Rav Jehuda, syn Rav Šmuela bar Šilata, řekl jménem Rava: Podle smuteční řeči nad člověkem se pozná, zda je synem budoucího světa, či nikoli. Je tomu tak? Vždyť Rav řekl Rav Šmuelovi bar Šilatovi: Rozehřej [srdce lidí] při smuteční řeči nade mnou, neboť tam budu stát! To není rozpor: zde, když ho [řečník] rozehřívá a [lid] se rozehřeje; tam, když ho rozehřívá, a [lid] se nerozehřeje.
אמר רב יהודה בריה דרב שמואל בר שילת משמיה דרב מהספדו של אדם ניכר אם בן העוה"ב הוא אם לאו איני והאמר ליה רב לרב שמואל בר שילת אחים בהספידא דהתם קאימנא לא קשיא הא דמחמו ליה ואחים הא דמחמו ליה ולא אחים
Abaje řekl Rabovi: Například pán, kterého nenávidí všichni obyvatelé Pumbedity – kdo rozehřeje [lid] smuteční řečí? Řekl mu: Postačíš ty a Raba bar Rav Chanan.
א"ל אביי לרבה כגון מר דסנו ליה כולהו פומבדיתאי מאן אחים הספידא א"ל מיסתיא את ורבה בר רב חנן
Rabi Elazar se otázal Rava: Kdo je synem budoucího světa? Řekl mu: „A tvé uši uslyší za tebou slovo: Toto je cesta, choďte po ní, ať se dáte napravo, nebo nalevo“ (Iz 30,21). Rabi Chanina řekl: Každý, s nímž je mysl našich učitelů spokojena. „A po ulici budou obcházet truchlící“ (Kaz 12,5): Galilejští říkají: Konej [skutky hodné chvály] před svými márami; Judejští říkají: Konej [skutky hodné chvály, o nichž se bude mluvit] za svými márami. A nerozcházejí se: jeden [mluví] podle zvyku svého místa a druhý podle zvyku svého místa.
בעא מניה רבי אלעזר מרב איזהו בן העוה"ב א"ל (ישעיהו ל, כא) ואזניך תשמענה דבר מאחריך לאמר זה הדרך לכו בו כי תאמינו וכי תשמאילו ר' חנינא אמר כל שדעת רבותינו נוחה הימנו (קהלת יב, ה) וסבבו בשוק הסופדים בני גלילא אמרי עשה דברים לפני מטתך בני יהודה אמרי עשה דברים לאחר מטתך ולא פליגי מר כי אתריה ומר כי אתריה
Tam jsme se učili: Rabi Eliezer říká: Čiň pokání jeden den před svou smrtí. Jeho žáci se rabi Eliezera zeptali: Copak člověk ví, kterého dne zemře? Řekl jim: Tím spíše ať činí pokání dnes, neboť snad zítra zemře; a tak budou všechny jeho dny v pokání. A také Šalomoun řekl ve své moudrosti: „V každý čas ať jsou tvé šaty bílé a olej ať na tvé hlavě nechybí“ (Kaz 9,8).
תנן התם רבי אליעזר אומר שוב יום אחד לפני מיתתך שאלו תלמידיו את ר"א וכי אדם יודע איזהו יום ימות אמר להן וכל שכן ישוב היום שמא ימות למחר ונמצא כל ימיו בתשובה ואף שלמה אמר בחכמתו (קהלת ט, ח) בכל עת יהיו בגדיך לבנים ושמן על ראשך אל יחסר
Raban Jochanan ben Zakaj řekl: Podobenství o králi, který pozval své služebníky na hostinu a neurčil jim čas. Rozumní z nich se vyzdobili a posadili se u vchodu do královského domu; řekli: Chybí snad v královském domě něco? Hloupí z nich šli za svou prací; řekli: Copak je hostina bez [dlouhé] přípravy?
א"ר יוחנן בן זכאי משל למלך שזימן את עבדיו לסעודה ולא קבע להם זמן פיקחין שבהן קישטו את עצמן וישבו על פתח בית המלך אמרו כלום חסר לבית המלך טיפשין שבהן הלכו למלאכתן אמרו כלום יש סעודה בלא טורח
Náhle si král vyžádal své služebníky. Rozumní z nich před něj vešli vyzdobeni a hloupí před něj vešli ušpiněni. Král měl radost z rozumných a rozhněval se na hloupé. Řekl: Ti, kdo se na hostinu vyzdobili, ať se posadí a jedí a pijí; ti, kdo se na hostinu nevyzdobili, ať stojí a dívají se.
