Řekni: Míra dobra je větší než míra trestu. O míře dobra je psáno: „Přikázal oblakům shůry a otevřel nebeské dveře, a dal na ně pršet manu k jídlu“ (Ž 78,23–24); a o míře trestu praví: „A otevřela se nebeská okna“ (Gn 7,11).
הוי אומר מדה טובה מרובה ממדת פורענות במדה טובה כתיב (תהלים עח, כג) ויצו שחקים ממעל ודלתי שמים פתח וימטר עליהם מן לאכול ובמידת פורענות הוא אומר (בראשית ז, יא) וארובות השמים נפתחו
O míře trestu je psáno: „Vyjdou a uvidí mrtvoly lidí, kteří se proti mně vzbouřili, neboť jejich červ neumře a jejich oheň nevyhasne, a budou ohavností pro všechno tělo“ (Iz 66,24). Vždyť když člověk v tomto světě vloží prst do ohně, hned se popálí! Nýbrž jako Svatý, budiž požehnán, dává ničemům sílu přijmout jejich trest, tak dává Svatý, budiž požehnán, spravedlivým sílu přijmout jejich dobro.
במידת פורענות כתיב (ישעיהו סו, כד) ויצאו וראו בפגרי האנשים הפושעים בי כי תולעתם לא תמות ואשם לא תכבה והיו דראון לכל בשר והלא אדם מושיט אצבעו באור בעולם הזה מיד נכוה אלא כשם שנותן הקב"ה כח ברשעים לקבל פורענותם כך נותן הקב"ה כח בצדיקים לקבל טובתן:
„Rabi Akiva říká: Také ten, kdo čte vnější knihy“ atd. Učí se: [To jsou] knihy heretiků. Rav Josef řekl: Také v knize Ben Siry je zakázáno číst. Zeptal se ho Abaje: Jaký je důvod? Snad proto, že je v ní psáno: Nestahuj z ryby kůži ani od jejích uší, aby se její kůže nezmařila, ale upeč ji v ohni a sněz s ní dva chleby?
רבי עקיבא אומר אף הקורא בספרים החיצונים וכו': תנא בספרי מינים רב יוסף אמר בספר בן סירא נמי אסור למיקרי א"ל אביי מאי טעמא אילימא משום דכתב [ביה] לא תינטוש גילדנא מאודניה דלא ליזיל משכיה לחבלא אלא צלי יתיה בנורא ואיכול ביה תרתין גריצים
Bereme-li to doslova, i v Tóře je psáno: „Nezničíš její stromy“ (Dt 20,19); bereme-li to jako výklad, učí slušnému chování: že [muž] nemá obcovat nepřirozeným způsobem.
אי מפשטיה באורייתא נמי כתב (דברים כ, יט) לא תשחית את עצה אי מדרשא אורח ארעא קמ"ל דלא ליבעול שלא כדרכה
Nýbrž proto, že je psáno: Dcera je pro otce klamným pokladem; ze strachu o ni nespí v noci: v dětství, aby nebyla svedena; v dospívání, aby se nedopustila smilstva; když dospěje, aby se nevdala; vdá-li se, aby neměla děti; zestárne-li, aby neprovozovala čarodějnictví? – Vždyť to řekli i rabíni: Svět nemůže být bez mužů a bez žen; blaze tomu, jehož děti jsou synové, běda tomu, jehož děti jsou dcery!
ואלא משום דכתיב בת לאביה מטמונת שוא מפחדה לא יישן בלילה בקטנותה שמא תתפתה בנערותה שמא תזנה בגרה שמא לא תינשא נישאת שמא לא יהיו לה בנים הזקינה שמא תעשה כשפים הא רבנן נמי אמרוה אי אפשר לעולם בלא זכרים ובלא נקבות אשרי מי שבניו זכרים אוי לו למי שבניו נקבות
Nýbrž proto, že je psáno: Nepouštěj si do srdce starost, neboť starost zabila mocné muže? – Vždyť to řekl i Šalomoun: „Starost v srdci člověka – ať ji potlačí“ (Př 12,25). Rabi Ami a rabi Asi: jeden řekl: Ať ji vypudí ze své mysli; a druhý řekl: Ať ji vypoví druhým.
אלא משום דכתיב לא תעיל דויא בלבך דגברי גיברין קטל דויא הא שלמה אמרה (משלי יב, כה) דאגה בלב איש ישחנה ר' אמי ור' אסי חד אמר ישיחנה מדעתו וחד אמר ישיחנה לאחרים
Nýbrž proto, že je psáno: Zdržuj mnohé od svého domu a nepřiváděj každého do svého domu? – Vždyť to řekl i Rabi, neboť se učí: Rabi říká: Ať si člověk nikdy nepřivádí mnoho přátel do svého domu, jak je řečeno: „Muž mnoha přátel přijde k úhoně“ (Př 18,24).
ואלא משום דכתיב מנע רבים מתוך ביתך ולא הכל תביא אל ביתך והא רבי נמי אמרה דתניא רבי אומר לעולם לא ירבה אדם רעים בתוך ביתו שנאמר (משלי יח, כד) איש רעים להתרועע
Nýbrž proto, že je psáno: Řídkovousý je chytrý, hustovousý je hloupý; kdo fouká do svého poháru, nemá žízeň; kdo říká: S čím budu jíst chléb? – vezmi mu chléb; kdo má ve vousech pěšinu, s tím si nikdo neporadí.
