Šabat 93a שבת

[Drželi-li] kotouč sušených fíků a vynesli jej do veřejného prostranství, [nebo] trám a vynesli jej do veřejného prostranství – rabi Jehuda říká: Nemohl-li jej vynést jeden, a vynesli jej dva, jsou vinni; a ne-li, jsou osvobozeni. Rabi Šimon říká: I když jej jeden vynést nemohl, a vynesli jej dva, jsou osvobozeni. Proto je řečeno ‚když učiní‘: jednotlivec, který ji vykonal, je vinen; dva, kteří ji vykonali, jsou osvobozeni.

V čem se přou? V tomto verši: „Zhřeší-li neúmyslně jedna duše z lidu země, když učiní [jedno z přikázání]“ (Lv 4,27). Rabi Šimon se domnívá, že jsou psána tři vymezení: ‚duše zhřeší‘, ‚jedna zhřeší‘, ‚když učiní, zhřeší‘ – jedno k vyloučení [případu], kdy tento vyzvedne a onen položí; jedno k vyloučení [případu], kdy tento může a onen může; a jedno k vyloučení [případu], kdy tento nemůže a onen nemůže.

A rabi Jehuda: jedno k vyloučení [případu], kdy tento vyzvedne a onen položí; jedno k vyloučení [případu], kdy tento může a onen může; a jedno k vyloučení jednotlivce, který [přestoupení] učinil na základě rozhodnutí soudu. A rabi Šimon? Jednotlivec, který [je] učinil na základě rozhodnutí soudu, je [podle něj] povinen.

A rabi Meir? Je snad psáno ‚duše zhřeší, jedna zhřeší, když učiní, zhřeší‘? Psána jsou [jen] dvě vymezení: jedno k vyloučení [případu], kdy tento vyzvedne a onen položí, a jedno k vyloučení jednotlivce, který [přestoupení] učinil na základě rozhodnutí soudu.

Řekl mistr: Tento může a tento nemůže – podle všech je vinen. Který z nich je vinen? Řekl rav Chisda: Ten, kdo může; neboť ten, kdo nemůže – co dělá? Řekl mu rav Hamnuna: Pomáhá mu! Řekl mu: Pomoc nemá podstatu.

Řekl rav Zevid jménem Ravy: I my jsme se to učili: Seděl-li [zav] na lůžku a pod nohama lůžka byly čtyři pláště, jsou nečisté, protože [lůžko] nemůže stát na třech [nohách]; a rabi Šimon je prohlašuje za čisté. Jel-li na zvířeti a pod nohama zvířete byly čtyři pláště, jsou čisté, protože [zvíře] může stát na třech. Ale proč? Vždyť si [nohy] navzájem pomáhají! Což ne proto, že říkáme: pomoc nemá podstatu?

Řekl rav Jehuda z Diskarty: Vlastně ti mohu říci, že pomoc podstatu má, ale zde je to jinak, protože [zvíře nohu] zcela zvedá. – Ale protože jednou zvedne tuto a jindy zase onu, ať je to jako zav, který se převaluje! Což jsme se neučili: Zav, který ležel na pěti lavicích nebo na pěti pásech – [leží-li] podél nich, jsou nečisté; napříč, jsou čisté; spal-li a je pochybnost, zda se na nich převaloval, jsou nečisté?

Nýbrž ne proto, že říkáme: pomoc nemá podstatu? Řekl rav Papi jménem Ravy: I my jsme se to učili: