Šabat 15a שבת

Šalomoun a nařídil [to] pro posvěcené věci, a přišli oni a nařídili [to] i pro terumu.

Vraťme se k věci: Řekl rav Jehuda, řekl Šmuel: Osmnáct [věcí] nařídili a v osmnácti se přeli. Vždyť se ale učí: Onoho dne se shodli! – Onoho dne se přeli a nazítří se shodli.

Vraťme se k věci: Řekl rav Huna: Na třech místech se přeli Šamaj a Hilel. Šamaj říká: [Těsto] od kabu [mouky podléhá oddělení] chaly; a Hilel říká: Od dvou kabů. A mudrci říkají: Ani podle slov tohoto, ani podle slov onoho, nýbrž [těsto z] kabu a půl podléhá chale. Když se míry zvětšily, řekli: Pět čtvrtin [kabu] mouky podléhá chale. Rabi Josi říká: Pět je osvobozeno, pět a něco podléhá.

A další: Hilel říká: Plný hin čerpané vody činí mikve nezpůsobilou – neboť člověk je povinen mluvit slovy svého učitele. Šamaj říká: Devět kabů. A mudrci říkají: Ani podle slov tohoto, ani podle slov onoho – až přišli dva tkalci od Hnojné brány v Jeruzalémě a dosvědčili jménem Šemaji a Avtaljona, že tři lugy čerpané vody činí mikve nezpůsobilou, a mudrci jejich slova potvrdili.

A další: Šamaj říká: Všem ženám stačí jejich chvíle [nečistota platí jen od zjištění krve]. A Hilel říká: Od prohlídky k prohlídce, i kdyby to bylo mnoho dní. A mudrci říkají: Ani podle slov tohoto, ani podle slov onoho, nýbrž [čtyřiadvacet hodin] od doby do doby zkracuje [lhůtu] od prohlídky k prohlídce, a [lhůta] od prohlídky k prohlídce zkracuje [lhůtu] od doby do doby.

A víc není? Vždyť je tu: Hilel říká, [že se o svátku obětem] vkládají ruce, a Šamaj říká, že se ruce nevkládají! – Když rav Huna mluví, [mluví o místech], kde s nimi nespolečně není spor [jejich] učitelů.

Vždyť je tu [ale]: Kdo sklízí [hrozny] do lisu – Šamaj říká: Staly se způsobilými [k nečistotě]; a Hilel říká: Nestaly se způsobilými. – Kromě tohoto, protože tam Hilel před Šamajem zmlkl.

„Josi ben Joezer z Ceredy a Josi ben Jochanan z Jeruzaléma uvalili nečistotu na země národů a na skleněné nádoby.“ Vždyť to nařídili rabíni z [doby] osmdesáti let [před zničením Chrámu]! Neboť řekl rav Kahana: Když onemocněl rabi Jišmael, syn rabiho Josiho, vzkázali mu: Mistře, řekni nám dvě či tři věci, které jsi nám říkal jménem svého otce.

Vzkázal jim: Takto řekl můj otec: Sto osmdesát let před zničením Chrámu se zlovolné království rozšířilo nad Izrael. Osmdesát let před zničením Chrámu uvalili nečistotu na země národů a na skleněné nádoby. Čtyřicet let před zničením Chrámu odešel Sanhedrin do vyhnanství a usídlil se v Obchodech. K jakému pravidlu [to bylo řečeno]? Řekl rabi Jicchak bar Avdimi: Aby se řeklo, že [již] nesoudili soudní při o pokutách. Soudní při o pokutách – napadlo by tě to? Nýbrž řekni: že nesoudili hrdelní při.

A kdybys řekl, že i [v době] osmdesáti let žili oni – vždyť se učí: Hilel a Šimon, Gamliel a Šimon vykonávali svůj úřad knížete [nasi] během [posledních] sto let [existence] Chrámu; kdežto Josi ben Joezer z Ceredy a Josi ben Jochanan žili mnohem dříve!