Šabat 152b שבת

Každý den přiváděl Rav Jehuda deset [mužů] a ti sedávali na jeho místě [místě zemřelého, který neměl truchlící]. Po sedmi dnech se [zemřelý] zjevil Rav Jehudovi ve snu a řekl mu: Ať je tvá mysl upokojena, neboť jsi upokojil mou mysl.

Rabi Abahu řekl: Vše, co se říká v přítomnosti mrtvého, [mrtvý] ví, dokud není přivalen náhrobní kámen. Rabi Chija a rabi Šimon bar Rabi se v tom rozcházejí: jeden říká, dokud není přivalen náhrobní kámen, a druhý říká, dokud se nerozloží tělo.

Ten, kdo říká „dokud se nerozloží tělo“, [vychází z toho], že je psáno: „Jen jeho tělo na něm bolí a jeho duše nad ním truchlí“ (Jb 14,22). Ten, kdo říká „dokud není přivalen náhrobní kámen“, [vychází z toho], že je psáno: „A prach se vrátí do země, jak byl,“ atd. (Kaz 12,7).

Rabíni učili: „A duch se vrátí k Bohu, který jej dal“ (Kaz 12,7) – vrať mu jej tak, jak ti jej dal: on [ti jej dal] v čistotě, i ty [jej vrať] v čistotě. Podobenství o králi z masa a krve, který rozdělil svým služebníkům královská roucha. Rozumní z nich je složili a uložili do truhly; hloupí z nich šli a pracovali v nich. Po čase si král vyžádal svá roucha. Rozumní mu je vrátili vyžehlená, hloupí mu je vrátili ušpiněná. Král měl radost z rozumných a rozhněval se na hloupé.

O rozumných řekl: Ať jsou má roucha uložena do pokladnice a oni ať jdou v pokoji do svých domovů. A o hloupých řekl: Ať jsou má roucha dána pradlákovi a oni ať jsou uvrženi do vězení.

Tak i Svatý, budiž požehnán, o tělech spravedlivých říká: „Přichází pokoj, odpočinou na svých ložích“ (Iz 57,2), a o jejich duších říká: „Duše mého pána bude svázána ve svazku života“ (1S 25,29). O tělech ničemů říká: „Není pokoje, praví Hospodin, pro ničemy“ (Iz 48,22), a o jejich duších říká: „A duši tvých nepřátel vymrští jako z dutiny praku“ (1S 25,29).

Učí se [v baraitě]: Rabi Eliezer říká: Duše spravedlivých jsou uschovány pod Trůnem slávy, jak je řečeno: „Duše mého pána bude svázána ve svazku života.“ A [duše] ničemů jsou spoutány a bloudí; [jeden anděl stojí na jednom konci světa a druhý anděl stojí na druhém konci světa a vymršťují jejich duše jeden k druhému], jak je řečeno: „A duši tvých nepřátel vymrští jako z dutiny praku.“

Raba řekl Rav Nachmanovi: A co [duše] průměrných? Řekl mu: Kdybych [už] byl zemřel, neřekl bych vám tuto věc. Takto řekl Šmuel: Jedny i druhé jsou předány [andělu] Dumovi; ty mají odpočinek, ony nemají odpočinek. Rav Mari řekl: Spravedliví se v budoucnu stanou prachem, jak je psáno: „A prach se vrátí do země, jak byl“ (Kaz 12,7).

Jacísi kopáči kopali v půdě Rav Nachmana. Zafuněl na ně Rav Achaj bar Jošija. Přišli a řekli Rav Nachmanovi: Zafuněl na nás [nějaký] muž. Přišel [Rav Nachman] a řekl mu: Kdo jsi, pane? Řekl mu: Já jsem Achaj bar Jošija. Řekl mu: Neřekl snad Rav Mari, že spravedliví se v budoucnu stanou prachem? Řekl mu: A kdo je ten Mari, kterého neznám? Řekl mu: Vždyť je to psáno ve verši: „A prach se vrátí do země, jak byl.“

Řekl mu: Ten, kdo tě učil Kazatele, tě neučil Přísloví, kde je psáno: „Hnilobou kostí je závist“ (Př 14,30). Každému, kdo má v srdci závist, kosti hnijí; každému, kdo nemá v srdci závist, kosti nehnijí.

Ohmatal ho a viděl, že má hmotné tělo. Řekl mu: Ať pán vstane [a půjde] do domu. Řekl mu: Prozradil jsi, že jsi nečetl ani Proroky, kde je psáno: „A poznáte, že já jsem Hospodin, až otevřu vaše hroby“ (Ez 37,13).

Řekl mu: Vždyť je psáno: „Neboť prach jsi a v prach se navrátíš“ (Gn 3,19). Řekl mu: To [platí až] jednu hodinu před vzkříšením mrtvých.

Jakýsi saducej řekl rabi Abahuovi: Říkáte, že duše spravedlivých jsou uschovány pod Trůnem slávy. Jak tedy vyvolávačka mrtvých vyvedla Šmuela [proroka] svým zaklínáním? Řekl mu: Tam to bylo během dvanácti měsíců [po jeho smrti], neboť se učí: Po celých dvanáct měsíců tělo trvá a duše vystupuje a sestupuje; po dvanácti měsících tělo zaniká