אלא משום דכתיב זלדקן קורטמן עבדקן סכסן דנפח בכסיה לא צחי אמר במאי איכול לחמא לחמא סב מיניה מאן דאית ליה מעברתא בדיקני' כולי עלמא לא יכלי ליה
Řekl Rav Josef: Dobré výroky, které v ní jsou, vykládáme: Dobrá žena je dobrý dar, dostane se do klína tomu, kdo se bojí Boha. Zlá žena je malomocenstvím pro svého muže. Jaká je jeho náprava? Ať ji vyžene ze svého domu a bude uzdraven ze svého malomocenství. Krásná žena – blaze jejímu muži, počet jeho dnů je dvojnásobný.
אמר רב יוסף מילי מעלייתא דאית ביה דרשינן להו אשה טובה מתנה טובה בחיק ירא אלהים תנתן אשה רעה צרעת לבעלה מאי תקנתיה יגרשנה מביתו ויתרפא מצרעתו אשה יפה אשרי בעלה מספר ימיו כפלים
Odvrať své oči od půvabné ženy, abys nebyl chycen do jejích sítí. Nepřikloň se k jejímu muži, abys s ním míchal víno a opojný nápoj, neboť krásou ženy byli mnozí zničeni a početní jsou všichni, které zabila. Mnohé byly rány podomního obchodníka; ti, kdo navykají ke smilstvu, jsou jako jiskra, která zažehne uhlík. „Jako klec plná ptáků, tak jsou jejich domy plné lsti“ (Jr 5,27). Zdržuj mnohé od svého domu a nepřiváděj každého do svého domu. Mnozí ať jsou ti, kdo se ptají na tvé blaho, ale své tajemství odhal jednomu z tisíce. Před tou, která leží v tvém klíně, střez dveře svých úst. Netrap se trápením zítřka, „neboť nevíš, co přinese den“ (Př 27,1) – možná zítra už nebude, a bude se tedy trápit pro svět, který není jeho.
העלם עיניך מאשת חן פן תלכד במצודתה אל תט אצל בעלה למסוך עמו יין ושכר כי בתואר אשה יפיה רבים הושחתו ועצומים כל הרוגיה רבים היו פצעי רוכל המרגילים לדבר ערוה כניצוץ מבעיר גחלת (ירמיהו ה, כז) ככלוב מלא עוף כן בתיהם מלאים מרמה מנע רבים מתוך ביתך ולא הכל תביא ביתך רבים יהיו דורשי שלומך גלה סודך לאחד מאלף משוכבת חיקך שמור פתחי פיך אל תצר צרת מחר (משלי כז, א) כי לא תדע מה ילד יום שמא למחר איננו ונמצא מצטער על עולם שאינו שלו
„Všechny dny chudého jsou zlé“ (Př 15,15). Ben Sira říká: I noci. Jeho střecha je nejníže ze všech střech a jeho vinice na vrcholu hor; z jiných střech stéká déšť na jeho střechu a hlína z jeho vinice na vinice [jiných].
(משלי טו, טו) כל ימי עני רעים בן סירא אומר אף לילות בשפל גגים גגו ובמרום הרים כרמו ממטר גגים לגגו ומעפר כרמו לכרמים
Řekl rabi Zera, řekl Rav: Co znamená, co je psáno: „Všechny dny chudého jsou zlé“ (Př 15,15)? To jsou znalci Talmudu. „Ale kdo má dobré srdce, má ustavičnou hostinu“ – to jsou znalci Mišny.
אמר ר' זירא אמר רב מאי דכתיב (משלי טו, טו) כל ימי עני רעים אלו בעלי תלמוד וטוב לב משתה תמיד אלו בעלי משנה
Rava řekl opak. A to je, co řekl Rav Mešaršeja jménem Ravy: Co znamená, co je psáno: „Kdo láme kameny, ublíží si jimi“ (Kaz 10,9)? To jsou znalci Mišny. „Kdo štípe dříví, vystavuje se jím nebezpečí“ (Kaz 10,9) – to jsou znalci Talmudu.
רבא אמר איפכא והיינו דאמר רב משרשיא משמיה דרבא מאי דכתיב (קהלת י, ט) מסיע אבנים יעצב בהם אלו בעלי משנה (קהלת י, ט) ובוקע עצים יסכן בם אלו בעלי תלמוד
Rabi Chanina říká: „Všechny dny chudého jsou zlé“ – to je ten, kdo má zlou ženu; „ale kdo má dobré srdce, má ustavičnou hostinu“ – to je ten, kdo má dobrou ženu. Rabi Janaj říká: „Všechny dny chudého jsou zlé“ – to je choulostivý člověk; „ale kdo má dobré srdce, má ustavičnou hostinu“ – to je ten, kdo má dobrou mysl. Rabi Jochanan řekl: „Všechny dny chudého jsou zlé“ – to je soucitný člověk; „ale kdo má dobré srdce, má ustavičnou hostinu“ – to je krutý člověk. Rabi Jehošua ben Levi řekl: „Všechny dny chudého jsou zlé“ – to je ten,
רבי חנינא אומר כל ימי עני רעים זה מי שיש לו אשה רעה וטוב לב משתה תמיד זה שיש לו אשה טובה רבי ינאי אומר כל ימי עני רעים זה אסטניס וטוב לב משתה תמיד זה שדעתו יפה רבי יוחנן אמר כל ימי עני רעים זה רחמני וטוב לב משתה תמיד זה אכזרי רבי יהושע בן לוי אמר כל ימי עני רעים זה
Originál: Sanhedrin 100b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.