Mistr řekl: „Ani s amuletem, i když je osvědčený.“ Vždyť jsme se učili: Ani s amuletem, který není osvědčený – tedy s osvědčeným je to v pořádku! I zde [jde o amulet], který osvědčený není.
אמר מר ולא בקמיע אע"פ שהוא מומחה והא אנן תנן ולא בקמיע שאינו מומחה הא מומחה שפיר דמי ה"נ שאינו מומחה
Ale vždyť se učí: „i když je osvědčený“! – Je osvědčený pro člověka, ale není osvědčený pro zvíře. A existuje snad [amulet] osvědčený pro člověka, který není osvědčený pro zvíře? Ano: člověku, který má svou šťastnou hvězdu, pomáhá; zvířeti, které šťastnou hvězdu nemá, nepomáhá.
והא אע"פ שהוא מומחה קתני מומחה לאדם ואינו מומחה לבהמה ומי איכא מומחה לאדם ולא הוי מומחה לבהמה אין אדם דאית ליה מזלא מסייע ליה בהמה דלית לה מזלא לא מסייע לה
Pojď a slyš: Člověka smějí [o Šabatu] mazat a masírovat, ale zvíře mazat a masírovat nesmějí. Není tím snad míněno, že má ránu, a jde o utrpení? – Ne, rána se mu zahojila, a jde o požitek.
ת"ש סכין ומפרכסין לאדם ואין סכין ומפרכסין לבהמה מאי לאו דאיכא מכה ומשום צער לא דגמר מכה ומשום תענוג
Pojď a slyš: Zvíře, které zachvátila krev, nestaví do vody, aby se ochladilo; člověka, kterého zachvátila krev, stavějí do vody, aby se ochladil. Ula řekl: Je to opatření kvůli drcení léčiv.
ת"ש בהמה שאחזה דם אין מעמידין אותה במים בשביל שתצטנן אדם שאחזו דם מעמידין אותו במים בשביל שיצטנן אמר עולא גזירה משום שחיקת סממנין
A přijímáme opatření u zvířete? Vždyť se učí: Stálo-li [zvíře] mimo šabatovou hranici, smí je zavolat a ono přijde; a nepřijímáme opatření, že by ho mohl jít přivést!
ולבהמה מי גזרינן והתניא היתה עומדת חוץ לתחום קורא לה והיא באה ולא גזרינן דילמא אתי לאתויי
Rav Nachman bar Jicchak řekl: O samotné drcení léčiv se přou tanaité, neboť se učí: Zvíře, které sežralo vikev, nemá honit po dvoře, aby se uzdravilo; a rabi Ošaja to dovoluje. Rava vykládal: Halacha je podle rabiho Ošaji.
ר"נ בר יצחק אמר שחיקת סממנין גופה תנאי היא דתני' בהמה שאכלה כרשינין לא יריצנה בחצר בשביל שתתרפה ורבי אושעיא מתיר דרש רבא הלכה כרבי אושעיא:
Rav Josef řekl: Bereš si tanaity ze vzduchu? Je to spor tanaitů, neboť jsme se učili: Kozy vycházejí se svázanými vemeny. Rabi Jose to u všech zakazuje, kromě zabalených ovcí. Rabi Jehuda říká: Kozy vycházejí se svázanými vemeny, aby vyschla, ale ne kvůli [ochraně] mléka.
רב יוסף אמר תנאי שקלת מעלמא תנאי היא דתנן העזים יוצאות צרורות רבי יוסי אוסר בכלן חוץ מן הרחילות הכבונות ר' יהודה אומר עזים יוצאות צרורות ליבש אבל לא ליחלב
Rabíni učili: Stalo se, že jednomu muži zemřela žena a zanechala mu syna k kojení, a on neměl na plat kojné. Stal se mu zázrak: otevřely se mu prsy jako dva prsy ženy, a kojil svého syna.
ת"ר מעשה באחד שמתה אשתו והניחה בן לינק ולא היה לו שכר מניקה ליתן ונעשה לו נס ונפתחו לו דדין כשני דדי אשה והניק את בנו
Rav Josef řekl: Pojď a pohleď, jak velký byl tento člověk, že se mu stal takový zázrak. Abaje mu řekl: Naopak, jak nízký byl tento člověk, že se kvůli němu změnil řád stvoření!
