znovu obrůstá a jeho kořeny jsou četné, a i kdyby všechny větry světa přišly a vanuly do něho, nehnou jím z jeho místa, nýbrž kývá se sem a tam s nimi, a jakmile větry utichnou, rákos stojí na svém místě.
מחליף ושרשיו מרובין ואפילו כל רוחות שבעולם באות ונושבות בו אין מזיזות אותו ממקומו אלא הוא הולך ובא עמהן כיון שדוממו הרוחות עמד קנה במקומו
Avšak svévolný Bilam je požehnal cedrem. Jako tento cedr nestojí na místě vod, jeho kořeny jsou nečetné a jeho kmen znovu neobrůstá; i kdyby všechny větry světa přišly a vanuly do něho, nehnou jím z jeho místa, ale jakmile do něho zavane jižní vítr, ihned ho vyvrátí a převrátí na tvář. A nejen to, ale rákos si zasloužil, že se z něho bere pero k psaní svitku Tóry, Proroků a Spisů.
אבל בלעם הרשע ברכן בארז מה ארז זה אינו עומד במקום מים ושרשיו מועטין ואין גזעו מחליף אפילו כל הרוחות שבעולם באות ונושבות בו אין מזיזות אותו ממקומו כיון שנשבה בו רוח דרומית מיד עוקרתו והופכתו על פניו ולא עוד אלא שזכה קנה ליטול ממנו קולמוס לכתוב ממנו ס"ת נביאים וכתובים
„Uviděl Kenijce a pronesl svůj výrok“ (Nu 24,21). Bilam řekl Jitrovi: Kenijče, nebyl jsi s námi v té radě? Kdo tě usadil vedle mocných světa [praotců]?
(במדבר כד, כא) וירא את הקיני וישא משלו אמר לו בלעם ליתרו קיני לא היית עמנו באותה עצה מי הושיבך אצל איתני עולם
A to je to, co řekl rabi Chija bar Aba, že rabi Simaj řekl: Tři byli v té radě [u faraona], a to: Bilam, Ijov a Jitro. Bilam, který radil, byl zabit; Ijov, který mlčel, byl odsouzen k utrpením; a Jitro, který uprchl, si zasloužil, že jeho potomci zasedali v Síni tesaných kamenů, jak je řečeno: „A rody písařů, kteří bydleli v Jaabecu: Tiratejci, Šimatejci a Suchatejci; to jsou Kenijci, kteří pocházejí od Chamata, otce domu Rechavova“ (1Pa 2,55), a je psáno: „Synové Kenijce, tchána Mojžíšova, vytáhli z Města palem“ (Sd 1,16).
והיינו דא"ר חייא בר אבא א"ר סימאי שלשה היו באותה עצה אלו הן בלעם איוב ויתרו בלעם שיעץ נהרג איוב ששתק נידון ביסורין ויתרו שברח זכו בני בניו לישב בלשכת הגזית שנאמר (דברי הימים א ב, נה) ומשפחות סופרים יושבי יעבץ תרעתים שמעתים סוכתים המה הקינים הבאים מחמת אבי בית רכב וכתיב (שופטים א, טז) ובני קיני חותן משה עלו מעיר התמרים
„Pronesl svůj výrok a řekl: Běda, kdo bude živ, až to Bůh učiní [misumo El]“ (Nu 24,23). (Rabi Šimon ben Lakiš řekl: Běda tomu, kdo se oživuje jménem Boha.) Rabi Jochanan řekl: Běda národu, který se ocitne [v cestě] ve chvíli, kdy Svatý, budiž požehnán, vykupuje své syny. Kdo hodí svůj plášť mezi lva a lvici ve chvíli, kdy se spolu páří?
