Šabat 14b שבת

když bylo ono nařízeno dříve, k čemu je mi ještě toto? Nýbrž ono bylo nařízeno dříve, a potom nařídili [nečistotu] u všech rukou.

„A kdo se ponořil téhož dne“ – ten, kdo se ponořil téhož dne, je [nezpůsobilý] podle Tóry, neboť je psáno: „A zapadne slunce a bude čistý“ (Lv 22,7). Vyškrtni odsud toho, kdo se ponořil téhož dne.

„A pokrmy, které se staly nečistými skrze tekutiny“ – skrze tekutiny čeho? Řekneš-li, skrze tekutiny, které [se staly nečistými] kvůli plazu, je to podle Tóry, neboť je psáno: „A každý nápoj, který se pije [v každé nádobě, bude nečistý]“ (Lv 11,34). Nýbrž skrze tekutiny, které [se staly nečistými] kvůli rukám, a je to nařízení kvůli tekutinám, které [se staly nečistými] kvůli plazu.

„A nádoby, které se staly nečistými skrze tekutiny“ – nádoby, které se staly nečistými skrze tekutiny čeho? Řekneš-li, skrze tekutiny muže s výtokem, je to podle Tóry, neboť je psáno: „A plivne-li muž s výtokem na čistého“ (Lv 15,8) – co je v ruce čistého, jsem ti označil za nečisté. Nýbrž skrze tekutiny, které [se staly nečistými] kvůli plazu, a je to nařízení kvůli tekutinám muže s výtokem.

„A ruce“ – [to] nařídili žáci Šamaje a Hilela? [Vždyť] to nařídili Šamaj a Hilel [sami]! Neboť se učí: Josi ben Joezer z Ceredy a Josi ben Jochanan z Jeruzaléma uvalili nečistotu na země národů a na skleněné nádoby. Šimon ben Šetach zavedl manželskou smlouvu [ketuba] pro ženu a uvalil nečistotu na kovové nádoby. Šamaj a Hilel uvalili nečistotu na ruce.

A kdybys řekl [že jde o] Šamaje a jeho skupinu a Hilela a jeho skupinu – vždyť řekl rav Jehuda, řekl Šmuel: Osmnáct věcí nařídili a v osmnácti se přeli, kdežto Hilel a Šamaj se přeli jen na třech místech, neboť řekl rav Huna: Na třech místech se přeli, a víc ne. A kdybys řekl, že oni přišli a nařídili [terumu] ponechat v nejistotě, a přišli jejich žáci a nařídili ji spálit – vždyť řekl Ilfa: [Nařízení o] rukou bylo od počátku [nařízením] ke spálení! Nýbrž oni přišli a nařídili, ale nebylo to od nich přijato; přišli jejich žáci, nařídili, a bylo to od nich přijato.

A přece to nařídil [už] Šalomoun! Neboť řekl rav Jehuda, řekl Šmuel: Ve chvíli, kdy Šalomoun zavedl eruvy a mytí rukou, vyšel hlas z nebes a řekl: „Synu můj, je-li tvé srdce moudré, zaraduje se i mé srdce“ (Př 23,15), „Buď moudrý, synu můj, a raduj mé srdce, abych mohl odpovědět tomu, kdo mě tupí“ (Př 27,11). – Přišel