Sanhedrin 113a סנהדרין

Ať ji vykoupí! Neboť se učí [v mišně]: Co bylo koupeno za peníze desátku a stalo se nečistým, ať se vykoupí. [Je to] podle rabiho Jehudy, který říká: Ať se pohřbí. Je-li tomu tak, proč [zmiňovat] zrovna svedené město? I jinde [je tomu tak]!

Spíše skutečně o čistém, a například když padly hradby, a podle Ravy, neboť Rava řekl: Hradba [je podmínkou] k jídlu podle Tóry, k pojetí [desátku] podle mudrců. A když mudrci rozhodli, [platí to,] když hradby stojí; když hradby nestojí, ne.

„Svaté spisy ať se uloží do genizy.“ Naše mišna není podle rabiho Eliezera, neboť se učí: Rabi Eliezer říká: Žádné město, v němž je byť jediná mezuza, se nestane svedeným městem, neboť je řečeno: „A spálíš ohněm to město i všechnu jeho kořist jako celopal“ (Dt 13,17), a tam, kde je mezuza, to není možné, neboť je psáno: „Nečiňte tak Hospodinu, svému Bohu“ (Dt 12,4).

Rabi Šimon říká: Svatý, budiž požehnán, řekl atd. Řekněme, že se liší v [otázce výroku] rabiho Avina jménem rabiho Ilay? Neboť rabi Avin řekl jménem rabiho Ilay: Kdekoli najdeš obecné pravidlo vyjádřené příkazem a zvláštní případ vyjádřený zákazem, nevykládá se to podle [pravidla] obecného a zvláštního.

Jeden [rabi Jose Haglili] přijímá [výrok] rabiho Avina a druhý [rabi Akiva] nepřijímá [výrok] rabiho Avina?

Nikoli; všichni přijímají [výrok] rabiho Avina, a zde se liší v tomto: Jeden má za to, že „již“ znamená zcela, a druhý má za to, že „již“ [znamená]: nebude vystavěno takové, jaké bylo, ale smějí se z něj udělat zahrady a sady.

Naši učitelé učili: Byly-li v něm stromy – vytržené jsou zakázány, přirostlé jsou dovoleny. [Stromy] jiného města, ať vytržené, či přirostlé, jsou zakázány. Co je to „jiné město“? Rav Chisda řekl: Jericho, neboť je psáno: „A město bude klatbou Hospodinu“ (Joz 6,17), a „Jozue tehdy zapřísahal [lid] slovy: Proklet buď před Hospodinem muž, který povstane a vystaví toto město, Jericho. Za cenu svého prvorozeného položí jeho základy a za cenu svého nejmladšího postaví jeho brány“ (Joz 6,26).

Učí se [v baraitě]: [Nesmí se vystavět] ani Jericho pod jménem jiného města, ani jiné město pod jménem Jericha. Je psáno: „Za jeho dnů Chiel z Bet-elu vystavěl Jericho. Za cenu Abirama, svého prvorozeného, položil jeho základy, a za cenu Seguva, svého nejmladšího, postavil jeho brány“ (1Kr 16,34).

Učí se [v baraitě]: Při Abiramovi, jeho prvorozeném, se ten svévolník neměl z čeho poučit; při Seguvovi, jeho nejmladším, se měl z čeho poučit.

Co udělali Abiram a Seguv? Co tím [baraita] říká? Říká toto: Při Abiramovi, jeho prvorozeném, se ten svévolník měl poučit, [aby nepokračoval] až k Seguvovi, jeho nejmladšímu. Z toho, že je řečeno „Abirama, svého prvorozeného“, copak nevím, že Seguv byl jeho nejmladší? Proč se praví „Seguva, svého nejmladšího“? To učí, že pohřbíval [své syny] jednoho po druhém od Abirama až po Seguva.

Achav byl jeho družbou. Přišel on a Elijáš, aby se zeptali, jak se mu daří [projevit soustrast] v domě smutku. [Achav] seděl a říkal: Možná, když Jozue proklínal, proklínal takto: [Nesmí se vystavět] ani Jericho pod jménem jiného města, ani jiné město pod jménem Jericha. Elijáš mu řekl: Ano. [Achav] mu řekl: Nyní se kletba Mojžíšova neplní – neboť je psáno: „A odvrátili byste se a sloužili [jiným bohům]“ atd. (Dt 11,16), a je psáno: „A vzplanul by proti vám Hospodinův hněv a zavřel by nebesa“ atd. (Dt 11,17) – a ten muž postavil modlu na každé brázdě, a [Bůh] mu nezadrží déšť tak, aby nemohl jít a klanět se jí; a kletba Jozua, jeho učedníka, by se splnila?

Ihned: „Elijáš Tišbejský z přistěhovalců z Gileadu řekl: Jakože živ je Hospodin, Bůh Izraele, nebude rosa ani déšť“ atd. (1Kr 17,1). Prosil o slitování a dali mu klíč od deště, a on vstal a odešel.

„Stalo se k němu slovo Hospodinovo: Jdi odtud, obrať se na východ a skryj se u potoka Kerit“ (1Kr 17,2–3). „A havrani mu přinášeli chléb a maso ráno“ atd. (1Kr 17,6). Odkud? Rav Jehuda řekl jménem Rava: Z Achavových jatek. „Po nějaké době potok vyschl, protože v zemi nebyl déšť“ (1Kr 17,7). Když [Bůh] viděl, že ve světě panuje utrpení, je psáno: „Stalo se k němu slovo Hospodinovo: Vstaň, jdi do Sarepty“ (1Kr 17,8–9).

A je psáno: „Po těchto událostech onemocněl syn té ženy, paní domu“ (1Kr 17,17). Prosil o slitování, aby mu byl dán klíč ke vzkříšení mrtvých. Řekli mu: Tři klíče nebyly svěřeny poslovi: [klíč] k porodu, k dešti a ke vzkříšení mrtvých. Ať neříkají: Dva jsou v ruce učedníka a jeden v ruce učitele. Přines tento a vezmi si onen. Neboť je psáno: „Jdi, ukaž se Achavovi, a dám déšť“ (1Kr 18,1).

Jeden Galilejec vykládal před Ravem Chisdou: Podobenství o Elijášovi – čemu se ta věc podobá? Muži, který zamkl svou bránu a ztratil svůj klíč.

Rabi Josi vykládal v Cipori: Otec Elijáš