(במדבר כד, כג) וישא משלו ויאמר אוי מי יחיה משמו אל (אמר רשב"ל אוי מי שמחיה עצמו בשם אל) א"ר יוחנן אוי לה לאומה שתמצא בשעה שהקב"ה עושה פדיון לבניו מי מטיל כסותו בין לביא ללביאה בשעה שנזקקין זה עם זה
„A lodě od Kitejců“ (Nu 24,24) – Rav řekl: [To je] livun aspir [římské loďstvo]. „A pokoří Ašur a pokoří Ever“ (Nu 24,24) – až po Ašur zabíjejí, odtud dále [jen] zotročují.
(במדבר כד, כד) וצים מיד כתים אמר רב ליבון אספיר (במדבר כד, כד) וענו אשור וענו עבר עד אשור קטלי מיקטל מכאן ואילך משעבדי שיעבודי
„Hle, jdu ke svému lidu; pojď, poradím ti, co tento lid učiní tvému lidu“ (Nu 24,14). Mělo být řečeno „tvůj lid tomuto lidu“! Rabi Aba bar Kahana řekl: Jako člověk, který proklíná sám sebe a připisuje svou kletbu jiným.
(במדבר כד, יד) הנני הולך לעמי לכה איעצך אשר יעשה העם הזה לעמך עמך לעם הזה מיבעי ליה א"ר אבא בר כהנא כאדם שמקלל את עצמו ותולה קללתו באחרים
Řekl jim: Bůh těchto [lidí] nenávidí smilstvo, a oni touží po lněných oděvech. Pojď, dám ti radu: Postav jim stany a usaď v nich nevěstky, starou venku a mladou uvnitř, a ať jim prodávají lněné oděvy.
אמר להם אלהיהם של אלו שונא זימה הוא והם מתאוים לכלי פשתן בוא ואשיאך עצה עשה להן קלעים והושיב בהן זונות זקינה מבחוץ וילדה מבפנים וימכרו להן כלי פשתן
Postavil jim stany od Har Šeleg [Sněžné hory] až po Bejt ha-Ješimot a usadil v nich nevěstky, starou venku a mladou uvnitř. A když Izraelité jedli, pili, radovali se a vycházeli se projít po tržišti, stará [žena] řekla [kolemjdoucímu]: Nechceš lněné oděvy? Stará mu řekla [cenu] v plné hodnotě, a mladá mu řekla méně – dvakrát a třikrát.
עשה להן קלעים מהר שלג עד בית הישימות והושיב בהן זונות זקינה מבחוץ וילדה מבפנים ובשעה שישראל אוכלין ושותין ושמחין ויוצאין לטייל בשוק אומרת לו הזקינה אי אתה מבקש כלי פשתן זקינה אומרת לו בשוה וילדה אומרת לו בפחות שתים ושלש פעמים
A potom mu řekla: Jsi tu jako domácí, posaď se a vyber si sám. A džbánek amonského vína stál vedle ní – a tehdy ještě nebylo zakázáno víno nežidů. Řekla mu: Chceš vypít pohár vína? Jakmile se napil, vzplanul v něm [chtíč].
ואח"כ אומרת לו הרי את כבן בית שב ברור לעצמך וצרצורי של יין עמוני מונח אצלה ועדיין לא נאסר (יין של עמוני ולא) יין של נכרים אמרה לו רצונך שתשתה כוס של יין כיון ששתה בער בו
Řekl jí: Podvol se mi. Vytáhla svou modlu ze záňadří a řekla mu: Služ této. Řekl jí: Což nejsem Žid? Řekla mu: Co ti na tom záleží? Nežádají po tobě nic jiného, než aby ses obnažil [a on nevěděl, že právě takto se jí slouží]. A nejen to, ale nenechám tě, dokud nezapřeš Tóru Mojžíše, svého učitele, jak je řečeno: „Přišli k Baal Peorovi, zasvětili se hanbě a stali se ohavnými jako to, co milovali“ (Oz 9,10).
