Sanhedrin 105b סנהדרין

se sklonil, padl, ulehl“ atd. (Sd 5,27).

„A zná poznání Nejvyššího“ (Nu 24,16) – když neznal ani mysl svého zvířete, mohl znát mysl Nejvyššího? Co je s myslí jeho zvířete? Když mu [velmoži] řekli: Proč nejedeš na koni? Řekl jim: Pustil jsem je na pastvu na vlhké louky.

[Oslice] mu řekla: „Což nejsem tvá oslice“ (Nu 22,30)? [On řekl:] Jen k nošení nákladu. [Ona řekla:] „Na níž jsi jezdil“. [On řekl:] Jen příležitostně. [Ona řekla:] „Odjakživa až do dneška“,

a nejen to, ale v noci s tebou konám manželský styk. Zde je psáno: „Měla jsem snad ve zvyku [hahasken hiskanti]“ (Nu 22,30), a tam je psáno: „A byla mu družkou [sochenet]“ (1Kr 1,2).

Co tedy znamená „a zná poznání Nejvyššího“? Že dovedl přesně zachytit tu chvíli, kdy se Svatý, budiž požehnán, hněvá.

A to je to, co prorok říká Izraeli: „Můj lide, rozpomeň se, co zamýšlel Balak, král moabský, a co mu odpověděl Bilam, syn Beorův, od Šitim až do Gilgalu, abys poznal spravedlivé činy Hospodinovy“ (Mi 6,5). Co znamená „abys poznal spravedlivé činy Hospodinovy“? Svatý, budiž požehnán, řekl Izraeli: Poznejte, kolik spravedlivých činů jsem pro vás vykonal, že jsem se po všechny ty dny, za dnů svévolného Bilama, nehněval. Neboť kdybych se byl po všechny ty dny hněval, nezůstal by z nepřátel Izraele [opisně: z Izraele] nikdo, kdo by přežil a unikl.

To je to, co Bilam řekl Balakovi: „Jak mám proklínat, koho Bůh neproklel, [a jak mám zlořečit, komu Hospodin nezlořečil]?“ (Nu 23,8) – po všechny ty dny se Hospodin nehněval. [A je psáno:] „Bůh se hněvá každý den“ (Ž 7,12). A jak dlouho trvá jeho hněv? Okamžik, jak je řečeno: „Neboť okamžik trvá jeho hněv, život je v jeho přízni“ atd. (Ž 30,6).

Chceš-li, řekni [to z tohoto verše]: „Jdi, můj lide, vejdi do svých komnat a zavři za sebou dveře, skryj se na malý okamžik, dokud nepřejde hněv“ (Iz 26,20). Kdy se hněvá? Během prvních tří hodin [dne], když zbělá hřebínek kohouta. Copak nebývá bílý každou chvíli? Každou jinou chvíli má červené žilky, ale v tu chvíli nemá červené žilky.

Jeden heretik, který bydlel v sousedství rabi Jehošuy ben Leviho, ho trápil. Jednoho dne [rabi Jehošua] vzal kohouta, přivázal ho k noze lůžka a posadil se. Řekl si: Až přijde ta chvíle, prokleji ho. Když ta chvíle přišla, zdřímnul si. Řekl: Z toho plyne, že to není správné, neboť je psáno: „Ani trestat spravedlivého není dobré“ (Př 17,26) – ani o heretikovi se nemá takto mluvit.

Učí se jménem rabi Meira: Ve chvíli, kdy vychází slunce a králové si nasazují koruny na hlavy a klanějí se slunci, ihned se [Svatý, budiž požehnán,] rozhněvá.

„Bilam vstal ráno a osedlal svou oslici“ (Nu 22,21). Učí se jménem rabi Šimona ben Elazara: Láska ruší řád důstojnosti – [to víme] od Avrahama, neboť je psáno: „Avraham vstal časně ráno“ (Gn 21,14) [a sám osedlal svého osla]. Nenávist ruší řád důstojnosti – [to víme] od Bilama, jak je řečeno: „Bilam vstal ráno a osedlal svou oslici.“

Rav Jehuda řekl, že Rav řekl: Člověk se má vždy zabývat Tórou a přikázáními, i když ne kvůli nim samým, neboť z [konání] ne kvůli nim samým dospěje ke [konání] kvůli nim samým. Neboť za odměnu za čtyřicet dva oběti, které přinesl Balak, si zasloužil, že z něho vzešla Rut. Rabi Josi bar Huna řekl: Rut byla dcerou Eglona, vnuka Balaka, krále moabského.

Rava řekl Rabovi bar Mari: Je psáno: „Ať Bůh učiní Šalomounovo jméno lepším, než je tvé jméno, a jeho trůn větším, než je tvůj trůn“ (1Kr 1,47). Sluší se takto mluvit ke králi? Řekl mu: Mysleli tím „podobně jako“.

Neboť jestliže to neřekneš takto, [jak vysvětlíš:] „Požehnaná mezi ženami buď Jael, žena Chevera Kenijského, mezi ženami ve stanu buď požehnána“ (Sd 5,24)? Kdo jsou ženy ve stanu? Sára, Rivka, Rachel a Lea. Sluší se takto mluvit? Nýbrž mysleli tím „podobně jako“; i zde mysleli „podobně jako“.

A to se rozchází s [názorem] rabi Josiho bar Choniho, neboť rabi Josi bar Choni řekl: Člověk žárlí na každého kromě svého syna a svého žáka. Svého syna – [to víme] od Šalomouna. A svého žáka – chceš-li, řekni: „Kéž mi připadne dvojnásobný díl tvého ducha“ (2Kr 2,9); a chceš-li, řekni: „Vložil na něho své ruce a ustanovil ho“ (Nu 27,23).

„Hospodin vložil slovo do úst Bilamových“ (Nu 23,5). Rabi Eliezer říká: Anděla. Rabi Jonatan řekl: Udici.

Rabi Jochanan řekl: Z požehnání toho svévolníka se můžeš dozvědět, co měl v srdci. Chtěl říci, aby neměli synagogy a domy studia – [a řekl:] „Jak dobré jsou tvé stany, Jákobe“ (Nu 24,5); aby na nich nespočinula Šechina – „a tvé příbytky, Izraeli“; aby jejich království netrvalo – „jako potoky se táhnou“ (Nu 24,6); aby neměli olivy a vinice – „jako zahrady u řeky“; aby se jejich vůně nešířila – „jako aloe, které zasadil Hospodin“;

aby neměli krále vysoké postavy – „jako cedry u vod“; aby neměli krále, syna krále – „voda bude prýštit z jeho věder“ (Nu 24,7); aby jejich království nevládlo nad národy – „a jeho símě u mnoha vod“; aby jejich království nebylo silné – „a jeho král bude vyšší než Agag“; aby jejich království nebudilo bázeň – „a jeho království se vyvýší“.

Rabi Aba bar Kahana řekl: Všechna [požehnání] se obrátila zpět v kletbu kromě synagog a domů studia, jak je řečeno: „Hospodin, tvůj Bůh, ti obrátil kletbu v požehnání, protože tě Hospodin, tvůj Bůh, miluje“ (Dt 23,6) – kletbu, a ne kletby.

Rabi Šmuel bar Nachmani řekl, že rabi Jonatan řekl: Co znamená, co je psáno: „Věrné jsou rány od přítele, ale hojné polibky od nepřítele“ (Př 27,6)? Lepší je kletba, kterou proklel Achija Šilonský Izrael, než požehnání, kterým ho požehnal svévolný Bilam. Achija Šilonský proklel Izrael rákosem, jak je řečeno: „Hospodin bude bít Izrael, jako se kývá rákos ve vodě“ atd. (1Kr 14,15). Jako tento rákos stojí na místě vod a jeho kmen