Sanhedrin 10a סנהדרין

[Řekne-li svědek:] Ten a ten spal s mou ženou – on a jiný se spojí, aby popravili jeho, ale ne, aby popravili ji.

Co nás [tím] učí? Že rozdělujeme výpověď? To je totéž [co předtím]! Mohl bys říci: [Že] člověk je příbuzný sám sobě, říkáme, [že je příbuzný] své ženě, neříkáme – [proto] nás učí [, že i to platí].

A řekl Rava: [Svědkové, kteří řekli:] Ten a ten spal se zasnoubenou dívkou, a byli usvědčeni ze lži – jsou popraveni a neplatí peníze; [řekli:] s dcerou toho a toho, a byli usvědčeni ze lži – jsou popraveni a platí peníze: peníze tomuto a život tomuto.

A řekl Rava: [Svědkové řekli:] Ten a ten souložil s býkem, a byli usvědčeni ze lži – jsou popraveni a neplatí peníze; [řekli:] s býkem toho a toho, a byli usvědčeni ze lži – jsou popraveni a platí peníze: peníze tomuto a život tomuto.

K čemu je mi ještě toto? To je totéž! Protože na to chtěl navázat otázkou, neboť se Rava ptal: [Řekne-li svědek:] Ten a ten souložil s mým býkem – jak to je? Říkáme, že člověk je příbuzný sám sobě, ale není příbuzný svému majetku? Nebo snad říkáme, že člověk je příbuzný [i] svému majetku? Když se zeptal, sám [otázku] rozhodl: Člověk je příbuzný sám sobě, ale není příbuzný svému majetku.

„Bičování před třemi“ atd. Odkud jsou tyto věci? Řekl Rav Huna: Verš praví: „A budou je soudit“ (Dt 25,1) – [to jsou] dva, a soud nesmí mít sudý počet, [proto] se k nim přidá ještě jeden – to jsou tři.

Pak ale: „a ospravedlní“ (Dt 25,1) – dva, „a odsoudí“ – dva; to je sedm! Ten [verš] je potřebný pro [výklad] Uly, neboť řekl Ula: Odkud je v Tóře náznak o svědcích usvědčených ze lži?

Náznak o svědcích usvědčených ze lži? Vždyť je [výslovně] psáno: „jak zamýšlel“ (Dt 19,19)! Spíše: odkud je náznak o svědcích usvědčených ze lži, že jsou bičováni? Neboť je psáno: „Ospravedlní spravedlivého a odsoudí svévolníka“ (Dt 25,1),

[a dále:] „a bude-li svévolník hoden ran“ (Dt 25,2). Protože ospravedlnili spravedlivého a odsoudili svévolníka – „bude-li svévolník hoden ran“? Spíše [jde o] svědky, kteří odsoudili spravedlivého, a přišli jiní svědkové, ospravedlnili toho, kdo byl na počátku spravedlivý, a učinili z oněch svévolníky – „a bude-li svévolník hoden ran“.

Ať to vyvodí z [verše] „Nebudeš vydávat [křivé svědectví]“ (Ex 20,13)! Protože je to zákaz, v němž není čin, a za žádný zákaz, v němž není čin, se nebičuje.

„Jménem rabi Jišmaela řekli: před dvaceti třemi.“ Jaký je důvod rabi Jišmaela? Řekl Abaje: Odvozuje se [z výrazu] „svévolník“ – „svévolník“ od povinných smrtí. Zde je psáno: „A bude-li svévolník hoden ran“ (Dt 25,2), a tam je psáno: „který je svévolník hodný smrti“ (Nu 35,31): jako tam [se soudí] před dvaceti třemi, tak i zde před dvaceti třemi.

Rava řekl: Bičování stojí na místě smrti. Řekl Rav Acha, syn Ravy, Rav Ašimu: Je-li tomu tak, k čemu je mi odhad [kolik ran snese]? Ať ho bijí, a zemře-li, ať zemře!

Řekl mu: Verš praví: „Aby tvůj bratr nebyl zneuctěn před tvýma očima“ (Dt 25,3) – když biješ, biješ záda živého. Ale co to, co se učí: Odhadli, že snese dvacet [ran] – bijí ho jen ranami dělitelnými třemi; a kolik to je? Osmnáct.