takže kdyby chtěl, rozpáral by jej a vzal [peníze] jako slitek! – A protože jsou tu šňůrky, vytáhne jej až k ústí, rozváže a vezme, a šňůrky jsou spojeny uvnitř! – [Jde o měšec], který šňůrky nemá. A chceš-li, řekni: má je, ale jsou kolem něj ovinuty.
A tak řekl Rava: To učili jen o koši plném okurek a tykví, ale [je-li] plný hořčičného semínka, je vinen. Zjevně se domnívá, že spojení nádobou se za spojení nepovažuje. Abaje řekl: I [je-li] plný hořčičného semínka, je osvobozen. Zjevně se domnívá, že spojení nádobou se za spojení považuje. [Zdá se tedy, že] se Abaje postavil na stanovisko Ravy a Rava na stanovisko Abajeho! A [učenci] postavili [výrok]Abajeho proti [výroku]Abajeho a [výrok]Ravy proti [výroku]Ravy,
וכן אמר רבא לא שנו אלא בקופה מלאה קישואין ודלועין אבל מלאה חרדל חייב אלמא קסבר אגד כלי לא שמיה אגד אביי אמר אפילו מלאה חרדל פטור אלמא קסבר אגד כלי שמיה אגד קם אביי בשיטתיה דרבא קם רבא בשיטתיה דאביי ורמי דאביי אדאביי ורמי דרבא אדרבא
neboť bylo řečeno: Kdo vynese plody do veřejného prostranství – Abaje řekl: rukou, je vinen; v nádobě, je osvobozen; a Rava řekl: rukou, je osvobozen; v nádobě, je vinen.
דאיתמר המוציא פירות לרה"ר אביי אמר ביד חייב בכלי פטור ורבא אמר ביד פטור בכלי חייב
Obrať [jejich výroky]. – Rukou je vinen? Ale vždyť jsme se učili: Vztáhl-li hospodář ruku ven a chudý z ní vzal, nebo do ní vložil, a [hospodář] ji vtáhl zpět, jsou oba osvobozeni! – Tam [byla ruka] výše než tři [dlaně nad zemí], zde níže než tři.
איפוך ביד חייב והתנן פשט בעל הבית את ידו לחוץ ונטל העני מתוכה או שנתן לתוכה והכניס שניהן פטורין התם למעלה מג' הכא למטה מג':
MIŠNA: Kdo vynáší, ať pravou, nebo levou rukou, v záňadří nebo na ramenou, je vinen, neboť tak nesli synové Kehatovi. [Kdo vynáší] hřbetem ruky, nohou, ústy, loktem, v uchu, ve vlasech, v peněžním pásu s ústím dolů, mezi peněžním pásem a košilí, v lemu košile, v botě, v sandálu – je osvobozen, protože nevynášel tak, jak se obvykle vynáší.
מתני׳ המוציא בין בימינו בין בשמאלו בתוך חיקו או על כתיפיו חייב שכן משא בני קהת כלאחר ידו ברגלו בפיו ובמרפקו באזנו ובשערו ובפונדתו ופיה למטה בין פונדתו לחלוקו ובשפת חלוקו במנעלו בסנדלו פטור שלא הוציא כדרך המוציאין:
GEMARA: Řekl rabi Elazar: Kdo vynese břemeno výše než deset dlaní [nad zemí], je vinen, neboť tak nesli synové Kehatovi. A odkud víme [jak vypadalo] nesení synů Kehatových? Neboť je psáno: „u příbytku a u oltáře kolem“ (Nu 3,26) – přirovnává oltář k příbytku: jako příbytek [měl] deset loket, tak i oltář [měl] deset loket.
גמ׳ אמר ר"א המוציא משאוי למעלה מעשרה טפחים חייב שכן משא בני קהת ומשא בני קהת מנלן דכתיב (במדבר ג, כו) על המשכן ועל המזבח סביב מקיש מזבח למשכן מה משכן י' אמות אף מזבח י' אמות
A odkud víme o samotném příbytku? Neboť je psáno: „Deset loket bude délka desky“ (Ex 26,16), a je psáno: „A rozprostřel stan nad příbytkem“ (Ex 40,19), a řekl Rav: Náš učitel Mojžíš jej rozprostřel – odtud se učíš, že výška levitů byla deset loket. A máme podání, že každé břemeno nesené na tyčích [visí] jednou třetinou nahoře a dvěma třetinami dole; vychází tedy, že bylo neseno velmi vysoko.
ומשכן גופיה מנלן דכתיב (שמות כו, טז) עשר אמות אורך הקרש וכתיב (שמות מ, יט) ויפרוש את האהל על המשכן ואמר רב משה רבינו פרשו מכאן אתה למד גובהן של לויים עשר אמות וגמירי דכל טונא דמידלי במוטות תילתא מלעיל ותרי תילתי מלתחת אישתכח דהוה מידלי טובא
A chceš-li, řekni [to] z truhly, neboť řekl mistr: Truhla [měla] devět [dlaní] a příkrov dlaň – to je deset; a máme podání, že každé břemeno nesené na tyčích [visí] jednou třetinou nahoře a dvěma třetinami dole; vychází tedy, že se nacházela výše než deset [dlaní]. – Ať se to tedy naučíme z Mojžíše! – Snad je Mojžíš výjimkou, neboť řekl mistr: Šechina spočívá jen na moudrém, silném, bohatém a urostlém.
ואיבעית אימא מארון דאמר מר ארון תשעה וכפורת טפח הרי כאן י' וגמירי דכל טונא דמידלי במוטות תילתא מלעיל ותרי תילתי מלרע אישתכח דלמעלה מי' הוה קאי וליגמר ממשה דילמא משה שאני דאמר מר אין השכינה שורה אלא על חכם גבור ועשיר ובעל קומה
Řekl Rav jménem rabi Chiji: Kdo vynese v Šabat břemeno na hlavě, je povinen obětí za hřích, protože obyvatelé Hucalu to tak dělají. – Což jsou obyvatelé Hucalu většinou světa? – Nýbrž bylo-li to řečeno, bylo to řečeno takto: Řekl Rav jménem rabi Chiji: Jeden z obyvatel Hucalu, který vynesl v Šabat břemeno na hlavě, je vinen, protože obyvatelé jeho města to tak dělají. – Ať jeho úmysl ztratí platnost vůči [úmyslu] všech ostatních lidí! – Nýbrž bylo-li to řečeno, bylo to řečeno takto: Kdo vynese břemeno na hlavě, je osvobozen;
אמר רב משום רבי חייא המוציא משאוי בשבת על ראשו חייב חטאת שכן אנשי הוצל עושין כן ואנשי הוצל רובא דעלמא אלא אי איתמר הכי איתמר אמר רב משום רבי חייא אחד מבני הוצל שהוציא משוי על ראשו בשבת חייב שכן בני עירו עושין כן ותיבטל דעתו אצל כל אדם אלא אי איתמר הכי איתמר המוציא משוי על ראשו פטור
Originál: Shabbat 92a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.