Sanhedrin 112b סנהדרין

„Zasvěcené věci v něm se vykoupí“ atd. Naši učitelé učili: Byly-li v něm svaté věci – svaté věci [určené] pro oltář ať se nechají zemřít, svaté věci [určené] pro údržbu Chrámu ať se vykoupí, terumy ať se nechají shnít a druhý desátek a svaté spisy ať se uloží do genizy. Rabi Šimon říká: „Jeho dobytek“ – a ne dobytek prvorozený a desátkový. „Jeho kořist“ – kromě zasvěcených peněz a peněz desátku.

Mistr řekl: Byly-li v něm svaté věci – svaté věci [určené] pro oltář ať se nechají zemřít. Proč se mají nechat zemřít? Ať se pasou, dokud nedostanou vadu, ať se prodají a jejich cena ať připadne na dobrovolné oběti!

Rabi Jochanan řekl: „Oběť svévolníků je ohavnost“ (Př 21,27). Reš Lakiš řekl: Je to majetek vlastníků; a zde [jde] o svaté věci, za něž [vlastník] ručí, a je to [názor] rabiho Šimona, který říká, že je to majetek vlastníků.

Vždyť když je závěrečná část [podle] rabiho Šimona, úvodní část není [podle] rabiho Šimona! [Spíše jde] o méně svaté oběti, a to podle rabiho Josiho Haglili, který říká, že méně svaté oběti jsou majetkem vlastníků. Ale co velesvaté oběti? Mají být vykoupeny?

Místo aby se v závěrečné části učilo: „Svaté věci [určené] pro údržbu Chrámu ať se vykoupí“, ať rozliší a učí v [případě] samém: Kdy to platí? U méně svatých obětí, ale velesvaté oběti ať se vykoupí! Protože je tu oběť za hřích, jejíž vlastníci zemřeli a která se nechává zemřít, nemohl to [tanna] uvést bez výjimky.

Chápu, že rabi Jochanan neřekl jako Reš Lakiš, neboť je psáno: „Oběť svévolníků je ohavnost.“ Ale proč Reš Lakiš neřekl jako rabi Jochanan? Řekne ti: Když říkáme „oběť svévolníků je ohavnost“, platí to tam, kde jsou [oběti] v původním stavu, ale zde, protože se [jejich stav] změnil, změnil se.

Rabi Šimon říká: „Tvůj dobytek“ – a ne dobytek prvorozený a desátkový. O čem jednáme? Chceš-li říci, o bezvadných [zvířatech], ta jsou kořistí Nebes. Spíše o [zvířatech] s vadou – ta jsou „jeho kořistí“!

Ravina řekl: Skutečně o [zvířatech] s vadou, a [jde o to, že se zahrnuje to,] co se jí jako „tvůj dobytek“; vyjímají se tato, která se nejedí jako „tvůj dobytek“, nýbrž jako prvorozené a desátek, neboť jsou kořistí Nebes.

A liší se to od [názoru] Šmuela, neboť Šmuel řekl: Vše se obětuje a vše se vykupuje? Co tím říká? Říká toto: Vše, co se obětuje, když je bez vady, a vykupuje se, když má vadu, je vyloučeno [slovem] „kořist“; a vše, co se obětuje, když je bez vady, a nevykupuje se, když má vadu, jako prvorozené a desátek, je vyloučeno [slovem] „dobytek“.

„Terumy ať se nechají shnít.“ Rav Chisda řekl: Učí se to jen o terumě v rukou Izraelity, ale teruma v rukou kohena, protože je to jeho majetek, ať je spálena.

Rav Josef namítl: „Druhý desátek a svaté spisy ať se uloží do genizy.“ Vždyť druhý desátek v rukou Izraelity je jako teruma v rukou kohena, a učí se „ať se uloží do genizy“! Spíše, bylo-li to řečeno, bylo to řečeno takto: Rav Chisda řekl: Učí se to jen o terumě v rukou kohena, ale teruma v rukou Izraelity ať je dána kohenovi v jiném městě.

Tam se učí [v mišně]: Těsto z druhého desátku je osvobozeno od chaly, slova rabiho Meira; a mudrci [je] zavazují. Rav Chisda řekl: Spor je o druhém desátku v Jeruzalémě, neboť rabi Meir má za to, že druhý desátek je majetkem Výsosti, a mudrci mají za to, že je to majetek prostého člověka. Ale mimo [Jeruzalém] je podle všech osvobozeno.

Rav Josef namítl: „Druhý desátek a svaté spisy ať se uloží do genizy.“ O čem jednáme? Chceš-li říci, o Jeruzalému – copak se může stát svedeným městem? Vždyť se učí: O Jeruzalému bylo řečeno deset věcí a toto je jedna z nich: nestane se svedeným městem. Spíše [jde o druhý desátek] z jiného města, který vynesli do něj [do Jeruzaléma]? Vždyť ho pak pojaly hradby!

Není to snad [o druhém desátku] mimo [Jeruzalém], a učí se „ať se uloží do genizy“? Nikoli, skutečně [jde o desátek] z jiného města, který vynesli do něj, a o čem zde jednáme? Když se stal nečistým.

Ať jej vykoupí! Neboť rabi Elazar řekl: Odkud [víme], že druhý desátek, který se stal nečistým, se vykupuje i v Jeruzalémě? Proto se praví: „Nebudeš moci jej nést [seeto]“ (Dt 14,24), a „nesení“ [seet] neznamená nic jiného než jídlo, neboť je řečeno: „A nesl jim dary [masot] od své tváře“ (Gn 43,34). O čem zde jednáme? O [věci] koupené [za peníze desátku].