtyři, přenáší z karmelitu do soukromé oblasti.
רב חסדא ורבה בר רב הונא אמרי עושה מקום ארבעה וממלא קסברי כרמלית משפת מיא משחינן מיא ארעא סמיכתא אי לא עביד מקום ארבעה קא מטלטל מכרמלית לרה"י
Rav Nachman řekl Rabovi bar Avuha: A podle Rava Huny, který řekl: Vystrčí z ní jakkoli malý výčnělek a nabírá – někdy tam [hloubka] deset [dlaní] není a přenáší z karmelitu do soukromé oblasti! Odpověděl mu: Máme tradici, že loď neplove v [hloubce] menší než deset. – Ale vždyť má záď [kde je mělčina]! Rav Safra řekl: Před ní jdou měřiči hloubky.
א"ל רב נחמן לרבה בר אבוה ולרב הונא דאמר מוציא הימנה זיז כל שהוא וממלא זימנין דליכא עשרה וקא מטלטל מכרמלית לרה"י אמר ליה גמרינן דאין ספינה מהלכת בפחות מעשרה והא מורשא אית לה אמר רב ספרא גשושי אזלי קמה
Rav Nachman bar Jicchak řekl Ravu Chijovi bar Avin: A podle Rava Chisdy a Raby bar Rav Huny, kteří řekli: Udělá prostor čtyři a nabírá – kam vylévá své odpadní vody? A řekneš-li, že je vylévá na to [ohraničené] místo – je mu to odporné. [Jde o to,] že je vylévá po stěně lodi. – Ale vždyť je to jeho síla [která je dopraví do moře]! – [Na čin] jeho síly v karmelitu nevydali [rabíni] zákaz. A odkud to víš? Neboť se učí: Loď – nesmí se přenášet ani z ní do moře, ani z moře do ní.
א"ל רב נחמן בר יצחק לרב חייא בר אבין לרב חסדא ולרבה בר רב הונא דאמרי עושה מקום ארבעה וממלא שופכין דידיה היכי שדי להו וכ"ת דשדי להו באותו מקום מאיסי ליה דשדי להו אדפנא דספינה והא איכא כחו כחו בכרמלית לא גזרו ומנא תימרא דתניא ספינה אין מטלטלין לא מתוכה לים ולא מן הים לתוכה
Originál: Shabbat 100b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.