בפתאום ביקש המלך את עבדיו פיקחין שבהן נכנסו לפניו כשהן מקושטין והטיפשים נכנסו לפניו כשהן מלוכלכין שמח המלך לקראת פיקחים וכעס לקראת טיפשים אמר הללו שקישטו את עצמן לסעודה ישבו ויאכלו וישתו הללו שלא קישטו עצמן לסעודה יעמדו ויראו
Zeť rabi Meira řekl jménem rabi Meira: I tak by vypadali jako ti, kdo obsluhují. Spíše jedni i druzí sedí; ti jedí a oni hladovějí, ti pijí a oni žízní, jak je řečeno: „Tak praví Hospodin: Hle, moji služebníci budou jíst, a vy budete hladovět; hle, moji služebníci budou pít, a vy budete žíznit… hle, moji služebníci budou plesat z dobrého srdce, a vy budete křičet z bolesti srdce“ (Iz 65,13–14).
חתנו של ר"מ משום ר"מ אמר אף הן נראין כמשמשין אלא אלו ואלו יושבין הללו אוכלין והללו רעבין הללו שותין והללו צמאים שנאמר (ישעיהו סה, יג) כה אמר ה' הנה עבדי יאכלו ואתם תרעבו הנה עבדי ישתו ואתם תצמאו הנה עבדי ירונו מטוב לב ואתם תצעקו מכאב לב
MIŠNA: Komu se setmí na cestě [v předvečer Šabatu], dá svůj měšec nežidovi; a nemá-li s sebou nežida, položí ho na osla. Když dojde do vnějšího dvora, sejme [z osla] předměty, které se v Šabat smějí přenášet; a u těch, které se v Šabat přenášet nesmějí, rozváže provazy a pytle spadnou samy.
מתני׳ מי שהחשיך בדרך נותן כיסו לנכרי ואם אין עמו נכרי מניחו על החמור הגיע לחצר החיצונה נוטל את הכלים הניטלין בשבת ושאינן ניטלין בשבת מתיר החבלים והשקין נופלין מאיליהם:
GEMARA: Z jakého důvodu mu mudrci dovolili dát svůj měšec nežidovi? Mudrci věděli, že člověk se neovládne, jde-li o jeho majetek; kdybys mu to nedovolil, došlo by k tomu, že by jej nesl čtyři lokte ve veřejném prostoru.
גמ׳ מאי טעמא שרו ליה רבנן למיתב כיסיה לנכרי קים להו לרבנן דאין אדם מעמיד עצמו על ממונו אי לא שרית ליה אתי לאיתויי ד' אמות ברה"ר
Rava řekl: Jen svůj měšec, ale ne nalezenou věc. To je přece zřejmé, učili jsme se „svůj měšec“! Mohl bys říct, že totéž platí i o nálezu a že [Mišna] uvádí „svůj měšec“ jen podle obvyklého běhu věcí; proto nás to učí. A to jsme řekli jen tehdy, když [nález] ještě nepřišel do jeho rukou; přišel-li však do jeho rukou, je jako jeho měšec.
אמר רבא דוקא כיסו אבל מציאה לא פשיטא כיסו תנן מהו דתימא הוא הדין אפילו מציאה והאי דקתני כיסו אורחא דמילתא קתני קמ"ל ולא אמרן אלא דלא אתי לידיה אבל אתי לידיה ככיסיה דמי
Někteří říkají: Rava se tázal: Jak je tomu s nálezem, který přišel do jeho rukou? Je jako jeho měšec, protože už přišel do jeho rukou, nebo snad není jako jeho měšec, protože se o něj nenamáhal? Zůstává to nerozhodnuto.
איכא דאמרי בעי רבא מציאה הבאה לידו מהו כיון דאתא לידיה ככיסיה דמי או דילמא כיון דלא טרח בה לאו ככיסיה דמי תיקו:
„Nemá-li s sebou nežida“: Důvodem je, že nemá s sebou nežida; z toho plyne, že má-li s sebou nežida, dá ho nežidovi. Z jakého důvodu? Za odpočinek osla odpovídáš, za odpočinek nežida neodpovídáš.
אין עמו נכרי: טעמא דאין עמו נכרי הא יש עמו נכרי לנכרי יהיב ליה מאי טעמא חמור אתה מצווה על שביתתו נכרי אי אתה מצווה על שביתתו
[Je-li tu] osel a hluchoněmý, choromyslný či nezletilý – položí ho na osla, a hluchoněmému, choromyslnému či nezletilému ho nedá. Z jakého důvodu? Tito jsou lidé, onen není člověk. [Je-li tu] hluchoněmý a choromyslný – [dá ho] choromyslnému; choromyslný a nezletilý – choromyslnému.
חמור וחרש שוטה וקטן אחמור מנח ליה לחרש שוטה וקטן לא יהיב ליה מ"ט הני אדם האי לאו אדם חרש ושוטה לשוטה שוטה וקטן לשוטה
Bylo jim otázkou: [Je-li tu] hluchoněmý a nezletilý, jak [postupuje]? Podle rabi Eliezera se neptej, neboť se učí: Rabi Jicchak říká jménem rabi Eliezera: Truma [oddělená] hluchoněmým
איבעיא להו חרש וקטן מאי אליבא דר"א לא תיבעי לך דתניא ר' יצחק אומר משום ר' אליעזר תרומת חרש
Originál: Shabbat 153a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.