Šabat 53a שבת

GEMARA: Šmuel řekl: A to [jen] tehdy, když je k němu přivázána od předvečera Šabatu. Rav Nachman řekl: I z mišny je to přesně vyvoditelné, neboť se učí: Osel nevychází s pokrývkou, když k němu není přivázána.

Jak je to myšleno? Řekneš-li, že k němu není přivázána vůbec – to je zřejmé, mohla by mu spadnout a [majitel] by ji přenesl. Není tedy myšleno, že k němu není přivázána od předvečera Šabatu? Z toho vyplývá, že v první části [jde o pokrývku], která je k němu přivázána od předvečera Šabatu. Z toho to plyne.

Tak se také učí: Osel vychází s pokrývkou, když je k němu přivázána od předvečera Šabatu, ale ne se sedlem, i když je k němu přivázáno od předvečera Šabatu. Raban Šimon ben Gamliel říká: I se sedlem, když je k němu přivázáno od předvečera Šabatu, jen aby mu nepřivazoval podbřišník a aby mu nepřetahoval řemen pod ocasem.

Rav Asi bar Natan se zeptal rabiho Chiji bar rav Ašiho: Smí se o Šabatu dát na osla pokrývka? Řekl mu: Je to dovoleno. Řekl mu: A jaký je rozdíl mezi tímto a sedlem? Mlčel.

Vznesl proti němu námitku: Sedlo, které je na oslovi, nemá sundávat rukou, ale vodí ho [osla] sem a tam po dvoře, a [sedlo] spadne samo. Jestliže [sedlo] sundat, jak jsi řekl, nelze, [pak] položit [pokrývku] tím spíše ne!

Rabi Zera mu řekl: Nech ho, souhlasí se svým učitelem, neboť rav Chija bar Aši řekl jménem Rava: O Šabatu se smí zvířeti zavěsit pytel s krmením, a tím spíše [smí se dát] pokrývka. Jestliže tam, kde jde o požitek, je to dovoleno, zde, kde jde o utrpení, tím spíše ne?

Šmuel řekl: Pokrývka je dovolena, pytel s krmením je zakázán. Rabi Chija bar Josef šel a řekl toto učení Rava před Šmuelem. Řekl mu: Jestliže to řekl Aba [Rav], nerozumí věcem Šabatu vůbec ničemu.

Když rabi Zera odešel [do země Izraele], našel rabiho Binjamina bar Jefeta, jak sedí a říká jménem rabiho Jochanana: O Šabatu se smí dát na osla pokrývka. Řekl mu: Dobře [mluvíš]; a tak to vyložil Arjoch v Babylónii.

Kdo je Arjoch? Šmuel. Ale vždyť to řekl i Rav! Spíše ho uslyšel, jak k tomu dodával: A o Šabatu se nezavěšuje pytel s krmením. Řekl mu: Dobře [mluvíš]; a tak to vyložil Arjoch v Babylónii.

Podle všech je tedy pokrývka dovolena. Čím se liší od sedla? Tam je to jiné, protože [sedlo] může spadnout samo.

Rav Papa řekl: Tady jde o to zahřát ho, tam o to ochladit ho. Zahřát – [bez toho] trpí; ochladit – [bez toho] netrpí. A to je to, co lidé říkají: Oslovi je zima i v období tamuzu.

Namítá se: Kůň nemá vycházet s liščím ocasem ani s červenou ozdobou mezi očima. Muž s výtokem nemá vycházet se svým váčkem, kozy ne s váčkem na vemenech, kráva ne s náhubkem na tlamě, hříbata ne s pytli na krmení na tlamě do veřejného prostoru, zvíře ne s obuví na nohou ani s amuletem, i když je osvědčený. V tom je zvíře přísněji [posuzováno] než člověk.

Ale vychází s obvazem na ráně, s dlahami na zlomenině a s visícím plodovým lůžkem. A ucpe se mu zvonek na krku a smí se s ním procházet po dvoře.

Učí se tedy: hříbata ne s pytli na krmení na tlamě do veřejného prostoru. Do veřejného prostoru ne, ale na dvoře je to v pořádku. Není tím snad míněno [zavěšovat pytle] dospělým [zvířatům], a to jde o požitek?

Ne, [míněna jsou] mláďata, a jde o utrpení. Je to i přesně vyvoditelné, neboť se to učí