Sanhedrin 14b סנהדרין

zjevně u města, je třeba se zabývat měřením.

Naše mišna není podle tohoto tanaity, jak se učí: Rabi Eliezer ben Jaakov říká: „Vyjdou tvoji starší a tvoji soudci“ (Dt 21,2) – „tvoji starší“, to je Sanhedrin; „a tvoji soudci“, to je král a velekněz. Král, neboť je psáno: „Král soudem upevňuje zemi“ (Př 29,4); velekněz, neboť je psáno: „Přijdeš ke kohanim, levitům, a k soudci“ (Dt 17,9).

Ptali se: Rozchází se rabi Eliezer ben Jaakov v jedné [věci], nebo se rozchází ve dvou? Rozchází se [jen] ohledně krále a velekněze, ale u Sanhedrinu [soudí] buď jako rabi Jehuda, nebo jako rabi Šimon? Nebo snad se rozchází i ohledně Sanhedrinu, neboť říká, že vyžadujeme celý Sanhedrin?

Řekl Rav Josef: Pojď a slyš: [Jestliže vzpurný starší] je nalezl v Bejt Pagi a vzepřel se proti nim – snad by jeho vzpoura byla vzpourou? Proto Písmo praví: „Vstaneš a vystoupíš na místo“ (Dt 17,8) – učí, že rozhoduje místo.

Kolik [jich] vyšlo? Řekneš-li, že část z nich – možná ti, kdo jsou uvnitř, stojí na jeho straně! Spíše je zřejmé, že vyšli všichni. Kvůli čemu? Řekneš-li, kvůli dobrovolné věci – mohou snad vyjít? Vždyť je psáno: „Tvůj pupek je kulatá mísa, ať nechybí míšené víno“ (Pís 7,3)! Spíše je zřejmé, [že vyšli] kvůli přikázání.

Jak to vypadá? Což ne kvůli měření pro jalovici, a je to [podle] rabi Eliezera ben Jaakova, který říká, že vyžadujeme celý Sanhedrin? Řekl mu Abaje: Nikoli, například když vyšli, aby přidali k městu a k nádvořím, jak jsme se učili: K městu a k nádvořím se nepřidává leda soudem sedmdesáti jedna.

Učí se v souladu s Rav Josefem: [Jestliže] je nalezl v Bejt Pagi a vzepřel se proti nim, například když vyšli k měření pro jalovici a aby přidali k městu a k nádvořím – snad by jeho vzpoura byla vzpourou? Proto Písmo praví: „Vstaneš a vystoupíš na místo“ – učí, že rozhoduje místo.

„Ovoce čtvrtého roku a druhý desátek, jejichž cena není známa, ve třech.“ Učili mudrci: Který je druhý desátek, jehož cena není známa? Ovoce, které shnilo, víno, které zkyslo, a mince, které zrezivěly. Učili mudrci: Druhý desátek, jehož cena není známa, vykupují [podle ocenění] tří kupců, ale ne tří, kteří nejsou kupci; i [když] je jeden z nich nežid, i [když] je jeden z nich vlastník.

Rabi Jirmeja se ptal: Tři, kteří vkládají [peníze] do jednoho měšce – jak to je? Pojď a slyš: Muž a jeho dvě ženy vykupují druhý desátek, jehož cena není známa. – Snad například [jako] Rav Papa a dcera Aby ze Sury.

„Zasvěcené věci ve třech.“ Naše mišna není podle tohoto tanaity, jak se učí: Rabi Eliezer ben Jaakov říká: I okap zasvěcený [Chrámu] vyžaduje k vykoupení deset lidí.

Řekl Rav Papa Abajemu: Podle rabi Eliezera ben Jaakova je to v pořádku, neboť míní jako Šmuel, který řekl: V oddíle je desetkrát psáno „kohen“. Ale podle mudrců – odkud mají tři?

A řekneš-li, že je u nich třikrát psáno [„kohen“] – u pozemků je psáno čtyřikrát, ať stačí čtyři! A řekneš-li, že tomu tak skutečně je – proč jsme se tedy učili: Pozemky [oceňuje] devět a kohen?

Spíše jak? Protože se jimi doplňuje [počet] do deseti? [Pak] u zasvěcených věcí, kde se jimi doplňuje do šesti, ať je třeba šest! Obtížné.

„Ocenění“ atd. Co [znamenají] ocenění [placená] movitostmi? Řekl Rav Gidel, řekl Rav: [Jde o toho], kdo řekne: Cenu této nádoby beru na sebe; neboť řekl Rav Gidel, řekl Rav: