Sanhedrin 105a סנהדרין

který pocházel z Judy; „Moab mou umyvadlovou mísou“ – to je Gechazi, který byl potrestán kvůli záležitosti umývání; „na Edom hodím svůj střevíc“ – to je Doeg Edomský; „nade mnou, Pelešete, jásej [hitro’a’i]“ – služební andělé řekli před Svatým, budiž požehnán: Pane světa, jestliže přijde David, který zabil Pelištejce a dal tvým synům do dědictví Gat, co s ním učiníš? Řekl jim: Je na mně, abych z nich učinil přátele [re’im] jednoho druhému.

„Proč se tento lid, Jeruzalém, odvrátil trvalým odvratem [mešuva nicachat]?“ atd. (Jr 8,5). Rav řekl: Vítěznou odpověď [tešuva nicachat] dalo Shromáždění Izraele prorokovi. Prorok řekl Izraeli: Navraťte se v pokání. Vaši otcové, kteří zhřešili, kde jsou? Odpověděli mu: A vaši proroci, kteří nezhřešili, kde jsou? Jak je řečeno: „Vaši otcové, kde jsou? A proroci, budou žít navěky?“ (Za 1,5). Řekl jim: Navrátili se a doznali, jak je řečeno: „Avšak má slova a má ustanovení, která jsem přikázal svým služebníkům prorokům“ atd. (Za 1,6).

Šmuel řekl: Přišlo deset mužů a posadili se před ním. Řekl jim: Navraťte se v pokání. Řekli mu: Otrok, kterého jeho pán prodal, a žena, kterou její muž zapudil – má snad jeden vůči druhému ještě nějaký [nárok]? Svatý, budiž požehnán, řekl prorokovi: Jdi, řekni jim: „Kde je rozlukový list vaší matky, jímž jsem ji propustil? Anebo komu z mých věřitelů jsem vás prodal? Hle, pro své viny jste byli prodáni a pro vaše přestupky byla vaše matka propuštěna“ (Iz 50,1).

A to je to, co řekl Reš Lakiš: Co znamená, co je psáno: „David, můj služebník“, a „Nevuchadnecar, můj služebník“ (Jr 43,10)? Bylo zjevné a známé před Tím, který promluvil a svět povstal, že Izraelité jednou budou takto mluvit; proto Svatý, budiž požehnán, předešel [věci] a nazval ho svým služebníkem. Otrok, který nabyl majetek – otrok patří komu, a majetek patří komu?

„A co vám vystupuje na mysl, se rozhodně nestane – že říkáte: Budeme jako národy, jako rody zemí, sloužit dřevu a kameni. Jakože jsem živ, je výrok Pána Hospodina: Jistě silnou rukou, vztaženou paží a vylitým hněvem budu nad vámi kralovat“ (Ez 20,32–33). Rav Nachman řekl: S celým takovým hněvem ať se na nás Milosrdný hněvá, jen ať nás vykoupí.

„Jeho Bůh ho ukázní k právu a poučí ho“ (Iz 28,26). Raba bar bar Chana řekl: Prorok řekl Izraeli: Navraťte se v pokání. Řekli mu: Nemůžeme, zlý sklon nad námi vládne. Řekl jim: Ukázněte své sklony. Řekli mu: Jeho Bůh ať nás poučí.

„Čtyři prostí lidé: Bilam, Doeg, Achitofel a Gechazi.“ Bilam – bez lidu [belo am]. Jiný výklad: Bilam – že zahubil lid [bila am]. „Syn Beorův“ – že obcoval se zvířetem [be’ir].

Učí se: Beor je totožný s Kušanem Rišatajimem a je totožný s Lavanem Aramejským. Beor – že obcoval se zvířetem; Kušan Rišatajim – že spáchal na Izraeli dvě zlovolnosti, jednu za dnů Jákoba a jednu za dnů, kdy soudili soudci. A jaké bylo jeho [vlastní] jméno? Lavan Aramejský bylo jeho jméno.