אמר לה השמיעי לי הוציאה יראתה מתוך חיקה אמרה לו עבוד לזה אמר לה הלא יהודי אני אמרה לו ומה איכפת לך כלום מבקשים ממך אלא פיעור [והוא אינו יודע שעבודתה בכך] ולא עוד אלא שאיני מנחתך עד שתכפור בתורת משה רבך שנא' (הושע ט, י) המה באו בעל פעור וינזרו לבשת ויהיו שקוצים באהבם
Co znamená výraz Refidim? Rabi Eliezer říká: Refidim se [to místo] jmenovalo. Rabi Jehošua říká: Že ochabli [rifu] ve slovech Tóry, jak je řečeno: „Otcové se neohlédli po synech pro ochablost [rifjon] rukou“ (Jr 47,3).
מאי לשון רפידים רבי אליעזר אומר רפידים שמה רבי יהושע אומר שריפו עצמן מדברי תורה שנאמר (ירמיהו מז, ג) לא הפנו אבות אל בנים מרפיון ידים
Rabi Jochanan řekl: Všude, kde je řečeno „usadil se“, je to výraz pro trápení, jak je řečeno: „Izrael se usadil v Šitim, a lid začal smilnit s moabskými dcerami“ (Nu 25,1); „Jákob se usadil v zemi, kde pobýval jeho otec, v zemi kenaanské“ (Gn 37,1), „a Josef donášel na ně zlé řeči jejich otci“ (Gn 37,2); a je řečeno: „Izrael se usadil v zemi Gošen“ (Gn 47,27), „a přiblížily se dny Izraele, kdy měl zemřít“ (Gn 47,29); „Juda a Izrael se usadili v bezpečí, každý pod svou vinnou révou a pod svým fíkovníkem“ (1Kr 5,5), „a Hospodin vzbudil Šalomounovi protivníka, Hadada Edomského; ten byl z královského rodu v Edomu“ (1Kr 11,14).
אמר רבי יוחנן כל מקום שנאמר וישב אינו אלא לשון צער שנא' (במדבר כה, א) וישב ישראל בשטים ויחל העם לזנות אל בנות מואב (בראשית לז, א) וישב יעקב בארץ מגורי אביו בארץ כנען ויבא יוסף את דבתם רעה אל אביהם ונאמר (בראשית מז, כז) וישב ישראל בארץ גשן ויקרבו ימי ישראל למות (מלכים א ה, ה) וישב יהודה וישראל לבטח איש תחת גפנו ותחת תאנתו (מלכים א יא, יד) ויקם ה' שטן לשלמה את הדד האדומי מזרע המלך הוא באדום
„A krále Midjanu zabili spolu s ostatními zabitými“ atd. „Bilama, syna Beorova, zabili mečem“ (Nu 31,8). Co tam Bilam chtěl? Rabi Jochanan řekl: Že si šel vybrat odměnu za dvacet čtyři tisíce, které [nechal] padnout z Izraele. Mar Zutra bar Tuvja řekl, že Rav řekl: To je to, co lidé říkají: Velbloud šel žádat rohy, a uši, které měl, mu uřízli.
(במדבר לא, ח) ואת מלכי מדין הרגו על חלליהם וגו' את בלעם בן בעור הרגו בחרב בלעם מאי בעי התם א"ר יוחנן שהלך ליטול שכר עשרים וארבעה אלף [שהפיל מישראל] אמר מר זוטרא בר טוביה אמר רב היינו דאמרי אינשי גמלא אזלא למיבעי קרני אודני דהוו ליה גזיזן מיניה
„A Bilama, syna Beorova, věštce“ (Joz 13,22). Věštce? Vždyť je to prorok! Rabi Jochanan řekl: Zpočátku prorok a nakonec věštec. Rav Papa řekl: To je to, co lidé říkají: Pocházela z knížat a vládců, a zaprodala se tesařům.
(יהושע יג, כב) ואת בלעם בן בעור הקוסם קוסם נביא הוא א"ר יוחנן בתחלה נביא ולבסוף קוסם אמר רב פפא היינו דאמרי אינשי מסגני ושילטי הואי אייזן לגברי נגרי
Originál: Sanhedrin 106a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.