אמר רב יוסף בא וראה כמה גדול אדם זה שנעשה לו נס כזה א"ל אביי אדרבה כמה גרוע אדם זה שנשתנו לו סדרי בראשית
Rav Jehuda řekl: Pojď a pohleď, jak obtížná je obživa člověka, že se kvůli němu změnil řád stvoření. Rav Nachman řekl: Uvědom si, že se děje zázrak, ale potrava se nestvořila.
אמר רב יהודה בא וראה כמה קשים מזונותיו של אדם שנשתנו עליו סדרי בראשית אמר רב נחמן תדע דמתרחיש ניסא ולא אברו מזוני:
Rabíni učili: Stalo se, že si jeden muž vzal ženu bez ruky, a nepoznal to na ní až do dne její smrti. Rav řekl: Pojď a pohleď, jak cudná byla tato žena, že to na ní její manžel nepoznal. Rabi Chija mu řekl: U ní je to obvyklé; spíše [pohleď], jak cudný byl tento muž, že nepozoroval [tělo] své ženy.
ת"ר מעשה באדם אחד שנשא אשה גידמת ולא הכיר בה עד יום מותה אמר רב בא וראה כמה צנועה אשה זו שלא הכיר בה בעלה אמר לו רבי חייא זו דרכה בכך אלא כמה צנוע אדם זה שלא הכיר באשתו:
„Berani vycházejí s chrániči [lvuvin].“ Co jsou lvuvin? Rav Huna řekl: Tutrej. Jak plyne, že lvuvin je výraz pro přiblížení? Protože je psáno: „Uchvátila jsi mi srdce, sestro má, nevěsto“ (Pís 4,9).
זכרים יוצאין לבובין: מאי לבובין אמר רב הונא תותרי מאי משמע דהאי לבובין לישנא דקרובי הוא דכתיב (שיר השירים ד, ט) לבבתני אחותי כלה
Ula řekl: Je to kůže, kterou jim přivazují proti srdci, aby se na ně nevrhli vlci. – Vrhají se vlci na samce, a na samice se nevrhají? – Protože jdou v čele stáda. – A vrhají se vlci na čelo stáda, a na konec stáda ne? – Spíše protože jsou tuční. – A mezi samicemi nejsou tučné? A dále, poznají snad [vlci] rozdíl mezi jedněmi a druhými? – Spíše protože vztyčují nos a kráčejí, jako by se rozhlíželi.
עולא אמר עור שקושרין להם כנגד לבם כדי שלא יפלו עליהן זאבים זאבים אזכרים נפלי אנקיבות לא נפלי משום דמסגו בריש עדרא וזאבין בריש עדרא נפלי בסוף עדרא לא נפלי אלא משום דשמני ובנקבות ליכא שמני ותו מי ידעי בין הני להני אלא משום דזקפי חוטמייהו ומסגו כי דוו
Rav Nachman bar Jicchak řekl: Je to kůže, kterou jim přivazují pod přirození, aby nenaskakovali na samice. Z čeho [to plyne]? Z toho, co se učí v závěru: A ovce vycházejí šchuzot. Co je šchuzot? Že jim drží ocas nahoře, aby na ně naskakovali samci. Na začátku – aby nenaskakovali na samice, a v závěru – aby na ně naskakovali samci.
רב נחמן בר יצחק אמר עור שקושרין להן תחת זכרותן כדי שלא יעלו על הנקבות ממאי מדקתני סיפא והרחלים יוצאות שחוזות מאי שחוזות שאוחזין האליה שלהן למעלה כדי שיעלו עליהן זכרים רישא כדי שלא יעלו על הנקבות וסיפא כדי שיעלו עליהן זכרים
Jak plyne, že šchuzot je výraz pro odhalení? Protože je psáno: „A hle, žena mu jde vstříc,
מאי משמע דהאי שחוזות לישנא דגלויי הוא דכתיב (משלי ז, י) והנה אשה לקראתו
Originál: Shabbat 53b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.