Šabat 91a שבת

Mohl bys říci, že jeho [původní] úmysl pozbyl platnosti; proto nás to učí: Kdo jedná, jedná na základě původního úmyslu.

Řekl rav Jehuda, řekl Šmuel: Rabi Meir činil vinným i toho, kdo vynese jediné pšeničné zrno k setí. To je zřejmé – učili jsme se ‚v jakémkoli množství‘! – Mohl bys říci, že ‚v jakémkoli množství‘ [je řečeno jen] na rozdíl od [míry] sušeného fíku, ale vlastně [je vinen až], když je tu [objem] olivy; proto nás to učí. Namítl rav Jicchak, syn rava Jehudy: Ale podle toho, zamýšlel-li vynést celý svůj dům, [je] také [pravda], že není vinen, dokud nevynese všechno? – Tam jeho úmysl ztrácí platnost vůči [úmyslu] všech ostatních lidí.

A kdokoli jiný je vinen jen za [obvyklou] míru. Naše mišna není podle rabi Šimona ben Elazara, neboť se učí: Obecné pravidlo řekl rabi Šimon ben Elazar: Cokoli není vhodné k uschování a nic takového se neuschovává, ale pro tohoto [člověka] to bylo vhodné a on to uschoval, a přišel jiný a vynesl to – je tento vinen kvůli úmyslu onoho.

Řekl Rava, řekl rav Nachman: Vynesl-li [objem] sušeného fíku k jídlu a rozmyslel si to [a chtěl jej] k setí, nebo [vynesl jej] k setí a rozmyslel si to [a chtěl jej] k jídlu, je vinen. To je zřejmé – ať jdeš sem, je tu míra, ať jdeš tam, je tu míra! – Mohl bys říci, že potřebujeme vyzvednutí a položení s jediným úmyslem, a ten tu není; proto nás to učí.

Ptal se Rava: Vynesl-li půl sušeného fíku k setí, a on nabobtnal, a rozmyslel si to [a chtěl jej] k jídlu – jak to je? Řekneš-li, [že] tam je vinen, protože ať jdeš sem, je tu míra, ať jdeš tam, je tu míra – zde, protože ve chvíli, kdy jej vynesl, v něm nebyla míra pro jídlo, není vinen? Nebo snad, protože kdyby mlčel a nic si o něm nemyslel, byl by vinen kvůli úmyslu setí, je vinen i nyní?

A řekneš-li, [že] protože kdyby mlčel a nic si o něm nemyslel, byl by vinen kvůli úmyslu setí, je vinen i nyní – vynesl-li [objem] sušeného fíku k jídlu, a on se scvrkl, a rozmyslel si to [a chtěl jej] k setí – jak to je? Zde jistě, kdyby mlčel, nebyl by vinen kvůli prvnímu úmyslu; nebo snad se řídíme tím, co je nyní, a je vinen? A řekneš-li, [že] se řídíme tím, co je nyní, a je vinen – vynesl-li [objem] sušeného fíku k jídlu, a on se scvrkl a pak znovu nabobtnal – jak to je? Existuje ohledně Šabatu vyřazení, nebo ohledně Šabatu vyřazení neexistuje? Zůstává nerozhodnuto.

Zeptal se Rava rava Nachmana: Hodil-li [někdo] [objem] olivy truma do nečistého domu – jak to je? Ohledně čeho? Jde-li o Šabat, potřebujeme [objem] sušeného fíku; jde-li o nečistotu, u pokrmů potřebujeme [objem] vejce! – Vlastně ohledně Šabatu, a [jde o případ], kdy je tam [už] méně než vejce pokrmů a toto [množství] jej doplňuje na vejce: jak to je? Protože se to sčítá ohledně nečistoty, je vinen i ohledně Šabatu? Nebo snad ohledně Šabatu vždy potřebujeme sušený fík? Řekl mu: Učili jsme se to: Aba Šaul říká: Dva chleby a předkladné chleby – jejich míra je sušený fík. Ale proč? Řekněme: protože ohledně