Šabat 54a שבת

v šatu nevěstky a se skrytým srdcem“ (Př 7,10).

„Ovce vycházejí kvulot.“ Co je kvulot? Že jim spoutají ocas dolů, aby na ně nenaskakovali samci. Jak plyne, že kavul je výraz pro to, co nenese plody? Protože je psáno: „Co jsou to za města, která jsi mi dal, můj bratře? A nazval (je) zemí Kavul až do dnešního dne“ (1Kr 9,13).

Co je „země Kavul“? Rav Huna řekl: Byli v ní lidé ověšení stříbrem a zlatem. Rava mu řekl: Je-li tomu tak, je psáno: („protože se mu nelíbila“) (1Kr 9,12) – protože byli ověšeni stříbrem a zlatem, nelíbila se mu? Odpověděl mu: Ano – protože byli bohatí a zhýčkaní, nepracovali.

Rav Nachman bar Jicchak řekl: Byla to bahnitá země; a proč se jí říká Kavul? Protože se v ní noha boří až po kotník [kavla]. A lidé říkají: Spoutaná země, která nenese plody.

„Kvunot.“ Co je kvunot? Že je balí kvůli jemné vlně. Jak jsme se učili: Vyvýšenina [je bílá] jako bílá vlna. Co je bílá vlna? Rav Bivaj bar Abaje řekl: Jako čistá vlna jednodenního [jehněte], které balí kvůli jemné vlně.

„A kozy vycházejí se svázanými vemeny.“ Bylo řečeno: Rav řekl: Halacha je podle rabiho Jehudy. A Šmuel řekl: Halacha je podle rabiho Joseho.

A někteří tradují toto učení samostatně: Rav řekl: Aby vyschla, je dovoleno, ale ne kvůli mléku. A Šmuel řekl: Jedno i druhé je zakázáno.

A někteří je tradují k tomuto: Kozy vycházejí se svázanými vemeny, aby vyschla, ale ne kvůli mléku. Jménem rabiho Jehudy ben Betery řekli: Tak zní halacha; ale kdo může rozhodnout, která je kvůli vyschnutí a která kvůli mléku? A protože je nerozeznávají, je jedno i druhé zakázáno. Šmuel řekl, a někteří říkají, že rav Jehuda řekl jménem Šmuela: Halacha je podle rabiho Jehudy ben Betery. Když přišel Ravin, řekl jménem rabiho Jochanana: Halacha je podle prvního tanaity.

MIŠNA: A s čím [zvíře] nevychází? Velbloud nemá vycházet s polštářkem [na ocase], ani se svázanou přední nohou k zadní, ani s ohnutou a svázanou přední nohou; a tak i všechna ostatní zvířata.

Nemá svázat velbloudy jednoho k druhému a táhnout je; ale smí vzít provazy do ruky a táhnout je, jen aby je neomotával.

GEMARA: Učí se: Velbloud nemá vycházet s polštářkem přivázaným k ocasu, ale smí vycházet s polštářkem přivázaným k ocasu i k hrbu. Raba bar rav Huna řekl: Velbloudice smí vycházet s polštářkem přivázaným k plodovému lůžku.

„Ani se svázanou přední nohou k zadní [akud], ani s ohnutou a svázanou [ragul].“ Rav Jehuda řekl: Akud – spoutání ruky a nohy, jako [u] Jicchaka, syna Abrahamova; ragul – aby neohýbal [přední] nohu k paži a nesvazoval ji.

Namítá se: Akud – [spoutání] obou rukou a obou nohou; ragul – aby neohýbal nohu k paži a nesvazoval ji. – On mluví podle tohoto tanaity, neboť se učí: Akud – spoutání ruky a nohy, nebo obou rukou a obou nohou; ragul – aby neohýbal nohu k paži a nesvazoval ji.

A stále to nesouhlasí. Začátek a konec jsou v pořádku, ale střední část je obtížná.

Spíše mluví podle tohoto tanaity: Akud – spoutání ruky a nohy, jako [u] Jicchaka, syna Abrahamova; ragul – aby neohýbal nohu k paži a nesvazoval ji.

„Nemá svázat velbloudy.“ Jaký je důvod? Rav Aši řekl: Protože to vypadá, jako by šel na trh.

„Ale smí vzít.“ Rav Aši řekl: To se učilo jen ve věci kilajim. Kilajim čeho? Řekneš-li kilajim s člověkem – vždyť jsme se učili: Člověk smí se všemi [zvířaty] orat a táhnout!

Spíše kilajim provazů. – Vždyť se učí: Kdo [látky] sepne jedním stehem, není to spojení!

Ve skutečnosti [jde o] kilajim provazů, a míní se toto: jen aby je neomotal a nesvázal.

Šmuel řekl: Jen aby [provaz] nevyčníval z jeho ruky o dlaň. Vždyť v domě Šmuela se učilo: o dvě dlaně!

Abaje řekl: Nyní, když Šmuel řekl dlaň a v domě Šmuela se učilo dvě dlaně, Šmuel nám přišel sdělit halachu pro praxi.