Je psáno „syn Beorův“ (Nu 22,5) a je psáno „jeho syn Beor“ (Nu 24,3). Rabi Jochanan řekl: Jeho otec byl ve srovnání s ním jako jeho syn, co se proroctví týče.

[Z Mišny plyne, že] Bilam nepřijde do budoucího světa, ale jiní [nežidé] přijdou. Kdo je [autorem této] Mišny?

Je to rabi Jehošua, neboť se učí: Rabi Eliezer říká: „Svévolníci se vrátí do podsvětí, všechny národy, které zapomínají na Boha“ (Ž 9,18). „Svévolníci se vrátí do podsvětí“ – to jsou hříšníci z Izraele; „všechny národy, které zapomínají na Boha“ – to jsou hříšníci z modloslužebníků. To jsou slova rabi Eliezera. Rabi Jehošua mu řekl: Copak je řečeno „všechny národy“? Vždyť je řečeno jen „všechny národy, které zapomínají na Boha“. Nýbrž [výklad zní]: „Svévolníci se vrátí do podsvětí“ – kdo jsou to? „Všechny národy, které zapomínají na Boha.“

A i ten svévolník [Bilam] sám na sebe dal znamení, když řekl: „Kéž zemřu smrtí přímých“ (Nu 23,10) – jestliže zemřu smrtí přímých, ať je můj konec jako jejich; a jestliže ne, hle, jdu ke svému lidu.

„Šli starší Moabu a starší Midjanu“ (Nu 22,7). Učí se: Midjan a Moab spolu nikdy neměli mír. Podobenství o dvou psech, kteří byli u stáda a nesnášeli se. Přišel vlk na jednoho z nich. Řekl si ten druhý: Jestliže mu dnes nepomohu, zabije ho, a zítra přijde na mě. Šli tedy oba a zabili vlka. Rav Papa řekl: To je to, co lidé říkají: Lasice a kočka vystrojily svatební hostinu z tuku nešťastníka.

„Knížata Moabu zůstala u Bilama“ (Nu 22,8) – a knížata Midjanu kam odešla? Jakmile jim řekl: „Přenocujte zde tuto noc a podám vám zprávu“ (Nu 22,8), řekli si: Copak je nějaký otec, který nenávidí svého syna?

Rav Nachman řekl: Drzost pomáhá i vůči Nebesům. Zpočátku je psáno: „Nechoď s nimi“ (Nu 22,12), a nakonec je psáno: „Vstaň, jdi s nimi“ (Nu 22,20). Rav Šešet řekl: Drzost je království bez koruny, neboť je psáno: „Já jsem dnes slabý, ač pomazaný za krále, a tito muži, synové Cerujini, jsou tvrdší než já“ atd. (2S 3,39).

Rabi Jochanan řekl: Bilam kulhal na jednu nohu, jak je řečeno: „A šel šefi [kulhaje]“ (Nu 23,3). Šimšon [kulhal] na obě nohy, jak je řečeno: „Zmije [šefifon] na stezce, která kouše koně do pat“ (Gn 49,17). Bilam byl slepý na jedno oko, jak je řečeno: „Muž s otevřeným [šetum] okem“ (Nu 24,3).

Čaroval svým údem. Zde je psáno: „Padá, a oči má odkryté“ (Nu 24,4), a tam je psáno: „A hle, Haman padal na lože“ atd. (Est 7,8). Bylo řečeno: Mar Zutra řekl: Čaroval svým údem. Mar, syn Raviny, řekl: Že obcoval se svou oslicí. Ten, kdo říká, že čaroval svým údem – jak jsme řekli. A ten, kdo říká, že obcoval se svou oslicí – zde je psáno: „Sklonil se, ulehl“ (Nu 24,9), a tam je psáno: „Mezi jejíma nohama